Zobrazení zdroje stránky Palau

{{Infobox - stát
| genitiv = Palau
| úřední název = Republic of Palau<br />Beluu er a Belau
| úřední název česky = Republika Palau
| vlajka = Flag of Palau.svg
| článek o vlajce = Vlajka Palau
| znak = Seal of Palau.svg
| článek o znaku = Státní znak Palau
| mapa umístění = Palau on the globe (Southeast Asia centered) (small islands magnified).svg
| rozloha = 459
| rozlmisto = 203
| procent vody = méně než 0,1
| počet obyvatel = 18&nbsp;024
| obyvmisto = 192
| obyvatelé aktuální k = [[2021]]
| hustota = 38,37
| hustmisto = 
| HDI = 0,782
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDI aktuální k = 2011
| HDImísto = 49
| jazyk = [[angličtina]], [[palauština]], [[japonština]] a další ostatní jazyky
| náboženství = [[Křesťanství|křesťané]] ([[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 49 %, [[adventisté sedmého dne]], [[Svědkové Jehovovi]], [[Boží společenství]], [[Liebenzellova mise]], [[svatí posledních dnů]]), [[modekngei]]
| nejvyšší hora = [[Mount Ngerchelchuus]]
| výška nejvyšší hory = 242
| státní zřízení = [[prezidentská republika]]
| hlavní město = [[Ngerulmud]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Surangel Whipps Jr.]]
| funkce2 = Viceprezident
| vládce2 = [[Uduch Sengebau Senior]]
| článek o hymně = Palauská hymna
| hymna = Belau loba klisiich er a kelulul
| datum vzniku = [[1. říjen|1.&nbsp;října]]&nbsp;[[1994]]
| způsob vzniku = vyhlášení plné nezávislosti na [[Spojené státy americké|USA]]
| měna = [[americký dolar]]
| kód měny = USD
| HDP/ob. = 15&nbsp;317<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref>
| HDP/ob.misto = 78
| HDP aktuální k = 2015
| ison = 585
| iso3 = PLW
| iso2 = PW
| mpz = PAL
| doména = pw
| předvolba = +680
| čas = +9
| commonscat = Palau
}}
'''Palau''', plným názvem '''Republika Palau''', je [[Ostrovní stát|ostrovní]] prezidentská [[republika]] ležící v&nbsp;[[Tichý oceán|Tichém oceánu]] asi 500 kilometrů východně od [[Filipíny|Filipín]]. Tvoří nejzápadnější součást [[Karolíny|souostroví Karolíny]].
Do roku [[1994]] bylo Palau poručenským územím [[Organizace spojených národů|OSN]] pod správou [[Spojené státy americké|USA]]. Republika Palau je tedy jedním z&nbsp;nejmladších států světa. Metropolí je město [[Koror]], hlavním městem je však sídlo [[Ngerulmud]] ve státě [[Melekeok]] na ostrově [[Babeldaob]].
První zaznamenaná mapa tohoto ostrova byla zakreslena českým [[misionář]]em [[Pavel Klein (misionář)|Pavlem Kleinem]] na základě popisu Palaunů, kteří ztroskotali na [[Samar (ostrov)|samarském]] pobřeží ve [[Filipíny|Filipínách]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Catholic Missions in the Carolines and Marshall Islands
| periodikum = micsem.org
| url = http://micsem.org/pubs/articles/religion/frames/cathmissionsfr.htm
| datum přístupu = 2022-06-04
}}</ref>

== Historie ==
Počátky palauské historie jsou zahaleny tajemstvím. První obyvatelé Palau přišli na ostrovy okolo roku [[1. tisíciletí př. n. l.|1000 př. n. l.]] pravděpodobně z&nbsp;[[Filipíny|Filipín]], [[Indonésie]], [[Nová Guinea|Nové Guineje]] a [[Polynésie]]<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Historie (1) |url=http://micronesia.hawaii.com/palau/history/index.php |datum přístupu=2006-01-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060507090523/http://micronesia.hawaii.com/palau/history/index.php |datum archivace=2006-05-07 |nedostupné=ano }}</ref> Před obdobím [[kolonialismus|kolonialismu]] měli Palauané komplexní [[matriarchát|matriarchální]] společenské zřízení, ve kterém majetek ve vlastnictví [[klan]]u dědily ženy<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Historie (2) |url=http://sg.travel.yahoo.com/guide/australasia_and_pacific/palau/history.html |datum přístupu=2006-01-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060228150855/http://sg.travel.yahoo.com/guide/australasia_and_pacific/palau/history.html |datum archivace=2006-02-28 |nedostupné=ano }}</ref>.

V minulosti se z Palau také dováželo [[rai (peníze)|rai]], které se používalo na [[souostroví]] [[Yap]] jako platidlo.

Prvním [[Evropa]]nem, jenž ostrovy spatřil, byl pravděpodobně [[Španělsko|španělský]] objevitel [[Ruy López de Villalobos]] roku [[1543]]. [[Španělsko]] si ostrovy oficiálně nárokovalo už od roku [[1686]], avšak neučinilo žádný pokus o jejich průzkum či kolonizaci, Palauské ostrovy byly součástí [[Španělská Východní Indie|Španělské Východní Indie]]. První evropský pokus ostrovy kolonizovat nebo s&nbsp;nimi obchodovat byl učiněn až roku [[1783]], kdy na útesu u palauského ostrova [[Ulong]]u (skalnatý ostrov ležící mezi [[Koror (ostrov)|Kororem]] a [[Peleliu]]) ztroskotal se svojí lodí Antelope [[Spojené království|britský]] [[Kapitán lodi|kapitán]] [[Henry Wilson]]<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Historie (3) |url=http://sg.travel.yahoo.com/guide/australasia_and_pacific/palau/history.html |datum přístupu=2006-01-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060228150855/http://sg.travel.yahoo.com/guide/australasia_and_pacific/palau/history.html |datum archivace=2006-02-28 |nedostupné=ano }}</ref>. S&nbsp;pomocí kororského nejvyššího náčelníka Ibedula dokázal během 3 měsíců Wilson se svojí posádkou opravit loď. Wilson pak vzal na oplátku náčelníkova syna, prince Lebuu, na studium do [[Anglie]]. Ačkoliv Lebua zemřel krátce po příjezdu do [[Londýn]]a na [[pravé neštovice]], jeho přítomnost podnítila u mnoha [[Spojené království|Britů]] zájem o Palau. Britové se brzy stali na dalších 100 let hlavním palauským obchodním partnerem, než byli roku [[1885]] nahrazeni [[Španělsko|Španěly]].

Během [[19. století]] se [[Španělsko|španělští]] [[kněz|kněží]] neúspěšně pokoušeli šířit mezi obyvateli [[Římskokatolická církev|římskokatolickou]] víru a Španělé si činili na ostrovy nárok až do roku [[1875]], kdy je po britských protestech stáhli. Poté, co roku [[1885]] [[Německo]] obsadilo některé ostrovy, byl vyřešením sporu pověřen [[papež]] [[Lev XIII.]], který potvrdil nárok Španělska na [[souostroví Karolíny|Karolíny]], ale s&nbsp;výhradou zachování obchodních [[koncese|koncesí]] pro Brity a Němce. Španělští [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínští]] kněží zde poté vybudovali dva [[kostel]]y, zavedli mezi obyvatelstvem používání [[Latinka|latinské abecedy]] a vymýtili zdejší války mezi vesnicemi.

Španělé se však na ostrovech setkali s&nbsp;odporem, a tak po svojí porážce ve [[Španělsko-americká válka|Španělsko-americké válce]] prodali Palau s&nbsp;většinou Karolín v&nbsp;červnu [[1899]] Německu. Poslední španělští vojáci opustili ostrovy v&nbsp;prosinci [[1899]].<ref>[http://www.sandafayre.com/atlas/carois.htm Historie (4)]</ref><ref>[http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/1840.htm Historie (5)]</ref>

Německo započalo s&nbsp;organizovaným využíváním zdejších [[Přírodní zdroj|přírodních zdrojů]]. Němci zde mimo jiné zakládali [[Palma kokosová|kokosové]] [[plantáž]]e, na nichž nutili pracovat místní [[obyvatelstvo]]. Tehdy se zde rovněž rozšířily západní nemoci, které měly na zdejší obyvatelstvo zničující vliv. Administrativně Německo Palau v&nbsp;rámci [[Karolíny|Západních Karolín]] začlenilo k&nbsp;[[Německá Nová Guinea|Německé Nové Guineji]] (mapa je [https://web.archive.org/web/20060618025513/http://www.deutsche-schutzgebiete.de/webpages/Deutsch-Neuguinea_Karte_1912.jpg zde]) a ovládalo je až do [[8. říjen|8. října]] [[1914]], kdy je obsadilo [[Japonsko]], které je pak po porážce Německa na konci [[První světová válka|1. světové války]] získalo roku [[1919]] na základě [[Versailleská smlouva|Versailleské mírové smlouvy]].

Od [[17. prosinec|17. prosince]] [[1920]] bylo Palau součástí [[Mandátní území|mandátního území]] [[Mandátní území Tichomořské ostrovy|Tichomořských ostrovů]], které do správy Japonského císařství svěřila [[Společnost národů]]. Během následujících 30 let japonské vlády prodělala palauská kultura a společnost obrovské změny: došlo k&nbsp;založení veřejných škol, obyvatelstvu byla vnucována [[japonština]], došlo k&nbsp;zavedení tržní [[ekonomika|ekonomiky]] a soukromého (místo dosavadního kmenového) vlastnictví půdy.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Historie (6) |url=http://micronesia.hawaii.com/palau/history/index.php |datum přístupu=2006-01-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060507090523/http://micronesia.hawaii.com/palau/history/index.php |datum archivace=2006-05-07 |nedostupné=ano }}</ref> Vesničtí [[náčelník|náčelníci]] ztratili moc ve prospěch japonské koloniální [[byrokracie]]. Na Palau se tehdy přistěhovaly tisíce japonských, [[Korea|korejských]] a [[Okinawa|okinawských]] dělníků. Palauané rovněž přišli o svůj tradiční [[dědické právo|dědický systém]], protože ztratili půdu, ať už prodejem či [[konfiskace]]mi. [[1. duben|1. dubna]] [[1922]] pak Japonsko začlenilo Palau do [[Jihomořská správní oblast|Jihomořské správní oblasti]] ([[japonština|japonsky]] ''Nan'jó Čó''), zahrnující [[Marshallovy ostrovy]], Palau, Karolíny a [[Severní Mariany]]. [[Koror]] se tehdy stal správním centrem celého japonského Tichomoří, moderním stylovým městem s&nbsp;dlážděnými cestami, [[elektřina|elektrickou]] a vodovodní sítí, továrnami, obchody, lázněmi, restauracemi a lékárnami.

Roku [[1935]] Japonsko celé mandátní území [[anexe|anektovalo]]. Koncem 30. let [[20. století]] Japonsko izolovalo Palau od okolního světa a započalo zde se soustředěným budováním řady [[opevnění]]. Koncem roku [[1941]] se na Palau soustředily japonské síly určené k&nbsp;[[Obsazení Filipín (1941-1942)|útoku na jižní Filipíny]]. Během posledních fází [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se zdejší japonská opevnění stala terčem spojeneckých útoků. Spojenci se vylodili na zdejších ostrovech [[Peleliu]] ([[Bitva o Peleliu]]) a [[Angaur]] ([[Bitva o Angaur]]), zatímco na podstatně lidnatějších ostrovech [[Koror (ostrov)|Kororu]] a [[Babeldaob]]u (kam [[Japonci]] přemístili většinu Palauanů) nikdy nedošlo k&nbsp;invazi a japonské jednotky na těchto ostrovech byly izolovány. V&nbsp;období od [[15. září]] do [[27. listopad]]u [[1944]] pak [[Spojené státy americké|USA]] dobyly a obsadily Peleliu a Angaur. Izolované jednotky na ostatních ostrovech se vzdaly na konci války.

Po skončení 2. světové války od [[18. červenec|18. července]] [[1947]] Palauské ostrovy tvořily v&nbsp;rámci nově zřízeného [[Poručenské území Tichomořské ostrovy|poručenského území Tichomořské ostrovy]] samostatný [[distrikt]] Palau, který byl jedním ze šesti ostrovních distriktů tohoto [[poručenské území OSN|poručenského území]] [[Organizace spojených národů|OSN]], které bylo svěřeno do správy USA. V&nbsp;rámci svého mandátu ve snaze připravit Palau na budoucí nezávislost vylepšily USA zdejší infrastrukturu a školství. Palauané se v&nbsp;[[referendum|referendu]] roku [[1978]] rozhodli z&nbsp;důvodu jazykových a kulturních rozdílů nepřipojit se k&nbsp;[[Federativní státy Mikronésie|Federativním státům Mikronésie]]. Roku [[1980]] přijalo Palau vlastní ústavu a [[1. leden|1. ledna]] [[1981]] došlo k&nbsp;přeměně distriktu Palau na [[autonomie|autonomní]] '''Palauskou republiku''', která nadále až do roku [[1994]] zůstávala poručenským územím OSN ve správě USA. Roku [[1982]] podepsala Palauská republika s&nbsp;USA [[Dohoda o volném přidružení|dohodu o volném přidružení]]. Po dlouhém přechodném období, během něhož došlo k&nbsp;násilné smrti dvou palauských prezidentů ([[Haruo Ignacio Remeliik|Haruo Ignacia Remeliika]] [[30. červen|30. června]] [[1985]] po [[atentát]]u a [[Lazarus Eitaro Salii|Lazaruse Eitara Salii]] [[20. září]] [[1988]] po sebevraždě), byla nakonec po osmi referendech a dodatku k&nbsp;palauské ústavě roku [[1993]] dohoda o volném přidružení schválena a vstoupila v&nbsp;platnost [[1. říjen|1. října]] [[1994]], kdy se Palauská republika stala plně samostatným státem. Ještě předtím zrušila [[Organizace spojených národů|OSN]] dne [[25. květen|25. května]] [[1994]] poručenskou správu nad Palau.

== Státní symboly ==
=== Vlajka ===

{{Podrobně|Vlajka Palau}}

Palauská vlajka je tvořena bleděmodrým listem o poměru stran 5:8. Uprostřed je žluté kruhové pole o průměru tří pětin šířky vlajkového listu, který je posunut mírně k žerďovému okraji.

=== Znak ===

{{Podrobně|Státní znak Palau}}

Palauský státní znak nebyl po vyhlášení republiky nikdy zaveden, jeho funkci plní [[státní pečeť]].

== Politika ==
Státní zřízení Republiky Palau do značné míry kopíruje politický systém [[Spojené státy americké|USA]]. Stejně jako v&nbsp;USA existuje i zde prezidentský systém. Hlavou státu a zároveň i předsedou vlády je obyvatelstvem volený prezident, s&nbsp;funkčním obdobím 4 let. Palauského prezidenta, který je hlavou státu a zároveň i předsedou vlády, volí každé 4 roky palauské obyvatelstvo. Současným prezidentem [[Tommy Esang Remengesau, Jr.]], který se funkce ujal 17. ledna 2013 (ve funkci byl již mezi roky 2001 a 2009).

Palau má dvoukomorový parlament zvaný ''Olbiil Era Kelulau''. Skládá se ze sněmovny delegátů, která má 16 členů (1 z&nbsp;každého palauského státu) a senátu, který má 9 členů. Členové obou komor jsou voleni na období 4 let. Každý ze 16 palauských spolkových států má vlastní [[parlament]], [[ústava|ústavu]], vládu a volené představitele.

=== Palauské státy ===
[[Soubor:States of Palau.jpg|náhled|16 států Republiky Palau]]
Palau se skládá ze 16 správních celků, zvaných státy (původně označovány jako obce):
* [[Aimeliik]]
* [[Airai]]
* [[Angaur]]
* [[Hatohobei]]
* [[Kayangel]]
* [[Koror (stát)|Koror]]
* [[Melekeok]]
* [[Ngaraard]]
* [[Ngarchelong]]
* [[Ngardmau]]
* [[Ngatpang]]
* [[Ngchesar]]
* [[Ngeremlengui]]
* [[Ngiwal]]
* [[Peleliu]]
* [[Sonsorol]]

== Geografie ==
Palau je skupinou 26 ostrovů a asi 300 ostrůvků, z&nbsp;nichž všechny kromě 6 leží uvnitř rozsáhlé [[laguna|laguny]] uzavřené bariérovým útesem. Jsou nejzápadnější ze šesti hlavních ostrovních skupin, tvořících [[souostroví Karolíny]]. Z&nbsp;celé skupiny je obydleno pouze 11 ostrovů, z&nbsp;nichž největší je [[Babeldaob]]. K&nbsp;dalším důležitým ostrovům náleží [[Angaur]], [[Koror (ostrov)|Koror]], na němž žijí dvě třetiny palauského obyvatelstva, a [[Peleliu]]. Severně od Babelthuapu leží korálový [[atol]] [[Kayangel]]. Jihozápadně od ostrova Kororu se ve [[Koror (stát)|stejnojmenném státě]] rozkládá skupina asi 300 neobydlených ostrůvků zvaná [[Rock Islands]] ([[Světové dědictví|světové přírodní dědictví]] [[UNESCO]]). Asi 600&nbsp;km jižně od ostrova Angaur se rozkládá izolovaná skupina [[Jihozápadní ostrovy|Jihozápadních ostrovů]], které jsou také součástí Republiky Palau.

== Hospodářství ==
Palau je rozvojový [[zemědělství|zemědělský]] stát. Ze zemědělských plodin se sklízí [[Kokosový ořech|kokosové]] [[Oříšek (plod)|ořechy]] ([[kopra]]), [[maniok]] a [[Ovoce#Tropické a subtropické ovoce|tropické ovoce]]. Pro živočišnou výrobu je nejdůležitější [[rybolov]].

== Zajímavosti ==
* Ostrovy na podmořském hřbetě jsou na jihovýchodě lemovány hlubokomořským příkopem, hlubokým 8138&nbsp;m.
* Jedna ze tří zemí (kromě Lichtenštejnska a [[Brunej|Bruneje]]), která má nulový [[státní dluh]].
* Palau se přidala ke koalici zemí ve Válce proti teroru, a to i přesto, že nemá armádu.
* Považujeme-li za hlavní město země [[Koror (město)|Koror]] (nejlidnatější město, jež tuto funkci plnilo až do roku 2006, než ho nahradil [[Ngerulmud]]), pak je Palau zemí, jež má své hlavní město (resp. jeho střed) nejblíže svému [[Geometrický střed|geografickému středu]] ([[Těžiště|těžišti]]), a to s ohledem na průměr [[Kružnice opsaná|kružnice opsané]] veškerému jeho území (menší země mají obvykle hlavní město a střed blíže sobě). Každé zemi lze přiřknout určitou hodnotu relativní vzdálenosti jejího hlavního města a středu, jež se dá vypočítat ze vzorce <math>100 - \frac{100l}{r}</math>, kde ''l'' je vzdálenost obou bodů a ''r'' je poloměr kružnice opsané. Palau dosahuje hodnoty '''98,19''', zatímco [[Španělsko]], jež je na druhém místě, již jen '''97,33'''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Demonceau
| jméno = Daniel
| titul = Capital cities in the centre of the country
| url = http://themagiscian.com/2016/05/03/capital-cities-centre-country/
| datum vydání = 2016-05-03
| datum přístupu = 2024-06-23
| jazyk = en-US
}}</ref>

== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Palau}}
* {{Otto|heslo=Palauské ostrovy}}
* {{Wikicesty|průvodce=Palau}}
* {{Wikislovník|heslo=Palau}}

* {{Citace elektronické monografie
 | titul = Palau (2011)
 | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8109
 | datum přístupu = 2011-08-15
 | vydavatel = [[Freedom House]]
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823104719/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8109
 | datum archivace = 2011-08-23
 | nedostupné = ano
 }}
* {{Citace elektronické monografie
 | korporace = CIA
 | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency
 | titul = The World Factbook -
 | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ps.html
 | datum aktualizace = 2011-05-25
 | datum přístupu = 2011-08-15
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20200501043831/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ps.html
 | datum archivace = 2020-05-01
 | nedostupné = ano
 }}
* {{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Foster
 | jméno = Sophie
 | příjmení2 = Shuster
 | jméno2 = Donald Raymond
 | titul = Palau
 | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/439255/Palau
 | datum přístupu = 2011-08-15
 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica
 | jazyk = anglicky
}}

{{Austrálie a Oceánie}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Palau| ]]
[[Kategorie:Mikronésie]]
[[Kategorie:Státy Austrálie a Oceánie]]
[[Kategorie:Ostrovní státy a území]]
[[Kategorie:Vzniklo 1994]]
[[Kategorie:Mikrostáty v Austrálii a Oceánii]]