Zobrazení zdroje stránky Biblický kánon

{{Neověřeno}}
{{Biblický kánon}}
'''Biblický kánon''' je termín označující soubor [[biblická kniha|biblických knih]]. Ačkoli je [[Bible]] z principu jedna, ne všechny [[církev|církve]] a náboženské komunity do ní zahrnují tytéž knihy, a proto se biblický kánon liší podle náboženského vyznání.

Bible se skládá ze dvou částí, [[Starý zákon|Starého]] a [[Nový zákon|Nového zákona]], jejichž kánony se utvářely zvlášť. Katolické církve uznávají 46 knih Starého zákona a 27 spisů, ze kterých se skládá Nový zákon.<ref>[[Česká biskupská konference]]: [https://www.cirkev.cz/cs/bible Bible]</ref>
Celkem tedy katolické církve uznávají 73 knih, protestantská vydání Bible mají zpravidla 66 knih.

== Židovský kánon ==
{{Podrobně|Palestinský kánon}}
Židovský kánon tvoří knihy, které byly napsány většinou [[hebrejština|hebrejským jazykem]] (ale některé i [[aramejština|aramejsky]]) jako vyjádření víry starého [[Izrael]]e. V době před [[Ježíš Kristus|Kristem]] ještě nemůžeme hovořit o ideji kánonu. Knihy byly na samostatných svitcích, jejich používání pro náboženské účely se lišilo kraj od kraje a soubor knih čtený v [[synagoga|synagogách]] nebyl všude stejný. Na přelomu letopočtu se největší vážnosti těšila [[Tóra]] (תוֹרָה, Πεντάτευχος – [[Tóra|Pentateuch]] čili Pět knih [[Mojžíš]]ových), která tvořila jádro židovských Písem. Po ní následovaly knihy prorocké (hebr. נְבִיאִם ''Neví'im'', včetně těch knih, které se dnes nazývají dějepisnými). Nakonec pak přibýval postupně stále se rozšiřující [[korpus]] tzv. ''Spisů'', hebr. כְּתוּבִים ''Ktuvim''. Zatímco Tóra a Proroci byly ustálené celky, korpus spisů osciloval od komunity ke komunitě.

Když v roce [[70]] padl [[Jeruzalém]] a byl zničen jeho [[Jeruzalémský chrám|chrám]], židovští učenci přijali myšlenku kánonu jako oficiálně uznaného souboru posvátných knih. Vlivem diskusí uvnitř židovství a vůči křesťanství bylo pro židovskou komunitu zapotřebí rozhodnout, které spisy do židovského Písma patří, a které nikoli. Odborníci se dnes neshodují, kdy a kde přesně dochází k ustálení židovského kánonu, veliký význam na jeho vznik má ovšem [[rabín]]ská škola v [[Javne]] (řecky Jamnie) po pádu Jeruzaléma. Zde zřejmě dochází ke konci [[1. století]] k ustálení židovského kánonu posvátných spisů, který se dnes označuje jako [[palestinský kánon]].

== Samaritánský kánon ==
Malá skupina pozůstatků [[Samaritáni|Samaritánů]] v [[Palestina|Palestině]] přijímá jako posvátné spisy pouze Tóru (tzv. [[samaritánský Pentateuch]]) a knihu [[Jozue]].

== Křesťanský kánon Starého zákona ==
Mezi [[křesťan]]y se starozákonní kánon vyvíjel jinak. Křesťané téměř od počátku používali nikoli hebrejský text starozákonních knih, ale jejich řecký překlad z [[3. století př. n. l.|3.]] – [[2. století př. n. l.]], kolující mezi řecky mluvícími Židy, tzv. [[Septuaginta|Septuagintu]] (LXX). O užívání tohoto překladu jako „Písma“ vypovídá užívání starozákonních citátů v novozákonních spisech právě ve znění LXX. Tento překlad však obsahoval více knih než pozdější kánon přijatý Židy (viz [[Septuaginta#Obsah Septuaginty|rozsah LXX]]). S řeckým překladem židovských Písem pak křesťané přejali i poněkud širší kánon. Aspoň zpočátku jej však každá z církevních obcí užívala v jiném rozsahu. Teprve velmi pomalu a spletitě se začíná formovat obecně uznávané měřítko posvátnosti těchto knih.

Proces formalizace biblického kánonu začíná teprve ve [[4. století]]. Základem křesťanského kánonu se stala, jak bylo již uvedeno, Septuaginta. Pro katolickou církev měl pak obrovský vliv [[latina|latinský]] překlad bible zvaný [[Vulgata]], jehož autorem je [[Svatý Jeroným|Jeroným]]. Na latinsky hovořícím Západě již téměř nikdo nebyl schopen s řeckým překladem (Septuagintou) pracovat.

Římská synoda roku [[382]] zaznamenává první úplný kánon Starého zákona:
:„Výčet Starého zákona začíná takto: jedna kniha Genesis, jedna kniha Exodus, jedna kniha Leviticus, jedna kniha Numeri, jedna kniha Deuteronomium, jedna kniha Jozue, syn Núnův, jedna kniha Soudců, jedna Ruth, čtyři knihy Královské (tj. Samuelovy+Královské) dvě Paralipomenon, jedna stopadesáti žalmů, tři knihy Šalomounovy: jedna Přísloví, jedna Kazatel, jedna Píseň písní, stejně tak jako jedna Moudrosti a jedna Ecclesiasticus (= Sírach).
:Výčet proroků je tento: jedna kniha Izajášova, jedna kniha Jeremjášova, společně s Qínóth, tj. jeho nářky, jedna kniha Ezechiel, jedna kniha Daniel, jedna kniha Ozeáš, jedna kniha Amos, jedna kniha Micheáš, jedna kniha Joel, jedna kniha Obadjáh, jedna kniha Jonáš, jedna kniha Nahum, jedna kniha Abakuk, jedna kniha Sofonjáš, jedna kniha Ageus, jedna kniha Zacharjáš, jedna kniha Malachiáš.
:Výčet historických knih je tento: jedna kniha Job, jedna kniha Tobijáš, dvě knihy Ezdrášovy, jedna kniha Ester, jedna kniha Júdit, dvě knihy Makabejské.“

Třetí synoda v [[Kartágo|Kartágu]] roku [[397]] ratifikuje starozákonní kánon, který předtím schválila synoda v [[Annaba|Hippo Regius]] v Severní Africe roku [[393]]. Její závěry jsou identické se synodou v Římě, avšak výslovně zmiňuje též knihu Báruch, která v předchozím výčtu může být vřazena do Jeremjáše nebo Nářků. Tento kánon schválil [[papež]] [[Damasus I.]], který zadal Jeronýmovi k překladu do latiny starozákonní knihy.

Tento výčet knih Starého zákona také uvádí [[Florentský koncil]] roku [[1453]], když jej formuluje pro Jakobitskou pravoslavnou církev. Vzhledem ke včlenění kánonu do dokumentu ''Pro Iacobitis'' nebyl tento výčet považován za závazný pro katolickou církev, avšak tato situace se měla brzy změnit.

Příchod [[renesance (historická epocha)|renesance]] přinesl velkou změnu, protože po dlouhých staletích se na Západě opět začala šířit znalost řečtiny. Ve svých zájmech byli [[humanismus|humanističtí]] vzdělanci velmi zaujati [[starověk]]em, např. hebraista [[Johann Reuchlin]] a znalec řečtiny [[Erasmus Rotterdamský]]. Toto bádání přineslo mnoho nečekaných historických a posléze i teologických otázek. To spolu s rychle se šířící technikou [[knihtisk]]u umožnilo po dlouhé době znovu pracovat s textem v původních jazycích. Roku [[1516]] vydává Erasmus řecký text Nového zákona a roku [[1524]]/[[1525]] byl v [[Benátky|Benátkách]] vydán v hebrejštině Starý zákon zásluhou [[Ja'kov ben Chajim|Ja'kova ben Chajima]].

[[Reformace|Reformátoři]] omezili pod vlivem tohoto bádání biblický kánon na rozsah kánonu palestinského, avšak katolická církev se přidržela rozsahu latinské Vulgaty. V reakci na tento krok padá rozhodnutí definitivně na [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]] v dokumentu ''Sacrosancta'' (''Decretum de libris sacris et traditionibus recipiendis'', [[Enchiridion symbolorum|DS]] 1501–1505) z [[8. duben|8. dubna]] [[1546]], který přejímá kánon definovaný dříve Florentským koncilem. Tím katolická církev s konečnou platností stanovila oficiální rozsah biblického kánonu.

Pravoslavné církve se drží překladu LXX. Přesto spisy, které obsahuje Vulgata a nikoli židovský kánon, [[Martin Luther]] zařadil do svého vydání Písma jako „knihy, které do svatého Písma nepatří, ale jsou užitečné pro čtení“. Stejně se zachovala i [[anglikánská církev]] a Kralická bible. Z protestantských vydání Bible zmizely apokryfní (v katolickém pojetí deuterokanonické) knihy teprve v polovině [[19. století]], kdy je z tištěných výtisků vyřadila [[Britská a zahraniční biblická společnost]].

Tento historický vývoj je důvodem, proč se dnes užívá různě definovaných kánonů v jednotlivých křesťanských církvích.

=== Přehled rozsahu a pořadí knih v jednotlivých kánonech ===
{| border="1" cellpadding="2" cellspacing="0" noshade
! align="center" bgcolor="#eeeeee" | ''[[Tanach]]'' '''תנך'''<br />
! align="center" bgcolor="#eeeeee" | '''Protestantský kánon [[Starý zákon|SZ]]'''
! align="center" bgcolor="#eeeeee" | '''Katolický kánon SZ'''
! align="center" bgcolor="#eeeeee" | '''Pravoslavný kánon SZ'''
|- align="center"
| colspan="4" rowspan="1" | ''[[Tóra]] '''תורה''' čili Pentateuch''
|-
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Genesis]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Genesis]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Genesis]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Genesis]]
|-
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Exodus]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Exodus]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Exodus]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Exodus]]
|-
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Leviticus]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Leviticus]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Leviticus]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Leviticus]]
|-
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Numeri]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Numeri]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Numeri]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" | [[Numeri]]
|-
| align="center" bgcolor="#ccccff" valign="top" | [[Deuteronomium]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" valign="top" | [[Deuteronomium]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" valign="top" | [[Deuteronomium]]
| align="center" bgcolor="#ccccff" valign="top" | [[Deuteronomium]]<!-- PROROCI --><!-- 
|- 
| colspan="4" rowspan="1" align="center" bgcolor="#ffffff" | <br /><div align="center">'''נביאים''' ''Návi'im čili [[prorocké knihy|Proroci]]''</div> 
-->
|-
| colspan="1" align="center" bgcolor="#ffffff" | <div align="center">'''נביאים''' ''N<sup>e</sup>viím čili [[prorocké knihy|Proroci]]''</div>
| colspan="3" align="center" bgcolor="#ffffff" | <div align="center">''Knihy dějepisné''</div>
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Jozue]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Jozue]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Jozue]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Jozue]]
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Soudců]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Soudců]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Soudců]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Soudců]]
|-
| align="center" bgcolor="#ffffff" | <br />
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Rút]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Rút]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Rút]]
|-
| rowspan="2" align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Knihy Samuelovy]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[1. kniha Samuelova]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[1. kniha Samuelova]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[1. kniha Samuelova]]
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[2. kniha Samuelova]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[2. kniha Samuelova]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[2. kniha Samuelova]]
|-
| rowspan="2" align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Knihy královské]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[1. kniha královská]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[1. kniha královská]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[1. kniha královská]]
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[2. kniha královská]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[2. kniha královská]]<br />
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[2. kniha královská]]<br />
|-
| colspan="1" rowspan="13" | <br />
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Knihy kronik|1. Paralipomenon]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Knihy kronik|1. Paralipomenon]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Knihy kronik|1. Paralipomenon]]
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Knihy kronik|2. Paralipomenon]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Knihy kronik|2. Paralipomenon]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Knihy kronik|2. Paralipomenon]]
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Ezdráš]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Ezdráš]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Ezdráš]]
|-
| valign="top" | <br />
| valign="top" | <br />
| align="center" bgcolor="#ffcc99" valign="top" | [[1. Ezdráš]]<ref group="pozn." name="6a">Tyto knihy nejsou součástí protestantského a katolického kánonu SZ.</ref><br />
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Nehemjáš]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Nehemjáš]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Nehemjáš]]
|-
| colspan="1" rowspan="2" | <br />
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Tóbijáš|kniha Tobiáš]]<ref group="pozn." name="1a">Tato kniha netvoří součást protestantského kánonu.</ref>
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[Kniha Tóbijáš|kniha Tobiáš]]<ref group="pozn." name="1a" />
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Júdit]]<ref group="pozn." name="1a" />
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Júdit]]<ref group="pozn." name="1a" />
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Ester]]
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Ester]]<ref group="pozn." name="2a">Katolická a pravoslavná podoba knihy Ester obsahuje 103 veršů, které nenalezneme v protestantských vydáních bible.</ref>
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Ester]]<ref group="pozn." name="2a" />
|-
| rowspan="2" bgcolor="#ffffff" valign="top" | <br />
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[1. kniha Makabejská]]<ref group="pozn." name="1a" /><ref group="pozn." name="5a">Latinská [[Vulgata]] klade 1. a 2. Makabejskou po knize Malachiáš namísto knihy Ester.</ref>
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[1. kniha Makabejská]]<ref group="pozn." name="1a" /><ref group="pozn." name="5a" />
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[2. kniha Makabejská]]<ref group="pozn." name="1a" /><ref group="pozn." name="5a" />
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[2. kniha Makabejská]]<ref group="pozn." name="1a" /><ref group="pozn." name="5a" />
|-
| rowspan="2" colspan="2" bgcolor="#ffffff" | &nbsp;
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[3. kniha Makabejská]]<ref group="pozn." name="6a" />
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[4. kniha Makabejská]]<ref group="pozn." name="6a" />
|- align="center"
| colspan="3" rowspan="1" | ''[[Větší proroci]]''
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Izajáš]]
| align="center" bgcolor="#ff99ff" valign="top" | [[Izajáš]]
| align="center" bgcolor="#ff99ff" valign="top" | [[Izajáš]]
| align="center" bgcolor="#ff99ff" valign="top" | [[Izajáš]]
|-
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Jeremjáš]]
| align="center" bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Jeremjáš]]
| align="center" bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Jeremjáš]]
| align="center" bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Jeremjáš]]
|-
| align="center" bgcolor="#ffffff" | &nbsp;
| align="center" bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Pláč]]
| align="center" bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Pláč]]
| align="center" bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Pláč]]
|-
| rowspan="2" | &nbsp;
| &nbsp;
| align="center" bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Báruch]]<ref group="pozn." name="1a" /><ref group="pozn." name="3a">V katolických biblích kniha Báruch obsahuje 6. kapitolu, kterou tvoří tzv. ''List Jeremjášův''.</ref>
| align="center" bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Báruch]]<ref group="pozn." name="1a" /><ref group="pozn." name="3a" />
|-
| colspan="2" rowspan="1" valign="top" | <br /><br />
| align="center" bgcolor="#ff99ff" | [[List Jeremjášův]]<ref group="pozn." name="1a" /><ref group="pozn.">Východní pravoslavné církve rozdělují knihu Báruch a List Jeremjášův.</ref>
|- align="center"
| align="center" bgcolor="#ffcc99" | [[kniha Ezechiel]]
| bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Ezechiel]]
| bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Ezechiel]]
| bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Ezechiel]]
|- align="center"
| align="center" bgcolor="#ffffff" | &nbsp;
| bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Daniel]]
| bgcolor="#ff99ff" | [[kniha Daniel]]<ref group="pozn." name="4a">Katolické a pravoslavné bible obsahují tři části knihy Daniel, které nenalezneme v protestantských biblích: ''[[Azarjášova modlitba]]'' a ''[[Píseň mládenců v hořící peci]]'' tvoří součást 3. kapitoly, ''[[Zuzana (bible)|Zuzana]]'' tvoří 13. kapitolu a ''[[Bél a drak]]'' kapitolu 14.</ref>
| bgcolor="#ff99ff" valign="top" | [[Daniel (Bible)|Daniel]]<ref group="pozn." name="4a" />
|- align="center"
| colspan="4" rowspan="1" | ''[[Menší proroci]]''
|- align="center"
| rowspan="12" bgcolor="#ffffcc" |
12 Proroků <br />([[kniha Ozeáš]], <br />[[kniha Jóel]], <br />[[kniha Ámos]], <br />[[kniha Abdijáš]], <br />[[kniha Jonáš|Jonáš]],
<br />[[kniha Micheáš]], <br />[[kniha Nahum]], <br />[[kniha Abakuk|Abakuk]]<br />[[kniha Sofonjáš]], <br />[[kniha Ageus]], <br />[[kniha Zacharjáš]], <br />[[kniha Malachiáš]])
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Ozeáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Ozeáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Ozeáš]]
|- align="center"
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Jóel]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Jóel]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Jóel]]
|- align="center"
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Ámos]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Ámos]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Ámos]]
|- align="center"
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Abdijáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Abdijáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Abdijáš]]
|- align="center"
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Jonáš|Jonáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Jonáš|Jonáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Jonáš|Jonáš]]
|- align="center"
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Micheáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Micheáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Micheáš]]
|- align="center"
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Nahum]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Nahum]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Nahum]]
|- align="center"
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Abakuk]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Abakuk]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Abakuk]]
|- align="center"
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Sofonjáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Sofonjáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Sofonjáš]]
|- align="center"
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Ageus]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Ageus]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Ageus]]
|- align="center"
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Zacharjáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Zacharjáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Zacharjáš]]
|- align="center"
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Malachiáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Malachiáš]]
| bgcolor="#ffffcc" | [[kniha Malachiáš]]
|- align="center"
| bgcolor="#ffffff" | '''כתובים''' ''K<sup>e</sup>tuvim čili [[Spisy]]''<ref group="pozn.">Tyto knihy nalezneme mezi historickými a mudroslovnými knihami křesťanských kánonů.</ref>
| colspan="3" rowspan="1" |
Mudroslovné (sapienciální či naučné) knihy
|- align="center"
| bgcolor="#ff6666" | [[Kniha žalmů|Žalmy]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[kniha Jób]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[kniha Jób]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[kniha Jób]]
|- align="center"
| bgcolor="#ff6666" | [[kniha Jób]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Kniha žalmů|Žalmy]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Kniha žalmů|Žalmy]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Kniha žalmů|Žalmy]]<ref group="pozn.">Východní pravoslavné církve mají jako součást Žalmů žalm 151.</ref>
|-
| align="center" bgcolor="#ffffff" | &nbsp;
| align="center" bgcolor="#ffffff" | &nbsp;
| align="center" bgcolor="#ffffff" | &nbsp;
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Ódy]]<ref group="pozn." name="6a" /><ref group="pozn.">Kniha Ód obsahuje ''[[Modlitba Manasse|Modlitbu Manasse]]''.</ref>
|- align="center"
| bgcolor="#ff6666" | [[Kniha přísloví]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Kniha přísloví]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Kniha přísloví]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Kniha přísloví]]
|- align="center"
| bgcolor="#ff6666" | [[Píseň písní]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Píseň písní]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Píseň písní]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Píseň písní]]
|- align="center"
| bgcolor="#ff6666" | [[kniha Rút]]
|- align="center"
| bgcolor="#ff6666" | [[kniha Pláč]]
|- align="center"
| bgcolor="#ff6666" | [[kniha Kazatel]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[kniha Kazatel]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[kniha Kazatel]]
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[kniha Kazatel]]
|-
| colspan="2" align="center" bgcolor="#ffffff" | &nbsp;
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Kniha moudrosti]]<ref group="pozn." name="1a" />
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Kniha moudrosti]]<ref group="pozn." name="1a" />
|-
| colspan="2" align="center" bgcolor="#ffffff" | &nbsp;
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Kniha Sírachovcova]]<ref group="pozn." name="1a" />
| align="center" bgcolor="#99ff99" | [[Kniha Sírachovcova]]<ref group="pozn." name="1a" />
|-
| colspan="3" align="center" bgcolor="#ffffff" | &nbsp;
|- align="center"
| bgcolor="#ff6666" | [[kniha Ester]]
| colspan="3" rowspan="5" | &nbsp;
|- align="center"
| bgcolor="#ff6666" | [[kniha Daniel]]
|- align="center"
| bgcolor="#ff6666" | [[kniha Ezdráš]]
|- align="center"
| bgcolor="#ff6666" | [[kniha Nehemjáš]]
|- align="center"
| bgcolor="#ff6666" | [[Knihy kronik]]
|}

== Kánon Nového zákona ==
Tvoří jej řecky psané knihy, které vznikly jako vyjádření víry prvotní křesťanské komunity v prvním století po Kr. Jsou přijímány křesťanskými církvemi. Knih, které si činily nárok na to, aby patřily mezi posvátné knihy křesťanů, bylo daleko více, než kolik jich dnes najdeme v Novém zákoně. Zpočátku záleželo na komunitách, zda ty či ony knihy považují za posvátné, či nikoli. S rozvinutím ideje kánonu však bylo třeba tuto otázku ujasnit, a tak se diskuse omezila jen na některé sporné knihy. Těmi byly většinou [[Apokalypsa|Zjevení sv. Jana]], některé [[listy Janovy|Janovy listy]], [[list Judův]], [[Druhý list Petrův|2. list Petrův]] apod. Z knih, které dnes v Novém zákoně nenalezneme, se diskutovalo např. o [[Hermův Pastýř|Hermově Pastýři]], [[list Barnabášův|listě Barnabášově]], [[Didaché]], Klementových listech a dalších. V katolické církvi se ustálil kánon, jak jej známe dnes, některé východní církve však používají kánon Nového zákona lehce odlišný.

I když v protestantském hnutí došlo – podobně jako v případě Starého zákona – ke zpochybnění některých knih, v podstatě všechny západní církve uznávají ten kánon, jaký byl definován na [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]] v roce 1546 dekretem ''Sacrosancta''.

== Apokryfy a pseudepigrafy ==
Terminologie se liší podle církví: v katolickém pojetí jsou [[apokryf]]y spisy, které se nakonec nestaly součástí starozákonního ani novozákonního kánonu (v SZ nejsou zařazeny mezi protokanonickými ani deuterokanonickými knihami). Evangelické církve označují jako apokryfy naproti tomu knihy, které katolíci označují jako deuterokanonické (tedy knihy, které je podle Luthera dobré čísti, ale nemají závaznost biblických knih), zatímco knihy stojící mimo katolickou bibli (= v katolickém pojetí apokryfy) označují jako [[pseudepigrafy]] nebo pseudoepigrafy. Existují četná apokryfní (pseudepigrafní) evangelia, listy, skutky apoštolské či apokalypsy.

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="pozn." />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Alexander
 | jméno = Pat
 | odkaz na autora = 
 | překladatelé = Rostislav Matulík, Jan Dus
 | titul = Průvodce biblí
 | vydavatel = Česká biblická společnost
 | místo = Praha
 | rok = 2009
 | isbn = 978-80-87287-13-2
 | vydání = 2
 | typ vydání = revidované a rozšířené
 | počet stran = 816
 | jazyk = 
}}
* DOUGLAS, J. D. et al. [eds.]. ''Nový biblický slovník''. Praha: Návrat domů, 1996. {{ISBN|80-85495-65-1}}.
* FOUILLOUX, Danielle et al. [eds.]. ''Slovník biblické kultury''. Praha: EWA, 2002. {{ISBN|80-900175-7-6}}.
* [[Jan Merell|MERELL, J.]] a kol. ''Malý bohovědný slovník''. Praha: Česká katolická charita, 1963.
* NOVOTNÝ, Adolf. ''Biblický slovník''. 2 sv. Praha: Kalich, 1956.
* PRITCHARD, J. B. ''Biblický atlas''. Praha: Česká biblická společnost, 1996. {{ISBN|80-85810-09-3}}.
* STUBHANN, Matthias [ed.]. ''Encyklopedie bible''. Bratislava: Gemini, 2002. {{ISBN|80-85265-30-3}}.

=== Související články ===
* [[Bible]]
* [[Apokryf]]
* [[Tradice]]

=== Externí odkazy ===
* [http://etfuk.sweb.cz/kanon.pdf Dějiny NZ kánonu na stránkách ETF UK] {{Wayback|url=http://etfuk.sweb.cz/kanon.pdf |date=20110113041048 }}

{{Nový zákon}}
{{Starý zákon}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Bible|Křesťanství}}

[[Kategorie:Apokryfní spisy]]
[[Kategorie:Bible|Kánon]]