substance

čeština

výslovnost

• IPA: [sʊpstant͡sɛ]

dělení

• sub-stan-ce

etymologie

Z latinského substantia.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	substance	substance
genitiv	substance	substancí
dativ	substanci	substancím
akuzativ	substanci	substance
vokativ	substance	substance
lokál	substanci	substancích
instrumentál	substancí	substancemi

význam

1. (knižně, odborně) základ věcí a jevů
2. (ve filosofii) část jsoucna, která existuje sama o sobě a nepotřebuje jiného ke své existenci, stálý nositel nestálých vlastností; něco, co je soběstačné a nepotřebuje nic dalšího ke své existenci ani ke svému vysvětlení
3. (knižně, odborně) hmotný, materiální základ něčeho
4. (v lékárenství) čistá látka, z níž jsou míchána léčiva do konkrétní lékové formy (jako aktivní se označuje účinná látka, jako neaktivní pak pomocná látka)

překlady

1. základ věcí a jevů

   • angličtina: substance, matter
   • latina: substantia ž
   • němčina: Substanz
2. část jsoucna
3. hmotný základ

   • němčina: Substanz
4. látka k míchání léčiv

synonyma

1. podstata, základ
   1. podstata
2. podstata
   1. (lidově) látka

související

• substanční
• substantivum
• transsubstanciace

slovní spojení

• černá substance
• substance P
• substance podniku
• kapitálová substance

angličtina

výslovnost

• IPA: [ˈsʌbstəns]
•  substance (USA)^{? • info}

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	substance	substances

význam

1. látka, hmota, materiál
2. podstata
3. jádro
4. vlastnictví, (rozsáhlý) majetek
5. (v chemii) sloučenina, substance

synonyma

1. matter
2. essence
3. core
4. means, wealth
5. (zastarale) compound

související

• substantial
• substantially
• substantiate

externí odkazy

• Rozcestník Substance ve Wikipedii
• Téma Substance ve Wikicitátech