Možná hledáte pizdă nebo pīzda.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈpɪzda]

dělení

editovat
  • piz-da

etymologie

editovat

Ze staročeského pizda ve významu řiť, které z praslovanského *pizda. Rejzek navrhuje kombinaci přípony -zda s kořenem *pi-, což má být onomatopoický základ napodobující močení a označující také pohlavní orgány.[1][2] Podle poněkud odlišného výkladu jde původem o eufemickou složeninu, kde praindoevropský základ písdeh₂ vychází z kořenů h₁epi (srovn. např. starořecké ἐπί či sanskrtské अपि) a *sed- (přítomného např. v latinském sedēre, sanskrtském सीदति, řeckém ἕζομαι či našem seděti), tedy vlastně "část těla, na které se sedí"[3]. Srovnej píča, brzda, pindík, pinďour, německé pinkeln, francouzské (faire) pipi, anglické piss, španělské picha, novořecké πούτσα, ruské пизда, lotyšské pincis, albánské pidh apod.

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ pizda pizdy
genitiv pizdy pizd
dativ pizdě pizdám
akuzativ pizdu pizdy
vokativ pizdo pizdy
lokál pizdě pizdách
instrumentál pizdou pizdami

význam

editovat
  1. (vulgárně) ošklivá, nepříjemná žena[1]
    • Ty pizdo, co si o sobě myslíš?
  2. (vulgárně, zřídka) vnější pohlavní orgány ženy
    • Chtěla mu dát dneska večer, ale má zas nějakej výtok z pizdy - takže smůla.

překlady

editovat
  1. vulgárně ošklivá, nepříjemná žena
  2. vulgárně zevní pohlavní orgány ženy

synonyma

editovat
  1. kunda, pinda, píča
  2. kunda, pinda, píča

související

editovat

poznámky

editovat
  1. 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „pizda“, s. 469.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „píča“, s. 465.
  3. Eric P. Hamp: Albanian pidh: Slavic peizd'ā́, International Journal of Slavic Linguistics and Poetics 11, str. 25–26, 1968