jebat

Možná hledáte jebať.

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	jebu	jebeš	jebe	jebeme	jebete	jebou

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	jebej	jebejme	jebejte

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	jebaje	jebajíc	jebajíce

(vulgárně) souložit^[1]^[2]^[3]
- Kohout jebal slepici, až z ní lítalo peří.
(přeneseně) šikanovat, buzerovat
- Šéf mě jebe!
(přeneseně) přeskočit (v hlavě), bláznit^[1]
- Už mu z toho jebe!
(přeneseně) nedělat něco
- Jebu na to!
(přeneseně) (též zvratné) špatně něco dělat, kazit
- Ty se do toho nejebej!
- Musíš do toho pořád takhle jebat?
(přeneseně) (zvratné) lopotit se (s čím)
- Jebal jsem se s tím celé dvě hodiny!
proklínat^[2], tepat^[3]
- Jebu všechny, kteří se na tom podíleli.
řezat^[4]
hýbat, tahat^[3]
- Jebni ten krám do rohu.
udeřit, mlátit
- Jebni s tím o zem, třeba to pomůže.
- Jebnul mu takovou, že už nevstal.

↑ ^1,0 ^1,1 DLATELOVÁ, Irena. Urážlivé, vulgární a rasistické projevy na internetových diskusních fórech (Příloha). Brno, 2013. 36 s. Bakalářská práce (Příloha). Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Mgr. Marek Grác, Ph.D.. s. 10. . Dostupné online.
↑ ^2,0 ^2,1 Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2015-03-05]. Heslo jebati.
↑ ^3,0 ^3,1 ^3,2 VÁŠA, Pavel; TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. 3., přepracované a doplněné vyd. Praha : Fr. Borový, 1946. 1765 s. Heslo „jebati“, s. 573.
↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 1. Praha : J. Kolář, 1878. Dostupné online. Heslo „Jebati“, s. 606.