fume

Možná hledáte fumé.

angličtina

výslovnost

• IPA: [fjuːm]
•  fume (USA)^{? • info}

etymologie

Přes starofrancouzské fumer — „kouřit, dýmat“ odvozeno z latinského fumare — „kouřit, vydávat páru“; to vyšlo ze substantiva fumus „kouř, pára, dým“, jež má protoindoevropský základ *dheu- „prach, pára, dým“. V angličtině zaznamenáno kolem roku 1400.

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	fume	fumes

význam

1. kouř

synonyma

1. smoke

sloveso

časování

kategorie	tvar
infinitiv	fume
3. osoba	fumes
préteritum	fumed
perfektum	fumed
vid průběhový	fuming

význam

1. kouřit
2. zuřit, soptit
3. vykuřovat
4. zakouřit (místnost apod.)

synonyma

1. smoke
2. —
3. fumigate
4. —

související

• sfumato

francouzština

výslovnost

• IPA: [fym]

homofony

• fumes
• fument
• fûmes

sloveso

význam

1. první osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa fumer
2. třetí osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa fumer
3. první osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa fumer
4. třetí osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa fumer
5. druhá osoba rozkazovacího způsobu jednotného čísla slovesa fumer

latina

podstatné jméno

• rod mužský (maskulinum)
• 2. deklinace (o-kmeny)

význam

1. vokativ singuláru substantiva fumus