Via Appia

Via Appia byla nejdůležitější silnice starověkého Říma. Začínala za městskými hradbami Říma u městské brány Porta San Sebastiano a vedla v délce 195 km do města Capua v Kampánii, kde se napojovala na Via Latina. Sloužila jako obchodní cesta a zásobovací tepna pro armádu v boji proti Samnitům. V roce 2024 byly zachovalé fragmenty cesty (ale i doprovodné objekty, např. amfiteátry, akvadukty, mosty, lázně, vítězné oblouky) v regionech Lazio, Kampánie, Basilicata a Apulie zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.

Via Appia
Základní informace
Lokalizace
Souřadnice	41°50′29″ s. š., 12°31′57″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Via Appia. Regina Viarum
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Itálie Itálie
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	iii, iv, vi
Odkaz	1708 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2024 (neznámé zasedání)

Historie

Její stavbu začal cenzor Appius Claudius Caecus v roce 312 př. n. l., po němž je pojmenována.

V roce 71 př. n. l. zde bylo ukřižováno asi 6 000 zajatých povstalců po porážce Spartakova povstání. Později byla protažena až do přístavu Brundisium (dnešní Brindisi). Původní trasa vedla přes Benevent a Tarent do Brindisi. Císař Traján nechal roku 114 n. l. z Beneventu postavit další silnici (Via Appia Traiana) přes Bari, což zkrátilo cestu z Říma do Brindisi o jeden až dva dny.

Na přelomu 2. a 3. století bylo v Římě kolem této cesty zbudováno římskými papeži rozsáhlé pohřebiště tzv. Kalixtovy katakomby.

Od pozdní antiky docházelo k postupné degradaci silnice z důvodu nedostatečné údržby. Ještě roku 536 ji využil vojevůdce Belisar při bojích s Góty k postupu na Řím. Rozšiřování močálů v pozdější době znemožnilo používání severní části silnice, opuštění města Tres Tabernae znamenalo konečnou zkázu.

Fotogalerie

• 
  Průběh silnic Via Appia (bíle) a Via Appia Traiana (růžově)
• 
  Zbytky Via Appia v Římě
• 
  most Ponte Serretelle
• 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Via Appia na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ge483970 GND: 4225079-1

Portály: Starověký Řím