Tepelská vrchovina

geomorfologický celek Karlovarské vrchoviny

Tepelská vrchovina je geomorfologický celek Krušnohorské soustavy o rozloze 682 km². Nejvyšším bodem je Podhorní vrch (850 m n. m.).[1] Oblast je mírně zvlněnou plochou vrchovinou o střední nadmořské výšce 627 m n. m.

Tepelská vrchovina
Nejvyšší vrchol Tepelské vrchoviny Podhorní vrch od Vlkovic
Tepelská vrchovina

Nejvyšší bod850 m n. m. (Podhorní vrch)
Rozloha682 km²

Nadřazená jednotkaKarlovarská vrchovina
Sousední
jednotky
Podčeskoleská pahorkatina, Slavkovský les, Doupovské hory, Rakovnická pahorkatina, Plaská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Toužimská plošina, Bezdružická vrchovina, Žlutická vrchovina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Tepelská vrchovina na mapě Česka
Tepelská vrchovina na mapě Česka
Map
PovodíLabe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIIIC-2
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vymezení

editovat

Tepelskou vrchovinu obklopuje ze severu Slavkovský les, ze severovýchodu Doupovské hory, z východu Rakovnická pahorkatina, z jihu Plaská pahorkatina, na západě se prostírá Podčeskoleská pahorkatina.

Na území celku se nenachází žádné velké sídlo, drobnými městy v jeho rámci jsou Teplá, Toužim, Bochov, Žlutice a Bezdružice. O něco větší města Mariánské Lázně a Planá leží již těsně mimo celek, při jeho západní hranici.

Členění

editovat

Tepelská vrchovina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na tři podcelky a deset okrsků:

 
Členění Tepelské vrchoviny: Severozápadní část představuje Útvinská plošina, na jihu se prostírá Bezdružická vrchovina, severovýchod území zaujímá Žlutická vrchovina.

Vodstvo

editovat

Severozápad území je odvodňován řekou Teplou a náleží tak do povodí Ohře, z jihozápadu voda odtéká do Berounky, jejím významným přítokem je např. Střela, která v oblasti pramení.

Geologie

editovat

Ve stavbě masívu převládají krystalické břidlice.

Reference

editovat
  1. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat