Strojmír

Strojmír (zemřel po roce 885; latinsky Ztroymir) byl českým knížetem snad v letech 883 až 885 pravděpodobně z rodu Přemyslovců. Jediná zmínka o něm pochází z Kristiánovy legendy.

Strojmír
český kníže
Doba vlády	883? – 885?
Náboženství	slovanské křesťanství
Narození	9. století
Úmrtí	9. století
Předchůdce	Bořivoj I.
Nástupce	Bořivoj I.
Potomci	Comes Vok?
Rod	Přemyslovci?
Otec	Hostivít?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Snad nedlouho po Bořivojově křtu na Velké Moravě se proti pokřtěnému knížeti vzbouřili velmožové a Bořivoje vyhnali. Novým knížetem se stal Strojmír, jenž možná žil do té doby v Bavorsku. Po nějakou dobu pak Strojmír panoval, byl však poté vyhnán ze země. Další informace o něm nejsou známy.

Život

Bořivoj I. v Rotundě svaté Kateřiny ve Znojmě

O Strojmírově původu není nic známo. Podle historika Rudolfa Turka byl Strojmír totožný s knížetem Spytimírem, který bojoval v bitvě u Vltavy. Podle Dušana Třeštíka prohrál on či jeho otec boj o moc s Bořivojovým otcem (Hostivítem?), byl poražen a musel odejít do Bavorska. Tam se pravděpodobně asimiloval natolik, že přijal křest. Vhodný moment pro nástup Strojmíra na trůn přišel po Bořivojově křtu.

„	Povstanou proti němu svorně a jednomyslně a snaží se ho vypuditi ze země, by pokoušejí se i života ho zbaviti. Když to kníže poznal, odešel od nich a znovu se uchýlil na Moravu ke králi Svatoplukovi a k biskupu Metodějovi. I byl od nich přijat s velkou slávou a jak se slušelo a přebývaje u nich po nějakou dobu seznámil se dokonaleji s naukou Kristovou. Ale svrchu řečený lid, setrvávaje ve své nepravosti, nějakého Strojmíra, jehož jméno se do latiny překládá rege pacem...	“
— Kristiánova legenda

Povolání Strojmíra nejspíš nesouviselo s otázkou náboženství, neboť Strojmír byl křesťanem. Pravděpodobně souviselo se spory o orientaci na Velkou Moravu. Bořivoj jako zastánce moravských pořádků byl zřejmě nepohodlný, proto byl vyhnán a na stolec byl jako zastánce východofranské říše dosazen Strojmír. Podle Kristiána zapomněl mluvit svou rodnou řečí. To ovšem vzbudilo nespokojenost těch, kteří ho zvolili, protože se nemohli s novým knížetem dorozumět. Bořivojovi přívrženci této nespokojenosti využili a snažili se lid proti Strojmírovi ještě více popudit.

List z manuskriptu Kristiánovy legendy

„	Neboť ten vévoda, kterého si vyvolili, ačkoli z nich pocházel, zapomněl v dlouhém vyhnanství mluvit rodnou řečí. A proto je zavržen od svých vlastních voličů, kteří především sami sebe obviňovali, že si zvolili takového člověka, jehož hlasu ani řeči nejsou s to rozuměti a k jehož uším neznalým jejich jazyka nemůže proniknout jejich volání. A protože řízením prozřetelnosti boží svrchu vzpomenutý kníže Bořivoj tam zanechal při svém odchodu přemnoho přátel, jedná se v jejich řadě o tom, jak by se ukrotilo smýšlení lidu rozlíceného proti laskavému vladaři a jak by se popudilo vší mocí proti zrádnému vetřelci k jeho záhubě.	“
— Kristiánova legenda

Podle Kristiánovy legendy se obě strany, Strojmírova i Bořivojova, proto dohodly, že vyjdou z Prahy a na poli uváží, jak se rozhodnout. Strojmírovci se však potají ozbrojili (skryli si zbraně pod šaty) a dohodli se, že na tajné heslo, které znělo: „Proměňme se!“, které zvolá jeden z nich, odkryjí zbraně a pobijí muže na Bořivojově straně. Straníci knížete Bořivoje se však o této lsti dozvěděli a také se ozbrojili. Poté, co se ozvalo heslo smluvené stranou Strojmíra, odkryli podporovatelé knížete Bořivoje zbraně a zahnali straníky Strojmíra na útěk. Sám Strojmír poté utekl do ciziny a z Moravy byl do Čech povolán zpět Bořivoj. Celý sběh událostí se měl udát mezi lety 883 až 885. Další informace o Strojmírovi nejsou známy.

„

Ale protože velká většina zrádců přála tyranovi, dohodnou se obě strany na tom, že vyjdou z metropolního města, totiž Prahy, a že uváží na sněmovním poli, co by měli činit. Ale zrádná strana zrádců, křivě jednajíc, vzala si s sebou na to sněmovní pole tajně zbraně a krunýře a smluvili se mezi sebou proti straně proti straně spravedlivých na tajném znamení k vraždě, aby totiž někdo z nich, nebudou-li se stoupenci Bořivojovi tam s nimi chtít dohodnout, hlasitě a veřejně provolal tajné heslo řka: ‚Proměňme se!‘

“

Odkazy

Literatura

• Kristiánova legenda. Příprava vydání Jaroslav Ludvíkovský; překlad Jaroslav Ludvíkovský. Praha: Vyšehrad, 1978. 178 s. ISBN 978-80-7429-291-0. (česky a latinsky) 
• BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. 
• BORKOVSKÝ, Ivan. O počátcích pražského hradu a o nejstarším kostele v Praze. Praha: Orbis, 1949. 94 s. 
• ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha: Libri, 1998. 818 s. ISBN 80-85983-51-6. 
• CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568–1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7. 
• LIŠKA, Vladimír. Vládci českých zemí : rozluštěná tajemství. Praha: XYZ, 2009. 230 s. ISBN 978-80-7388-222-8. 
• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců I. Zrození státu 872–972. Od Bořivoje I. po Boleslava I. Praha: Libri, 2006. 267 s. ISBN 80-7277-308-9. 
• MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-105-1. 
• NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s. 
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 65. 
• PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. I., od pravěkosti až do roku 1253. Praha: Kvasnička a Hampl, 1939. 
• PEKAŘ, Josef. O smysl českých dějin. Praha: Dauphin, 2012. 479 s. ISBN 978-80-7272-431-4. 
• PROFANTOVÁ, Naďa. Kněžna Ludmila. Vládkyně a světice, zakladatelka dynastie. Praha: Epocha, 1996. 133 s. ISBN 80-902129-4-8. 
• SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0. 
• TUREK, Rudolf. Čechy na úsvitě dějin. 2. vyd. Praha 2: Academia, 2000. 342 s. ISBN 80-200-0709-1. 
• TŘEŠTÍK, Dušan. Mýty kmene Čechů. Praha: Lidové noviny, 2003. 292 s. ISBN 80-7106-646-X. 
• TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530-935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. 
• VANĚČEK, Václav. Prvních tisíc let.... Praha: Život a práce, 1949. 161 s. 
• WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0. 
• ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8. 

Předchůdce: Bořivoj I.

Český kníže Strojmír asi 883? – 885?

Nástupce: Bořivoj I.

Portály: Středověk | Lidé