Sourozenec

osoby s minimálně jedním společným rodičem

Sourozenec je obecný termín pro sestru nebo bratra, tedy pro dítě, které má stejné rodiče nebo jen jednoho z rodičů. Pro pokrevně nepříbuzné děti se užívá pojem nevlastní sourozenci.

Sourozenci obvykle vyrůstají společně v jedné rodině a prožívají spolu dětství. Vzájemná genetická a fyzická blízkost vytváří u sourozenců silný citový vztah. Tento vztah se může projevovat v kladném i záporném smyslu. Může být ovlivněn vztahy v rodině, vztahy rodičů k jednotlivým dětem, pořadím narození i zkušenostmi a zážitky prožitými mimo vlastní rodinu.

Protože mají sourozenci podobnou genetickou výbavu po rodičích, často se sobě podobají (nejvíc jednovaječná dvojčata).

Typy sourozenců

editovat

Rozlišují se:

  • vlastní sourozenci, kteří mají společného alespoň jednoho biologického rodiče, ti se dále dělí na
    • plnorodé, kteří mají společné oba biologické rodiče;[1]
    • polorodé, kteří mají společného jen jednoho biologického rodiče;[1]
      • jednobřišné či jednoživotné (z lat. uterinus) – se společnou matkou
      • jednokrevní (z lat. consanguineus) – se společným otcem
  • nevlastní sourozenci — ti nemají společného ani jednoho biologického rodiče, ale matka jednoho dítěte si vzala otce druhého dítěte. Rodič jednoho dítěte je nevlastním rodičem – otčímem nebo macechou – druhého dítěte.

Pozn.: Jako nevlastní jsou často nesprávně označováni i polorodí sourozenci.

Pořadí narození

editovat

Sourozenci se často označují podle pořadí, v jakém se narodili. Pro pořadí narození se používají různé výrazy

Pořadí narození má velký vliv na další psychologický a osobnostní vývoj dítěte.

Reference

editovat
  1. a b BREJLOVÁ, Kateřina; HOLÍKOVÁ, Lenka. Zamyšlení nad dědickým právem polorodých a plnorodých sourozenců. Ad notam [online]. 2018-06-22 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat