Silikony (nebo také polysiloxany) jsou anorganicko-organické polymery s obecným vzorcem [R2SiO]n, kde R je organický substituent. Kostra je tvořena řetězcem, ve kterém se střídají atomy křemíku a kyslíku. Tato chemická skupina je velmi stabilní a může z ní být připraven prakticky nekonečný řetězec. Organické skupiny (např. CH3) jsou chemicky vázány pouze na volné vazby atomů křemíku.

Silikon může být použit jako jednoduchý těsnicí prostředek proti pronikání vody či vzduchu
Lžíce a naběračka na těstoviny vyrobená ze silikonu
Příklad struktury silikonu, polydimethylsiloxan

Vlastnosti

editovat

Mezi hlavní vlastnosti, které silikony odlišují od jiných polymerů, patří relativní stálost vlastností v širokém rozmezí teplot – inertnost. Dlouhodobá tepelná odolnost silikonových pryží se pohybuje v intervalu od -60 do + 180 °C (speciální typy -100 až +260 °C, krátkodobě až +320 °C).

Díky svému umělému původu jsou silikony poměrně inertní vůči živým organizmům. Z dalších vlastností je dobré zmínit relativní nehořlavost, dobré elektroizolační vlastnosti, dlouhodobou odolnost vůči UV záření a povětrnostním podmínkám, vodoodpudivost (hydrofobnost) a paropropustnost, adheze. Fluorované silikony jsou i olejovzdorné, čehož se využívá zvláště v automobilovém průmyslu.

Využití

editovat
  • oleje a pasty – zdravotně nezávadné, vykazují velmi dobré tepelně vodivé a zároveň elektroizolační vlastnosti (např. malé množství silikonové pasty se používá na lepší chlazení mezi procesorem počítače a chladičem; je výhodou, pokud tato pasta je tepelně vodivá, ovšem zlepšení výkonu nastane již po pouhém vytěsnění vzduchu pastou zpod chladiče).
  • emulze silikonových olejů – např. impregnační laky na stany, bundy.
  • jednosložkové tmely vulkanizující vzdušnou vlhkostí za normální teploty – tzv. RTV silikony (Room Temperature Vulcanizing)
  • inertní pružný materiál složený z polysiloxanového polymeru, silikonového plastifikátoru a různých plniv či barviv.
  • vyrábějí se dva různé vulkanizační systémy (adiční a kondenzační).
  • dvousložkové kaučuky vulkanizující po přídavku katalyzátoru, pro výrobu pružných forem a k zalévání součástek, zapouzdření napěťových (nebo proudových) zdrojů.
  • hydrofobizační přípravky (po aplikaci odpuzují vodu)
  • laky (vysoce tepelně odolné)
  • tmely – ochrana osazených desek plošných spojů, sanitární a stavební využití.
  • odpěňovače
  • kosmetika – používá se v různých kategoriích výrobků jakou jsou např. mýdla, sprchové gely, šampony na vlasy, pěny na holení atd.[1]
  • ploutve
  • koupací čepice
  • prsní implantáty
  • otiskovací hmoty, silikonové kořenové výplně i výplně korunkové části zubu využívané v endononcii[2]
  • reklamní silikonové náramky
  • pěny – těsnění (např. kabelových průchodů)
  • kuchyňské náčiní – formy na pečení, vály

Rozpustnost silikonů ve vodě

editovat

Silikony se mohou dle rozpustnosti ve vodě řadit do tří skupin:

  • Rozpustné ve vodě – silikony úplně rozpustné ve vodní lázni, např. Dimethicone Copolyol, Lauryl Methicone Copolyol, Amodimethicone (a) Trideceth-12 (a) Chlorid Cetrimonium.
  • Nerozpustné ve vodě – silikony, které nereagují a jsou netečné ve vodní lázni, např. Cetearyl Methicone, Dimethicone, Simethicone.
  • Částečně rozpustné ve vodě – silikony, které alespoň částečně reagují a rozpouští se ve vodní lázni, např. Disiloxane, Trisiloxane, PCA Dimethicone.

Recyklace silikonů v ČR

editovat

Problém silikonů je zejména v tom, že ačkoliv je lze zařadit mezi plasty, nelze je třídit a patří do směsného odpadu. Jejich výhodou je však to, že jsou oproti plastům šetrnější k životnímu prostředí, neboť jsou odolnější, trvanlivější a inertní vůči okolí, tj. jejich povrch nereaguje s lidským tělem, sloučeninami ani jinými materiály a nevylučuje chemické látky. Od silikonu proto nehrozí jakákoliv zdravotní rizika a je ekologičtějším materiálem než plast.

Ačkoliv v ČR silikon ještě zpravidla nikdo nerecykluje, v zahraničí to již neplatí. Obvykle se z něj vytváří olej, který se používá jako mazivo pro průmyslové stroje. Silikon lze také rozemlít, smíchat s pojivem a odlít z něj zcela nový předmět.

Reference

editovat
  1. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Silikony v kosmetice. Blíží se jejich konec v šamponech a mýdlech?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 7. březen 2018
  2. ZÁRUBA, Ladislav; ŠKODA, Jiří. Silikony v moderní endodoncii [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat