Pyknantemum
Pyknantemum[1] (Pycnanthemum) je rod rostlin z čeledi hluchavkovité. Jsou to aromatické byliny s jednoduchými vstřícnými listy a drobnými, bílými nebo světle fialovými, pyskatými květy, které hojně přitahují hmyz, zejména včely. Rod zahrnuje asi 19 druhů a je rozšířen výhradně v Severní Americe. Nejvíce druhů roste na jihovýchodě USA.
 Pyknantemum | |
|---|---|
 Pyknantemum úzkolisté (Pycnanthemum tenuifolium) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Rod | pyknantemum (Pycnanthemum) Michx., 1803 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pyknantema mají význam v lékařství a léčitelství, jsou zdrojem esenciálních olejů a v poslední době nacházejí využití i jako okrasné trvalky. Řada druhů je plně mrazuvzdorných i v podmínkách střední Evropy.
Popis
editovatZástupci rodu pyknantemum jsou vytrvalé, silně aromatické byliny. Listy jsou vstřícné, jednoduché, přisedlé nebo krátce řapíkaté, s vejčitou, kopinatou, eliptickou nebo čárkovitou, celokrajnou nebo na okraji různě zubatou čepelí. Květenství je hlávka, chocholík nebo soubor lichopřeslenů složených z klubek (párových vrcholíků). Kalich může být pravidelný nebo dvoustranně souměrný, válcovitý nebo trubkovitě zvonkovitý, a je zakončený 5 zuby. Koruna je bílá až světle fialová s purpurovými skvrnami, dvoupyská, s přímou korunní trubkou. Tyčinky jsou 4, buď jsou všechny stejně dlouhé nebo 2 delší. U některých druhů vyčnívají z koruny. Plodem je trojhranný oříšek.[2]
-
Kvetoucí Pycnanthemum virginianum -
Pycnanthemum incanum -
Detail květenství P. muticum
Rozšíření
editovatRod pyknantemum zahrnuje asi 19 druhů. Je rozšířen výhradně v Severní Americe. Převážná většina druhů se vyskytuje ve východní polovině kontinentu. Výjimkou je pouze Pycnanthemum californicum, endemit Kalifornie. Centrum rozšíření rodu je na jihovýchodě USA. Některé druhy zasahují i do východní Kanady.[3][4] Většina druhů roste na narušených stanovištích, v přirozených otevřených společenstvech nebo na lesních okrajích.[2]
Ekologické interakce
editovatKvěty jsou opylovány hmyzem. Rostliny rodu pyknantemum jsou v Severní Americe živnými rostlinami housenek můr Eutrapela clemataria, Heliotis virescens a lišaje Sphinx eremitus.[5]
Taxonomie
editovatRod Pycnantemum je v rámci čeledi Lamiaceae řazen do podčeledi Nepetoideae, tribu Mentheae a podtribu Menthinae. Podle výsledků molekulárních studií jsou nejblíže příbuznými rody Monarda a Blephilia, s nimiž tvoří rod Pycnanthemum monofyletickou skupinu.[6]
Zástupci
editovat- pyknantemum kalifornské (Pycnanthemum californicum)
- pyknantemum pýřité (Pycnanthemum pilosum)
- pyknantemum úzkolisté (Pycnanthemum tenuifolium)
Význam
editovatPyknantema jsou v rámci České republiky dosud poměrně málo známé trvalky, v posledních letech občas vysazované do trvalkových kompozic. Drobné bílé nebo nafialovělé květy v hojném množství přitahují hmyz, zejména včely. Pěstují se úzkolisté druhy (pyknantemum úzkolisté, pyknantemum pýřité) i širokolisté druhy, z nichž některé mají výrazné šedé ochlupení horních listenů pod květenstvím (např. Pycnanthemum muticum, P. incanum). Druh Pycnanthemum montanum má listeny nafialovělé. Rostliny se vysazují zejména jako výplňové trvalky v kombinaci s jinými rostlinami. Druh Pycnanthemum muticum je vhodný i na plošné výsadby.[7] Některé druhy je možno vidět např. ve sbírkách Dendrologické zahrady v Průhonicích a Pražské botanické zahrady v Tróji.[8]
Rostliny mají výraznou mátovou vůni a jsou používány v bylinném lékařství podobně jako máta. Nálev z čerstvé nebo sušené nati slouží při léčení nachlazení, horečkách, zažívacích potížích a plynatosti.[7] Z některých druhů je destilován olej (silice) s velmi vysokým obsahem pulegonu, který u některých druhů (Pycnanthemum incanum, P. muticum) dosahuje až přes 90 % silice. Silice se používá jako náhrada silice z poleje obecné.[9]
Pěstování a množení
editovatRostliny prospívají na slunných a sušších stanovištích. Jsou vesměs mrazuvzdorné. Některé druhy se mohou ve vlhčích půdách intenzivně rozrůstat do okolí prostřednictvím podzemních výběžků. Pyknantema lze snadno množit semeny, která se vysévají na povrch substrátu v jarních měsících a v teplém skleníku klíčí velmi ochotně. Starší rostliny lze též množit dělením trsů.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 7.. Berlin: Springer, 2004. ISBN 978-3-642-62200-7. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2018-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-22. (anglicky)
- ↑ Plants Database: Pycnanthemum [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRÄUCHLER, Christian; MEIMBERG, Harald; HEUBL, Günther. Molecular phylogeny of Menthinae (Lamiaceae, Nepetoideae, Mentheae) – Taxonomy, biogeography and conflicts. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2010, čís. 55.
- ↑ a b c BAROŠ, Adam. Pycnanthemum – novinka do trvalkových výsadeb [online]. 2010. Dostupné online.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ NIIR BOARD. The Complete Technology Book of Essential Oils (Aromatic Chemicals). [s.l.]: NIIR, 2017. ISBN 978-8178330662. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu pyknantemum na Wikimedia Commons 
Taxon Pycnanthemum ve Wikidruzích
