Wikipedie

Prácheňsko

historické správní území

Prácheňsko je historické správní území Českého království a rovněž etnografický subregion Pošumaví.[1] Nachází se na rozhraní současných krajů Jihočeského, Plzeňského a okrajově i Středočeského. Zhruba se shoduje s povodím řeky Otavy. Prácheňsko se nazývá podle někdejšího hradu Prácheň u Horažďovic, který byl původním správním centrem kraje. Pozdějším střediskem bylo sídlo hejtmana prácheňského kraje, např. Blatná a zejména Písek, dále sem patřily města Březnice, Horažďovice, Prachatice, Vimperk, Rožmitál pod Třemšínem, Strakonice, Sušice, Vodňany nebo Volary. Označení Prácheňsko je v oblasti dodnes poměrně živé, používá se v turistických a regionálních publikacích i mezi obyvateli jako vyjádření místní identity.

Prácheňský kraj
Území
Sídlo krajePrácheň
Písek
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Vznik2. pol. 13. století
Zánik1849
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Písek – dřívější „srdce“ Prácheňska
 
Nejstarší vyobrazení Prácheňského kraje na Aretinově mapě 1619

Jako správní jednotka (kraj) existovalo Prácheňsko od 13. století (počátkem 15. století se mu také říkalo Sušický kraj kvůli existenci soudu v Sušici[2]) až do reformy krajského uspořádání v letech 1849–1850, kdy bylo rozděleno mezi kraj Budějovický a Plzeňský. Roku 1855 bylo nakrátko obnoveno jako Písecký kraj, ale roku 1862 zrušením krajů zaniklo jako správní jednotka definitivně.[3] Pozdější správní reformy let 1920, 1949, 1960 i 2000 potvrdily rozdělení historického Prácheňska mezi kraj Budějovický (resp. Jihočeský) a Plzeňský (resp. Západočeský).

Oživení se tento historický kraj dočkal v roce 2010, kdy se Prácheňsko stalo čtrnáctým regionem v rámci Asociace regionálních značek, která zaštiťuje certifikované značení regionálních výrobků a služeb. Místní výrobky tak používají označení „PRÁCHEŇSKO regionální produkt“ a grafickou značku, které představuje stylizovanou podobu hradu Prácheň.[4] Existuje také mikroregion Prácheňsko.

Vymezení

editovat

Tento kraj měl hraniční čáru procházející v blízkosti: Železná Ruda – Sušice – Kasejovice – Rožmitál pod Třemšínem – Milín u Příbrami – dále šla hranice zhruba po řece Vltavě k Českým Budějovicům, přesněji k Hluboké nad Vltavou, kde uhýbala směrem k Lhenicím, před Lhenicemi šla dále k jihu k dnešním břehům Lipna u Horní Plané a k hranici s Bavorskem. Do 16. století zahrnoval Prácheňský kraj i střední Povltaví a Brdy; toto území později tvořilo kraj Berounský.

Podle současného členění je území historického Prácheňska tvořeno zhruba okresy Písek, Strakonice a částmi okresů Prachatice, Klatovy a Příbram.

Z pohledu kulturně-etnografického přecházelo Prácheňsko v jihozápadní části (na Šumavě a v Pošumaví) do oblasti Podlesí, ačkoli z hlediska organizačně-správního tvořilo Podlesí nedílnou část Prácheňského kraje.

Dnešní regionální značka Prácheňsko pokrývá o něco menší území: zpočátku byl vymezen okresy Písek a Strakonice (bez několika obcí na jihu Strakonicka), v roce 2016 od něj bylo odděleno území obce s rozšířenou působností Milevsko, které se stalo součástí regionu Toulava.

Osídlení

editovat

Nejstarším sídlem kraje byl hrad Prácheň poblíž dnešních Horažďovic. Již ve středověku (13. století) přešla funkce sídla kraje na (Nový) Písek, který ve funkci krajského města vydržel až do poloviny 19. století. Prácheňský kraj obývali podle sčítání z 18. století z více než 90 % Češi. Německé obyvatelstvo převažovalo v Pošumaví, v některých městech ve vnitrozemí tvořilo menšinu. Především v malých poddanských městech (Čkyně, Březnice, Kasejovice…) i ve větších královských městech (Vodňany, Písek…) žilo též obyvatelstvo židovského původu. Židé se většinou živili jako drobní obchodníci. Jejich ghetto ve městě Kasejovice, kde tvořili až 11 % populace, se dochovalo jako memento z ne vždy slavné minulosti. Další židovské ghetto Lokšany se synagogou vzniklo v letech 1726–1747 v Březnici.[5]

Sídla v kraji Prácheňském roku 1654

editovat

Místa v kraji Prácheňském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka

Města

editovat
Jméno města stav obyvatel roku 1702*[6] počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[7]
Písek královské krajské město 1391 469 5445 5112
Sušice královské město 401 2893 2978
Horažďovice poddanské, panské město, panství Horažďovice 817 240 1793 1900
Strakonice poddanské, duchovní město, panství Strakonice 632 407 3825 3511
Prachatice poddanské, panské město, panství Prachatice 564 326 2529 2560
Netolice poddanské, panské město, panství Netolice 309 1938 1969
Březnice poddanské, panské město, panství Březnice 240 1943 1998
Vodňany poddanské, panské město, panství Vodňany 563 316 2104 2081
Volyně poddanské, duchovní město, panství Volyně 516 215 1531 1571
Kašperské Hory královské horní město 477 197 1684 1715
Vimperk poddanské, panské město, panství Vimperk 443 206 1617 1642
Blatná poddanské, panské město, panství Blatná 287 227 1496 1570
Stříbrné Hory poddanské, panské město, panství Nalžovy 107 631 667

(* Roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let)

Městečka

editovat
Jméno městečka stav počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[7]
Vlachovo Březí poddanské, rytířské městečko, statek Vlachovo Březí 259 2057 2124
Volary poddanské, panské městečko, panství Volary 222 2048 2045
Hluboká nad Vltavou poddanské, panské městečko, panství Hluboká a Dříteň 179 1785 1774
Rožmitál pod Třemšínem poddanské, duchovní městečko, panství Rožmital 251 1648 1666
Kasejovice poddanské, panské městečko, panství Lnáře 217 1238 1283
Protivín poddanské, panské městečko, panství Protivín a Skočice 127 1231 1242
Sedlice poddanské, panské městečko, panství Sedlice 167 1226 1235
Mirotice poddanské, rytířské městečko, statek Mirotice 148 1105 1222
Bavorov poddanské, panské městečko, panství Netolice 196 1194 1219
Husinec poddanské, panské městečko, panství Vimperk a Drslavice 154 1147 1139
Lhenice poddanské, panské městečko, panství Netolice 154 1069 1101
Mirovice poddanské, panské městečko, panství Orlík a Zvíkov 122 1027 1031
Kolinec poddanské, panské městečko, statek Kolinec 115 918 994
Strunkovice poddanské, panské městečko, panství Netolice 130 882 904
Velhartice poddanské, rytířské městečko, statek Velhartice 123 856 875
Štěkeň poddanské, panské městečko, panství Štěkeň, Čechnice Řepice 107 752 775
Záblatí poddanské, panské městečko, panství Vimperk a Drslavice ? 655 671
Rabí poddanské, rytířské městečko, statek Rabí 94 536 540
Katovice poddanské, panské městečko, panství Střela a Hoštice 78 530 547
Rejštejn horní městečko 67 496 522
Radomyšl poddanské, duchovní městečko, panství Strakonice 95 510 496
Hory Matky Boží horní městečko 75 444 457
Hartmanice poddanské městečko majetek královského města Sušice 59 323 333
Purkarec poddanské, panské městečko, panství Hluboká a Dříteň
Jinín poddanské, panské městečko, panství Sedlice
Hrádek poddanské, rytířské městečko, statek Hrádek
Heřmaň poddanské městečko majetek královského města Písku

Reference

editovat
  1. ↑ Etnografický subregion Prácheňsko
  2. ↑ Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha: J. Otto, 1903, str. 533.
  3. ↑ Ondřej Kryštof Kolář: Prácheňsko v historii a současnosti. prachensko.eu [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23. 
  4. ↑ Prácheňsko – regionální produkt®: již 14. značka pro místní produkty zapojená do ARZ. Regionální značky [online]. 2011-02-14 [cit. 2016-08-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Březnice. www.zamek-breznice.cz [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
  7. ↑ a b Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prácheňsko&oldid=23218452“