Plzeň 5-Křimice

evidenční část a městský obvod města Plzně

Plzeň 5-Křimice je městský obvod na západě statutárního města Plzně v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Městský obvod tvoří téměř celé katastrální území historické obce Křimice a nepatrný jihozápadní výběžek katastru historické obce Radčice u Plzně. Obvodem protéká řeka Mže.

Plzeň 5-Křimice
Kaple Narození Panny Marie
Kaple Narození Panny Marie
Lokalita
Statusměstský obvod
Statutární městoPlzeň
OkresPlzeň-město
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 429 (2021)[1]
Rozloha7,81 km²
Nadmořská výška320 m n. m.
PSČ322 00
Počet domů529 (2021)[1]
Počet částí obce1
Počet k. ú.0 + 2 části k. ú.
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu MOPrvomájová 100/21
322 00 Plzeň
postaumo5@plzen.eu
StarostaVít Mojžíš
Oficiální web: umo5.plzen.eu
Plzeň 5-Křimice na mapě
Plzeň 5-Křimice
Plzeň 5-Křimice
Další údaje
Kód MO554731
Kód části obce76198
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o Křimicích pochází z roku 1251. Od roku 1448 do bitvy na Bílé hoře zde panuje rod Točníků. Poté patří pánům z Vrtby. V obci zanikl místní národní výbor a až do roku 1991 byly Křimice součástí městského obvodu Plzeň 3. Dnes mají Křimice stále charakter spíše vesnický. Ke stavebnímu splynutí se souvislou plzeňskou zástavbou dosud ještě nedošlo.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[2][3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 871 872 930 1 265 1 449 1 404 1 691 1 328 1 346 1 273 1 355 1 320 1 527 1 850 2 429
Počet domů 77 85 86 99 100 105 169 226 272 258 292 321 348 409 529

Obecní správa

editovat

Při sčítání lidu v letech 1869–1976 Křimice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Plzeň, ale v roce 1950 v okrese Plzeň-okolí a v letech 1960–1976 v okrese Plzeň-sever. Součástí Plzně se stal 30. dubna 1976. V letech 1961–1966 k obci patřil Vochov.[4]

Hospodářství a doprava

editovat
 
Železniční stanice Plzeň-Křimice na trati Plzeň–Cheb

Východně od obce, směrem k centru Plzně (na Chebské ulici) najdeme významnou rozvodnu Západočeské energetiky (součást ČEZ) a blíže k Plzni se nachází obchodně-průmyslová zóna.

Křimice leží na silnici II/605, která byla až do otevření dálnice D5 v roce 1997 hlavní silnicí z Plzně na hraniční přechod Rozvadov. Po otevření dálnice se doprava v obci výrazně odlehčila. Křimicemi prochází také hlavní železniční trať č. 178 Plzeň–Cheb, která má v obci stanici. Městskou hromadnou dopravu do centra zajišťují autobusové linky 24 (Bory-Zadní Skvrňany-Bolevec), 25 (Bory-Zadní Skvrňany-Bolevec) a 41 (Křimice-CAN-Vinice) a trolejbusová linka 11 (Křimice-Radčice-CAN-Ústřední hřbitov), kterou obsluhují trolejbusy na alternativní pohon.

Pamětihodnosti

editovat

Nejvýznamnější památkou obvodu je křimický zámek vystavěný na místě původní tvrze v roce 1732. Objekt je nyní zpět v majetku rodiny Lobkowiczů, ale je ve značně dezolátním stavu. Zámecký park je přístupný veřejnosti a pravidelně se v něm pořádají Zámecké slavnosti. Jako kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 50551/4-5218 se dochovala budova bednárny pro zámecký pivovar.[5]

Místní vybavenost

editovat

Z hlediska občanské vybavenosti je v Křimicích základní škola (pouze první stupeň) a mateřská škola. Střední školství reprezentuje Střední dopravní škola a odborné učiliště a v budově bývalé základní školy se dnes nachází Soukromá umělecká škola Zámeček. Je zde také pošta, místní knihovna a několik restaurací a penzionů.

Působí zde fotbalový klub FC Křimice, který v sezóně 2011–2012 spadl po dlouhé době z 1. A třídy, jelikož skončil na posledním místě. Následující sezónu tedy 2012–2013 svěřenci Ladislava Grena hrající 1. B třídu postupně vyhráli většinu důležitých utkání a z druhého místa postoupili zpět do 1. A třídy. Klub má také přípravku, žáky a dorost, dvě přírodní trávy a jednu malou umělou trávu.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  3. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 263, 630.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-10]. Identifikátor záznamu 1000163950 : bednárna pro zámecký pivovar. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

editovat