Pippo z Ozory
Pippo Spano z Ozory (celým jménem Filippo Buondelmonti degli Scolari, česky zvaný Pípa Vlach, 1369, Florencie – 1426, Lipova) byl italský válečník, kondotiér a rytíř Dračího řádu. Proslavil se jako znamenitý válečník ve službách uherského, římského a českého krále Zikmunda Lucemburského v bojích s Turky, Benátčany a husity.
| Pippo z Ozory | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1369 Florencie |
| Úmrtí | 27. prosince 1426 (ve věku 56–57 let) Lipova |
| Místo pohřbení | Bazilika Nanebevzetí Panny Marie |
| Povolání | kondotiér, obchodník a politik |
| Politická strana | politik před vznikem politických stran |
| Funkce | išpán (County of Keve; 1404–1426) išpán (Komitát Čanád; 1404–1426) išpán (Temes County; 1404–1426) išpán (Aradská župa; 1404–1426) išpán (Krassó County; 1404–1426) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatMládí
editovatFilippo Scolari se narodil v roce 1369 v rodině staré kupecké rodiny ve Florencii. Rodiče jej jako chlapce svěřili do opatrovnictví rodinnému příteli Lucovi del Pecchio. Kvůli obchodním zájmům svého poručníka se mladý Pippo dostal do Uher. Zde se Pippo Spano několik let vzdělával v účetnictví a obchodní zručnosti. Ovládl sedm jazyků a prokázal matematické i řečnické nadání. Svými schopnostmi na sebe upozornil ostřihomského biskupa a později i samotného uherského krále Zikmunda Lucemburského, do jehož služeb záhy vstoupil.[1]
Ve službách Zikmunda Lucemburského
editovatPrvním Spanovým úspěchem prý bylo vyřešení problematického zásobování králova vojska nedaleko Dunaje. Při rebelii chorvatské šlechty údajně přesvědčil krále, aby tvrdě zasáhl proti vzbouřencům. Stál v čele uherského vojska ve dvou desítkách bitev proti Benátčanům (v letech 1411–1413), Turkům (1417–1419) a husitům (1420–1422).[2]
Roku 1420 se účastnil křížové výpravy do Čech. Patřil mezi velitele královské jízdy, účastnil se křižácké porážky u Poříčí nad Sázavou dne 19. května 1420 a bitvy na Vítkově. Při výpravě proti husitům roku 1421 vpadl se svým vojskem na Moravu a svým obratným způsobem boje, jakožto i pleněním, ji podmanil. V bitvách u Kutné Hory a Německého Brodu (1422) byl velitelem uherské jízdy.
Poté se přesunul do Srbska, kde opět bojoval proti Turkům. Stal se členem Dračího řádu, správcem Bosny a vyslancem u papežského stolce. V kronice Ulricha Richentala je jako účastník církevního koncilu v Kostnici, jehož se účastnil s dvořany krále Zikmunda, uveden coby župan v Temešváru.
Pippo Spano z Ozory zemřel v roce 1426 ve Velkém Varadíně, kde jej zastihl záchvat mrtvice. Pohřben byl v katedrále Nanebevzetí Panny Marie ve Stoličném Bělehradu.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Štefánik, Martin: Obchodná vojna kráľa Žigmunda proti Benátkam. Stredoveký boj o trhy medzi uhorsko-nemeckým kráľom a Republikou svätého Marka. Bratislava 2004, s. 73. [dále jen Štefánik (2004)]
- ↑ Štefánik (2004), Str. 74.
Literatura
editovat- Štefánik, Martin: Obchodná vojna kráľa Žigmunda proti Benátkam. Stredoveký boj o trhy medzi uhorsko-nemeckým kráľom a Republikou svätého Marka. Bratislava 2004.
- Kontler, László: Dějiny Maďarska. Praha 2001.
- Ulrich Richental: Kostnická kronika. Budmerice 2009
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pippo z Ozory na Wikimedia Commons 
Pipa z Osora ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
