Příze

Příze je délková textilie z jednoho nebo více vláken.

Obsah pojmu příze

K obsahu pojmu příze se v odborné textilní literatuře najdou velmi rozdílné definice.

• Všeobecně se pokládají za příze výlučně výrobky z přírodních a umělých staplových vláken zpevněných zákrutem, tj. spředených v surovém stavu nebo upravené (skaním, barvením apod.) pro další zpracování a případně výrobky z opřádaných filamentů (jádrové příze).

• Velká část odborníků však používá pojem příze také pro výrobky s nepřetržitou délkou vzniklé zvlákňováním jak chemických tavenin a roztoků (filamenty), tak i živočišných sekretů (přírodní hedvábí).
• V novější literatuře se pojmem příze označují také příze z fóliových pásků. a pásky ze zátažných pletenin, a proplétané nebo splétané úzké textilie.
• Rozdíly a nesrovnalosti mezi pojmy příze a nit jsou popsány ve článku nit.
• Z whiskerů se (dosud) nedá vyrábět ani staplová ani filamentová příze, příze z nanovláken jsou (do roku 2021) známé jen jako laboratorní, nekomerční výrobky. Pro rovingy (svazky z několika tisíc filamentů) se označení příze nepoužívá.

Suroviny na výrobu příze

Podle původu lze textilní vlákna rozdělit na

• rostlinná (bavlna, len, juta, konopí, sisal aj.)
• živočišná (vlna, přírodní hedvábí, angora, velbloudí srst aj.)
• minerální (azbest)
• umělá
  • z přírodních polymerů (např.: viskóza, acetát)
  • syntetické polymery (nejznámější: polyester, polyakryl, polyamid)
  • anorganické sloučeniny (sklo, měď a jiné kovy)

Do roku 2020 má celosvětová spotřeba textilních vláken dosáhnout 100 milionů ročních tun, ze kterých bude použito více než 90 % na výrobu příze.

Výroba staplové příze (předení)

Předení je jedna z nejstarších rukodělných činností v dějinách lidstva. Ruční předení nahradila už před více než 200 lety průmyslová výroba. Ta dosáhla v roce 2012 ve světě cca 46 milionů tun a zaměstnávala více než 6 milionů lidí (z celkového počtu 11,5 milionů zaměstnaných v textilním průmyslu).

Příprava k předení

Příprava přírodních materiálů k předení spočívá v rozvolnění chomáčků vláken, čištění od cizích příměsí a živočišných tuků (u vlny), seřazení vláken do jednoho směru (mykání) a pozvolné ztenčování vrstvy vláken průtahem na určitý poměr délky k váze materiálu (protahovací a křídlový stroj). Pro vysoce kvalitní a jemné příze se zařazuje do přípravného procesu česárna, ve které se odstraní určité procento nejkratších vláken.

Z umělých vláken se asi ⅔ přizpůsobují délkou přírodním staplovým materiálům, ke kterým se přidávají v určitém procentuálním poměru během předpřádání nebo se i zpracovávají bez příměsí stejnou technologií jako přírodní vlákna.

Dopřádání

Z několika známých systémů se používá:

• Dopřádání na prstencových strojích. Na více než 200 milionech vřeten se v roce 2011 vyrobilo tímto způsobem asi 68 % převážně jemnějších staplových přízí (z toho v milionech tun: 26 konvenčně a 8 kompaktně). Až na výjimky (např. skleněná vlákna) se dají tímto způsobem spřádat všechna staplová vlákna.
• Rotorové (v češtině častěji bezvřetenové) dopřádání se začalo uplatňovat od 60. let 20. století. V roce 2011 bylo ve světě instalováno více než 4 miliony spřádacích jednotek, jejichž podíl na produkci staplových přízí se odhadoval na 31 %.
• Ostatní systémy dopřádání (např. křídlové, odstředivé) se dosud uplatňují jen při výrobě speciálních přízí nebo u „nových“ technologií předení jako jsou frikční, tryskové nebo samoskané. Jejich podíl na množství vyrobené příze nepřesahuje (v roce 2011) 2 %.

Druhy staplových přízí

Výrobní zařízení jsou z velké části specializovaná na zpracování určitého druhu suroviny.

Podle toho se pak rozdělují příze např. na bavlnářské (z bavlny a směsí vláken s délkou do cca 60 mm), vlnařské (z vlny a vláken do cca 150 mm), z lýkových vláken, vigoňové, odpadové

Od suroviny, z níž je příze zcela nebo převážně vyrobena, se obvykle odvozuje pojmenování: vlněné, polyesterové, acetátové, skleněné atd.

Podle způsobu předpřádání: mykané, česané, poločesané, směsové, viguré

Podle účelu použití: tkalcovské, pletařské, ručně pletací, krepové, kobercové

Podle způsobu úpravy nebo zpracování: režně bílé, barevné, mercerované, opalované, křížem soukané, skané (dvojmo- trojmo- atd.), efektní (buklé, nopkové, střapcové atd.)

Výroba filamentů (zvlákňování)

V roce 2020 dosáhla celosvětová výroba filamentových přízí 54 milionů tun s podílem na celkovém množství 59 %. (Ze staplových přízí se podílely na celkové výrobě krátkovlákenné 37 % a dlouholvlákenné příze 4 %).

Technologie výroby umělých filamentů sestává ze zvlákňování, dloužení, fixace a úpravy filamentových přízí. Z řady známých způsobů zvlákňování je nejpoužívanější (přes 90 % vyráběného množství) tzv. tavné zvlákňování.

Druhy filamentů

Hladké

• částečně orientované nebo část. dloužené příze: s nízkou (LOY), střední (MOY), vysokou (HOY) orientací molekul, předorientovaná a předdloužená příze (POY)
• dloužené (FDY)
  • textilní (např. mikrovlákno pro oděvní a bytové účely)
  • technické (na výztuže pneumatik a kompozitů)

Tvarované

(na oděvní textilie a koberce)

Monofily

(na punčochy) a „dráty“ (rybář. šňůry, výztuž tenis. raket, umělý trávník)

Použití umělých filamentových přízí: 80 % na tkaniny a pleteniny k oděvním účelům, 7 % na koberce a 13 % na technické textilie.

Hedvábné příze

Příze z přírodního hedvábí „vyrábí“ tj. zvlákňuje a dlouží housenka bource morušového, odvíjení vlákna z kokonů a případné úpravy příze se provádějí strojově.

Hedvábná příze – gréž – sestává obvykle z 8–10 jednotlivých vláken držených pohromadě jen velmi nízkým zákrutem.

U skaných přízí se rozeznává trama, s maximálně 150 zákruty na metr a více zakroucený organsin.

Světová roční produkce hedvábných přízí dosahuje cca 100 000 tun. Příze jsou podstatně dražší než umělé filamenty, použití: lehké ošacení, vázanky, šicí nitě.

Příze z fóliových pásků

se vyrábí stříháním nebo štěpením fólie (barvené obvykle v tavenině) na pásky o šířce 2–60 mm. Pásky se mohou upravovat kadeřením, vrapováním, matováním aj.

Použití: vázací šňůry, dekorační a technické tkaniny, vlasové pásky (niti) pro umělý trávník

Galerie přízí

• 
  Předení na kolovrátku (asi v roce 1910)
• 
  Mykací stroj na bavlnu z 30. let 20. století
• 
  Část křídlového (předpřádacího) stroje
• 
  Prstencové dopřádací stroje z 50. let 20. století
• 
  Spřádací jednotka rotorového dopřádacího stroje
• 
  Zvlákňovací tryska na PA filamenty z roku 1958
• 
  Odvíjení hedvábných filamentů z kokonů bource morušového
• 
  Bavlněná příze s periodickou vadou (moaré)
• 
  Šicí nit z polyesterové stříže (předená bavlnářskou technologií)
• 
  Efektní skané příze
• 
  Cívky se skleněnou filamentovou přízí
• 
  Tvarovaný polyamidový filament
• 
  Ručně pletací příze z fóliového pásku
• 
  Příze z fóliových pásků (hliník/polyester)

Odkazy

Literatura

• Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
• Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
• Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1
• Gong/Wright: Fancy yarns Their manufacture and application, Woodhead Publishing Ltd 2002, ISBN 1-85573-577-6, str. 53–55

Související články

• Druhy příze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu příze na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo příze ve Wikislovníku

Autoritní data	NKC: ph513626 GND: 4019278-7 LCCN: sh85149022 NDL: 00576164 NLI: 987007531842005171