Wikipedie

Oráčov

obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji

Oráčov (německy Woratschen) je obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Leží v mírném svahu po pravé straně Rakovnického potoka zhruba 5,5 kilometru východně od Jesenice a jedenáct kilometrů západně od Rakovníka. Žije zde 381[1] obyvatel. Při jižním okraji Oráčova prochází železniční trať 161 Rakovník – Bečov nad Teplou. Necelé dva kilometry severně od Oráčova stojí v lokalitě Čížkov Věznice Oráčov.

Oráčov
Kostel svatého Jakuba Většího na návsi
Kostel svatého Jakuba Většího na návsi
Znak obce OráčovVlajka obce Oráčov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJesenice
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°6′42″ s. š., 13°32′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel381 (2024)[1]
Rozloha16,04 km²[2]
Nadmořská výška393 m n. m.
PSČ270 32
Počet domů155 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduOráčov 143
270 32 Oráčov
ou_oracov@quick.cz
StarostkaLenka Končeková
Oficiální web: www.oracov.cz
Oráčov na mapě
Oráčov
Oráčov
Další údaje
Kód obce542202
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Název vesnice je odvozen z osobního jména Oráč ve významu Oráčův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: de Orachow (1295), Oraczow (1352), de Oracziewa (1385), z Woračowa (1418), Woraczowie (1542), Woracziow (1595) Woratschen (1785) a Oráčov nebo Woratschen (1854).[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1295, kdy zde sídlil Odolen z Oráčova (Odolenus de Orachow), který pravděpodobně bydlel na malém hradě jihozápadně od vesnice.[5] K roku 1367 je doložena existence oráčovské fary.[6] Od roku 1375 mohla být vesnice rozdělena mezi dva majitele,[5] protože patronátní právo ke kostelu roku 1379 vykonávali petrohradští Janovicové a Zdeněk z Rosenthalu. Rozdělení podacího práva však nemuselo souviset s dělením vsi.[6] V roce 1414 páni z Janovic vykonávali právo sami a vesnice patřila k jejich petrohradskému panství. Roku 1483 panství i s Oráčovem koupil Burian II. z Gutštejna.[6]

V roce 1932 ve vsi byly poštovní úřad, telegrafní úřad, katolický kostel, evangelický kostel. Evidovány byly živnosti a obchody: pekař, pokrývač, čtyři řezníci, holič, tři hostince, tři obchody se smíšeným zbožím, malíř, velkostatek, čtyři mlýny, sedlář, zámečník, kovář, tři krejčí, dva obuvníci, Spar- und Darlehenskassenverein für Woratschen, trafika, truhlář a dva koláři.[7]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 569 obyvatel (z toho 274 mužů), z nichž bylo 73 Čechoslováků, 490 Němců a šest cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 46 lidí bylo evangelíky, devět patřilo k církvi izraelské, jeden k nezjišťovaným církvím a patnáct lidí bylo bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 606 obyvatel: 110 Čechoslováků, 490 Němců, jednoho Žida a pět cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale 44 lidí bylo evangelíky, 31 patřilo k církvi československé, jeden k církvi izraelské a devět bylo bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 681 746 663 725 716 733 807 519 506 469 447 405 359 747 801
Počet domů 97 106 114 119 122 133 155 158 128 124 116 137 143 155 155

Obecní správa

editovat

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Cheb, politický okres Žatec, soudní okres Jesenice,[12]
  • 1855 země česká, kraj Žatec, soudní okres Jesenice,
  • 1868 země česká, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice,
  • 1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice,[13]
  • 1945 země česká, správní okres Podbořany, soudní okres Jesenice,[14]
  • 1949 Karlovarský kraj, okres Podbořany,[15]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník,
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník.

Části obce

editovat

Obec Oráčov se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřil i Švihov.[16]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.[17]

Doprava

editovat

Obcí prochází silnice II/228 Jesenice–Rakovník. Oráčov leží na železniční železniční trati Rakovník – Bečov nad Teplou a na území obce stojí zastávka Oráčov. V roce 2011 v obci měla zastávku autobusová linka Rakovník – Jesenice – Žďár (v pracovních dnech pět spojů). O víkendu byla obec bez autobusové dopravní obsluhy.

Pamětihodnosti

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 283. 
  5. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Oráčov – tvrz, s. 361. 
  6. ↑ a b c FRITZ, Zdeněk; MILER, Josef; TOMÍČEK, Tomáš. Povrchový průzkum hradu v Oráčově. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica bohemica. Praha: Archeologický ústav ČSAV, 1991. ISSN 1211-6831. Svazek 2. S. 84.
  7. ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 962–963. (česky, německy) 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 263. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  13. ↑ Abecední seznam "sudetoněmeckých" obcí a částí obcí
  14. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  15. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 453, 569. 
  17. ↑ Udělené symboly – Oráčov [online]. 2013-04-12 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/ex221.pdf (str. 3)

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oráčov&oldid=24392023“