Obydlí zvěrokleštiče v Komni
Obydlí zvěrokleštiče je památkově chráněný venkovský domek z roku 1850, který se nachází se v obci Komňa ve Zlínském kraji. V domku je umístěna expozice, která přibližuje dnes již zaniklé řemeslo zvěrokleštičství, a současně slouží jako ukázka bydlení ve 2. polovině 19. století. Jeho světnice je zároveň využívána ke kulturním a folklórním účelům.[1]
| Obydlí zvěrokleštiče | |
|---|---|
 Obydlí zvěrokleštiče, památkově chráněný objekt s muzeem v Komni | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Komňa |
| Adresa | Komňa č. p. 6 |
| Založeno | 2009 |
| Zaměření | lidová architektura, zvěrokleštičské řemeslo |
| Původní účel budovy | obytný dům |
| Kód památky | 102839 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′45,24″ s. š., 17°47′58,56″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život původních obyvatel
editovat
Původním majitelem domu, který dnes nese číslo popisné 6, byl drobný zemědělec František Toman, po jehož smrti hospodářství převzal jeho syn Karel Toman s manželkou Terezií. Karel Toman během 1. světové války bojoval jako rakousko-uherský voják na ruské frontě, a protože po válce hospodářství k obživě rodiny nestačilo, vyrážel do světa jako zvěrokleštič.[1] Toto řemeslo bylo v Komni mnohem rozšířenější než jinde – v době jeho největšího rozmachu zde žilo až 220 zvěrokleštičů, označovaných také jako miškáři.[2]
Karel Toman měl se svou manželkou, rozenou Haluzovou, pět dětí, z nichž dospělosti se dožily jen dcery Emilie a Marie. Hospodářství po něm převzala Emilie, která se provdala za Martina Mlčůcha a měla dva syny, Františka a Bohumila. Marie s nimi žila ve společné domácnosti a zemřela neprovdaná ve věku 42 let. Zemědělské hospodaření zde skončilo roku 1955, kdy rodina byla nucena odevzdat dobytek do jednotného zemědělského družstva.[1] Dům měl obytnou a hospodářskou část. Obytnou část tvořila světnice a s ní sousedící malá kuchyň. Ve světnici byla nejprve hliněná a později dřevěná podlaha a v jednom rohu stála po strop vysoká kachlová kamna. Obyvatelé spali na režné slámě, která se přikryla hrubým prostěradlem. Hospodářská část sestávala z komory, kde se skladovalo nářadí a zásoby brambor a řepy, dále z chléva a tzv. „mlatevni“, kde se mlátilo obilí a bylo uloženo hospodářské nářadí s povozem. Pod střechou byla půda, kde se skladovalo seno pro dobytek, které současně tvořilo tepelnou izolaci. Před domem byla malá zahrádka se studnou, zeleninovými záhony, několika ovocnými stromy a s hnojištěm.[1]
Kulturní památka
editovat
Poslední majitelé žili v domě do roku 2005.[3] V roce 2006 dům zakoupila obec Komňa a s ohledem na jeho zchátralý stav ho nechala za použití tradičních stavebních materiálů a technologií s podporou Zlínského kraje opravit.[1][3] Roku 2008 pak byl rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky prohlášen za kulturní památku.[4] Po rozsáhlé rekonstrukci byl dům vybaven dobovým nábytkem, zčásti přemístěným z depozitářů místního Památníku J. A. Komenského a z části také z darů občanů Komni. Veřejnosti byl otevřen v červenci roku 2009[3] a ještě téhož roku zvítězil v soutěži Zlínského kraje Lidová stavba roku.[5]
Reference
editovat- ↑ a b c d e Obydlí zvěrokleštiče [online]. Obec Komňa [cit. 2012-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Nové muzeum v Komni [online]. Česká televize [cit. 2012-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c Nové muzeum v Komni přibližuje život zvěrokleštičů [online]. Folklorní sdružení České republiky, 2009-09-14 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online.
- ↑ MonumNet [online]. Národní památkový ústav [cit. 2012-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Lidová stavba roku [online]. Zlínský kraj, rev. 2012-5-1 [cit. 2012-08-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obydlí zvěrokleštiče na Wikimedia Commons - Galerie: Obydlí zvěrokleštiče Komňa
