Nová Paka
Nová Paka (německy Neupaka) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Ve městě žije přibližně 9 100[1] obyvatel.
| Nová Paka | |
|---|---|
 Novopacké náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Nová Paka |
| Obec s rozšířenou působností | Nová Paka (správní obvod) |
| Okres | Jičín |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′40″ s. š., 15°30′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 9 060 (2024)[1] |
| Rozloha | 28,68 km²[2] |
| Nadmořská výška | 427 m n. m. |
| PSČ | 509 01 |
| Počet domů | 2 588 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 13 |
| Počet k. ú. | 10 |
| Počet ZSJ | 25 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Dukelské náměstí 39 509 01 Nová Paka e-podatelna@munovapaka.cz |
| Starosta | Pavel Bouchner |
| Oficiální web: www | |
  Nová Paka | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 573248 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNejstarší zmínka o městě pochází z roku 1357 v souvislosti s dosazením faráře ke kostelu svatého Mikuláše. V této době bylo toto město nazýváno Paka Mladá (Jungpaka). Roku 1563 byla velká část města zničena požárem. V roce 1586 napadla město morová epidemie, která zhruba polovinu obyvatelstva zahubila. Dalších 450 obyvatel zahynulo při morové epidemii v roce 1625. Během třicetileté války muselo obyvatelstvo roku 1643 snášet plenění švédskou armádou, při kterém opět vyhořelo. Další požár v roce 1666 zničil budovy na hlavním náměstí. Požár město zachvátil i v letech 1710, 1827 a 1844. Důvodem častých požárů byla zejména výstavba ze dřeva.
Na přelomu 19. a 20. století byla Nová Paka jedním z hlavních center spiritismu. Dnes jeho pozůstatky můžete nalézt např. v Městském muzeu Nová Paka kde se nachází jedna z největších sbírek spiritistických kreseb v celé Evropě.[4]
Klášter paulánů
editovatPrvní kamennou stavbou ve městě byl klášter paulánů[5]. Podnět k výstavbě kláštera dal majitel zdejšího panství svobodný pán Rudolf z Tiefenbachu ve své závěti z roku 1650. Přípravné práce byly dle závěti zahájeny po jeho smrti v roce 1653. Výkopové práce začaly v roce 1654, základní kámen byl položen v roce 1655. Obytná budova však byla dokončena až v roce 1701. Stavba klášterního kostela v barokním stylu byla zahájena roku 1709, vysvěcen byl v roce 1724 a v následujících letech dokončen. Za autora je považován jeden ze žáků Kryštofa Dienzenhofera. Kostel poté sloužil přicházejícím poutníkům. Na vnitřní vybavení však nebyly peníze a tak pomohla sbírka mezi místními občany. Většina mobiliáře byla pořízena až v následujících osmi letech. K jeho vybavení patřily dva obrazy od Josepha z Fuehrichu, Josefa Zeleného a především obrazy Petra Brandla. Fresky zhotovil J. Kramolín. Za zmínku stojí i pozdně gotická Madona a soubor soch u varhan – dětské postavičky s hudebními nástroji v rukou tvořící orchestr. V roce 1737 bylo ke kostelu vystavěno kryté schodiště. V rámci josefínských reforem byl klášter zrušen. Do konventu byl na počátku 19. století přemístěn z Jičína vojenský vychovávací ústav pro děti. Od roku 1872 sloužila budova jako nemocnice.
Části města
editovat- Heřmanice
- Kumburský Újezd se samotami U Větráku a Rumchalpa
- Nová Paka s osadou Desatero
- Podlevín s osadou V Balkách (též Balka)
- Přibyslav
- Pustá Proseč
- Radkyně s osadou Lesní Domky
- Štikov se samotami V Koutě a rekreační osada Sýkornice
- Studénka
- Valdov se samotami Končiny a Na Drahách
- Vlkov
- Vrchovina s osadou Na Patřině
- Zlámaniny
Pamětihodnosti
editovat
- Paulánský klášter, později nemocnice, s kostelem Nanebevzetí Panny Marie – významná barokní stavba z let 1709–1732 s freskami od Josefa Kramolína. Spolu s kostelem býval poutním místem.
- Farní kostel svatého Mikuláše na náměstí – první zpráva o kostele pochází z roku 1357, samotný kostel byl v roce 1872 přestavěn v novogotickém slohu
- Mariánský sloup na náměstí z roku 1716
- Kašna na náměstí z roku 1814[6]
- Dřevěný řeckokatolický chrám, zakoupený novopackým průmyslníkem Otto Kretschmerem a přenesený v roce 1930 z tehdejší Podkarpatské Rusi (z vesnice Obava v okrese Mukačevo).
- Zázračný obraz Panny Marie, který byl nejdříve umístěn v kapli nad městem, poté přenesen do farního kostela svatého Mikuláše. Zmínka o Madoně pochází z roku 1414.
- Křížová cesta
- Novopacký pivovar – stále fungující pivovar z roku 1871
- Hotel Central – novorenesančně-secesní budova z roku 1905 na náměstí, od roku 2016 jde o kulturní památku. Celý areál hotelu prochází v této době rekonstrukcí.
- Beckova vila
- Suchardův dům – expozice Městského muzea Nová Paka
- Paleopark Balka – areál zaměřený na geologii a paleontologii, otevřený roku 2024[7]
- Klenotnice – expozice Městského muzea Nová Paka věnovaná drahým kamenům a spiritismu. [6]
- Autogalerie V.I.T.V.A.R. – muzeum historickým automobilů a motocyklů, věnováno i automobilovému závodníkovi Antonínu Vitvarovi (zakladatel Krkonošského a Novopackého okruhu); technická památka
- Ve vitríně před muzeem také leží zkamenělý kmen stromu, který v Podkrkonoší rostl asi před 300 miliony lety v období karbonu.[8]
Osobnosti
editovat- František Faustin Procházka (1749–1809), český kněz a buditel, spisovatel
- František Matěj Hilmar (1803–1881), český hudební skladatel
- Jindřich Niederle (1840–1875), český klasický filolog
- Jan Machytka (1844–1887), architekt
- Josef Tulka (1846–1882), český malíř
- Jaroslav Brent (1854 – 1902), architekt a stavitel
- Hynek Tomáš (1861–1956), český varhaník, sbormistr a hudební skladatel
- Josef Karel Šlejhar (1864–1914), český spisovatel
- Bohumil Tomáš (1871–1945), český dirigent a hudební skladatel
- Jan Opolský (1875–1942), český básník impresionismu a symbolismu
- Bohumil Kafka (1878–1942), český sochař
- Mikuláš Antonín Číla (1883–1983), akademický malíř, legionář, brigádní generál
- František Maizner(*1834), český loutkář
- Josef Maizner (*1804), český loutkář
- František Hák (1886–1974), český fotograf, otec Miroslava Háka
- Otakar Číla (1894–1977), český malíř
- Ladislav Zívr (1909–1980), český sochař
- František Gross (1909–1985), český malíř
- Josef Kocourek (1909–1933), český spisovatel
- Miroslav Hák (1911–1978), český fotograf, syn Františka Háka
- Stanislav Fejfar (1912–1942), pilot 310. a 313. československé stíhací perutě RAF, narodil se ve Štikově
- Otakar Hrubý (1913–1993), pilot 313. a 310. československé stíhací perutě RAF
- Radim Kalfus (1920–1985), spisovatel
- Jaroslav Buchar (1944), fyzik, profesor Mendelovy univerzity v Brně
- Jiří Horáček (1945), teoretický fyzik, profesor Univerzity Karlovy v Praze
- Naďa Urbánková (1939–2023), česká zpěvačka a herečka
- Jaromír Typlt (1973), český spisovatel, esejista, performer, výtvarný kurátor a editor
- Eva Le Peutrec (1980), česká architektka
Suchardové
editovat,_Stanislava_Suchardy_%C4%8Dp._68,_Suchard%C5%AFv_d%C5%AFm,_od_jihoz%C3%A1padu.JPG)
- Jan Sucharda starší (1770–1820), český řezbář, sochař a tkadlec. Jeho syn byl
- Jan Sucharda mladší (1797–1873), český řezbář, sochař a malíř. Jeho syn byl
- Antonín Sucharda starší (1812–1886), český řezbář, loutkořezbář, kreslič a malíř. Jeho syn byl
- Antonín Sucharda mladší (1843–1911), český řezbář, sochař, Sokol, spiritista a zakladatel Suchardova domu. Měl tři děti:
- Stanislav Sucharda (1866–1916), český sochař
- Vojtěch Sucharda (1884–1968), český sochař, restaurátor, řezbář a loutkář.
- Anna Boudová Suchardová (1870–1940), česká akademická malířka a keramička. Její syn byl Cyril Bouda (1901–1984), český malíř a ilustrátor, který se však narodil již v Kladně.
Poznámka:
Loutkáři Maiznerovi se znali s rodinou řezbářů Suchardových, kteří pravděpodobně pro ně tvořili loutky.[9] Centrem tvorby Suchardů byl od roku 1896 tzv. Suchardův dům, který nechal postavit Antonín Sucharda mladší po svém návratu z Itálie podle návrhu architekta Jaroslava Breta. Na výzdobě domu se podíleli všichni členové rodiny i svědek svatby Anny Suchardové Mikoláš Aleš, který zde vytvořil sgrafito sv. Božetěcha. Dnes je zde expozice Městského muzea Nová Paka.
Další fotografie
editovat-
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie -
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie -
Farní kostel sv. Mikuláše -
Morový sloup na náměstí -
Obchody na náměstí -
Pomník padlých v první světové válce
,_kl%C3%A1%C5%A1ter_paul%C3%A1n%C5%AF,_schodi%C5%A1t%C4%9B_od_jihu.JPG)
,_kl%C3%A1%C5%A1ter_paul%C3%A1n%C5%AF,_kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_od_jihov%C3%BDchodu.JPG)
,_morov%C3%BD_sloup_od_jihov%C3%BDchodu.JPG)
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Expozice spiritismu [online]. Muzeum.cz. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Duchoň: Před třemi sty lety se pavláni stěhovali do novopackého kláštera, Hradecké noviny 03/00.
- ↑ a b Toulavá kamera 1, str. 50-52, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ KOHOUTOVÁ, Kateřina; BAJÁK, Milan. Nová Paka otvírá ojedinělý Paleopark Balka. Máte v něm možnost nahlédnout do hlubin historie Země. Český rozhlas Hradec Králové [online]. Český rozhlas, 2024-04-24 [cit. 2024-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Největší zkamenělý strom [online]. Muzeum.cz. Dostupné online.
- ↑ Maizner, František - ČESKÁ DIVADELNÍ ENCYKLOPEDIE. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2024-09-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Galerie Nová Paka na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová Paka na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Paka (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Nová Paka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
