Nikita Michalkov

Nikita Sergejevič Michalkov
Rodné jméno	Никита Сергеевич Михалков
Narození	21. října 1945 (79 let); Moskva
Alma mater	Central Music School (1956–1959); Divadelní ústav Borise Ščukina (od 1963); Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie (do 1971); GOU CO No. 1239
Povolání	herec, filmový režisér, scenárista, filmový producent, filmový herec, lektor, podnikatel, zpěvák, moderátor, televizní moderátor, bloger, filmový scenárista, spisovatel, režisér a youtuber
Rodiče	Sergej Vladimirovič Michalkov a Natalja Petrovna Končalovská
Manžel(ka)	Anastasija Alexandrovna Věrtinská (1966–1969); Tatiana Mikhalkova
Děti	Stepan Mikhalkov; Anna Michalkova; Artem Mikhalkov; Nadezhda Mikhalkova
Příbuzní	Vasilij Surikov (praděd); Petr Končalovskij (děd); Andrej Končalovskij (bratr)
Ocenění	zasloužilý umělec RSFSR (1976); Zlatá mušle (1977); Cena leninského komsomolu (1978); národní umělec RSFSR (1984); Mezinárodní cena Viareggio-Versilia (1988); Zlatý lev (1991); důstojník Řádu čestné legie (1992); … více na Wikidatech
Webová stránka	besogontv.ru
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikita Sergejevič Michalkov (* 21. října 1945 Moskva) je ruský herec, scenárista a filmový režisér, režisér oscarového filmu z roku 1994, resp. nejlepšího cizojazyčného filmu, Unaveni sluncem. Divadlo hrál od svých čtrnácti let, ve filmu vystupoval poprvé coby patnáctiletý hoch. V letech 1963 až 1966 vystudoval herectví, v letech 1968 až 1971 studoval filmovou režii v moskevském VGIKu.

Životopis

Nikita Michalkov na MFF v Karlových Varech (2010)

Pochází z umělecké rodiny, jeho děd a praděd byli známými ruskými malíři, otec Sergej Michalkov byl ruský spisovatel, dramatik a překladatel, matka Natalja Končalovská je básnířka a překladatelka, bratr Andrej Končalovskij působí v USA jakožto úspěšný a uznávaný filmový režisér.

Jedná se o jednoho z nejoriginálnějších ruských filmových tvůrců současnosti, jehož filmy často vyvolávají velké debaty a často působí kontroverzním dojmem.

Od roku 1984 národní umělec Ruské federace, od roku 1991 také nositel francouzského Řádu čestné legie. Za vlády Borise Jelcina vykonával funkci prezidenta Fondu pro podporu ruské kultury.

Na 45. ročníku MFF v Karlových Varech dne 10. července 2010 obdržel cenu Křišťálový glóbus za svůj celoživotní přínos oboru kinematografie.

Vlastní také castingovou agenturu, která vedle jiného v jedné z moskevských mateřských škol objevila Andreje Chalimona, jehož si posléze vybral český režisér Jan Svěrák pro ztvárnění postavy Kolji do svého stejnojmenného filmu.^[1]

Po ukrajinském převratu na přelomu let 2013/2014 se ocitl na seznamu nebezpečných osob, který vede ukrajinská tajná služba SBU, protože často kritizoval nové ukrajinské vedení.^[2] V roce 2017 mu byl ukrajinským státem zakázán vstup na území Ukrajiny. Dne 4. března 2022, během ruské invaze na Ukrajinu, jej ukrajinský soud v nepřítomnosti odsoudil kvůli jeho prohlášení na podporu války a za nezávislost separatistických republik a ukrajinská prokuratura zahájila řízení k jeho zařazení na mezinárodní seznam hledaných osob, resp. k vyhlášení mezinárodního pátrání.^[3]^[4]

V květnu 2020 ve svém televizním pořadu „Besogon“ na stanici Rossija 1 obvinil Billa Gatese, že pod záminkou očkování provádí čipování lidí. Další pokračování pořadu se přesunula na YouTube.^[5]

V březnu 2022 veřejně podpořil konspirační teorii o údajné snaze Ukrajinců vyhladit Rusy za pomoci „ptáků nakažených biologickými zbraněmi.“^[6]

V souvislosti se svou podporou ruské agrese se v prosinci 2022 dostal na sankční seznam Evropské unie.^[7]

V lednu 2023 byl ve vážném stavu hospitalizován s nemocí covid-19 a zápalem plic.^[8]

Filmografie

Hrané filmy

1959 Slunce svítí pro všechny
1960 Tuči nad Borskom
1961 Priključenija Kroša
1963 Chodím po Moskvě
1965 Rok života
1965 Pereklička
1965 Vojna a mír I.
1966 Ne samyj udačnyj den'
1966 Šutočka (TV film)
1967 Hvězdy na čepicích
1969 Červený stan
1969 Píseň o Manšukovi
1969 Šlechtické hnízdo
1971 Drž se oblaků
1972 Станционный смотритель (TV film)
1974 Svůj mezi cizími
1976 Otrokyně lásky
1977 Nedokončená skladba
1979 Sibiriáda
1979 Pět večerů
1980 Oblomov
1981 Dobrodružství Sherlocka Holmese a doktora Watsona: Pes baskervillský (TV film)
1981 Dva hlasy (TV film)
1981 Portrét umělcovy ženy
1981 Příbuzenstvo
1982 Inspektor GAI
1982 Lety ve snu a ve skutečnosti
1982 Nádraží pro dva
1983 250 gramů - radioaktivní testament
1984 Krutá romance
1987 Oči černé
1990 Pod severním sluncem
1991 Unižennye i oskorblënnye
1991 Urga
1992 Pěkná neznámá
1994 Unaveni sluncem
1996 Revizor
1998 Lazebník sibiřský
2000 Vera, nadežda, krov
2005 Persona non grata
2005 Státní rada
2005 Žmurki
2006 Mne ne bol'no
2007 12
2010 Unaveni sluncem 2: Odpor
2011 Unaveni sluncem 3: Citadela

Dokumentární filmy

1970 Sport, sport, sport
1993 Anna: Ot shesti do vosemnadtsati
1994 Čas žít, čas nenávidět
1995 Sentimentální putování po mé vlasti (Сентиментальное путешествие на мою Родину. Музыка русской живописи)

Odkazy

Reference

↑ BEZECNÁ, Vlaďka. Cesta za Oscarem: Jak se točil „Kolja“. Praha: Duel, 1997. 116 s. ISBN 80-902324-2-6. Kapitola Zn.: Hledá se Kolja, s. 37–38.
↑ Z ruského Ramba je na Ukrajině terorista. Hrozí mu 15 let. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-11-04 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.
↑ Court of Ukraine arrests Nikita Mikhalkov in absentia Archivováno 8. 4. 2022 na Wayback Machine., Perild.com, 4. 3. 2022
↑ Online: Válka na Ukrajině 🇺🇦, nejnovější zprávy. iDNES.cz [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.
↑ VIDEO: Režisér Michalkov obvinil v televizi Gatese, že očkuje lidi čipy. Jeho pořad byl stažen. Echo24.cz [online]. 2020-05-20 [cit. 2023-02-02]. Dostupné online.
↑ Režisér Michalkov: Ukrajinci se pokoušejí vyhladit Rusy pomocí nakažených ptáků. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2022-03-19 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online.
↑ Na unijním sankčním seznamu je i režisér Michalkov. Dostal cenu v Karlových Varech. ČT24 [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online.
↑ Ruský režisér Michalkov bojuje v nemocnici o život. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-01-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikita Sergejevič Michalkov na Wikimedia Commons
Osoba Nikita Michalkov ve Wikicitátech
Nikita Sergejevič Michalkov v Česko-Slovenské filmové databázi
DVD edice
Článek o tom, jak Nikita Michalkov rozplakal Vladimíra Putina

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[kniha-1] BEZECNÁ, Vlaďka. Cesta za Oscarem: Jak se točil „Kolja“. Praha: Duel, 1997. 116 s. ISBN 80-902324-2-6. Kapitola Zn.: Hledá se Kolja, s. 37–38.

[2] Z ruského Ramba je na Ukrajině terorista. Hrozí mu 15 let. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-11-04 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.

[3] Court of Ukraine arrests Nikita Mikhalkov in absentia Archivováno 8. 4. 2022 na Wayback Machine., Perild.com, 4. 3. 2022

[4] Online: Válka na Ukrajině 🇺🇦, nejnovější zprávy. iDNES.cz [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.

[5] VIDEO: Režisér Michalkov obvinil v televizi Gatese, že očkuje lidi čipy. Jeho pořad byl stažen. Echo24.cz [online]. 2020-05-20 [cit. 2023-02-02]. Dostupné online.

[6] Režisér Michalkov: Ukrajinci se pokoušejí vyhladit Rusy pomocí nakažených ptáků. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2022-03-19 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online.

[7] Na unijním sankčním seznamu je i režisér Michalkov. Dostal cenu v Karlových Varech. ČT24 [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online.

[8] Ruský režisér Michalkov bojuje v nemocnici o život. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-01-05]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]