Mayský kalendář

Mayský kalendář je historický astronomický kalendář mayského kalendářního systému. Je nejpokročilejším kalendářem domorodých obyvatel Střední Ameriky.

Mayský znak pro den „muluk“

Mayský kalendář je cyklický, a souběžně se v něm opakuje několik cyklů. Tyto cykly (i jejich fáze) byly spojeny s různými bohy a kosmickými událostmi.

Pravděpodobně vznikl jako výsledek precizních a dlouhodobých pozorování opakujících se astronomických jevů. Mayové spojovali průběh času s úkazy na obloze – pravidelnými pohyby Slunce, Měsíce, planet, slunečních zatmění a konjunkcí. Dosažená přesnost při výpočtech (dvacítková číselná soustava, jen sčítání, odčítání) je porovnatelná s výsledky novověké astronomie.

Mayská kněžská vrstva, při tehdejším cyklickém vnímání času, vykládala astronomické úkazy a dění na obloze astrologicky, a magicky i početní jevy plynoucí z průběhu cyklů kalendáře. Prováděné přesné a dlouhodobé datační záznamy z pozorování periodických úkazů, umožňovaly tyto jevy (zatmění, konjunkce) předvídat, a v relativně složitém kalendářním systému z toho vyplývalo i znalostní ovládnutí času a jeho měření touto teokratickou elitou. Vrstva kněží vedením a správou kalendáře řídila mayskou společnost a její chod v náboženské sféře (výklad a předpověď nebeských úkazů, věštby a určení osudů apod.), i praktickém životě Mayů (stanovení doby obřadů, zahájení válečných výprav, agrotechnické lhůty atd.).

Nejvýznamnější skutečností, která mayský kalendář charakterizuje a dělá ho natolik odlišným od našeho chápání času a světa, je cykličnost. Jednotlivé časové úseky měly periodický charakter. V pohledu Mayů na vnější svět bylo typické stálé opakování. Stále přicházely ty samé periody a s nimi stejné události, božstva a jejich rozhodnutí. Takové vnímání světa vlastně znamená dokonalou znalost budoucnosti. Lineární pohled na svět typický pro naši křesťanskou kulturu, kde čas a události jdou stále dopředu a nic se nikdy nemůže opakovat, je na světě poměrně výjimečný. I staří Řekové a Římané chápali čas jako sled neustále se opakujících cyklů.

Všechna časová období, všechny dny, měsíce a roky měly své bohy. Božský protějšek měly i všechny číslice a některá důležitá čísla. Každý den nejenže měl svého boha, ale i sám bohem byl, či spíše několika bohy. Samozřejmě, že při takových složitých kalendářních a náboženských soustavách a způsobech jejich zápisu se v nich nemohl orientovat každý. Tato schopnost byla vlastní výhradně kněžím, které ostatní členové společnosti živili. Složitá soustava s mnohými pro lid tajemnými znalostmi zabezpečovala kněžskému stavu značnou moc.

Typy kalendáře

Mayové používali vícero paralelních kalendářních systémů, přičemž data se zpravidla psala ve více systémech najednou. Informace o čase je tedy (úmyslně) natolik redundantní, že i po tisíciletích – po zničení části nápisů – je/bude možné přečíst datum. Kalendáře vznikly před 1. stoletím př. n. l. a asi pocházejí od Olméků. Byly to:

• haab (neboli občanský kalendář) = období 365 dní sestávající z 19 měsíců, ze kterých 18 mělo po 20 dní a poslední měsíc jen 5 dní. Dny v měsíci byly číslované, přičemž se uplatnilo i číslo nula.
• tzolkin (neboli posvátný kalendář) = období 260 dní. Tzolkin byl více používaný mezi obyčejnými lidmi, určoval plán obřadního života. Den narození každého člověka se také posuzoval podle tzolkinu. První tzolkin 550 př. n. l. v zapotéckém městě Monte Albán.
• dlouhý počet = jednoduše celkový počet dní, který uplynul od mayského dne "nula" – narození Venuše a začátku aktuálního, tedy v pořadí pátého mayského cyklu (=5125.37 let). Zapisoval se ve tvaru #.#.#.#.#.#.#.#.#., kde tečky oddělují určité jednotky dvacítkové soustavy (u nás by to odpovídalo zhruba zápisu tisíciletí.století.roky.měsíce.dny.), přičemž první položka odpovídá našim 63 081 429 rokům a poslední našim dnům. Běžně se však používalo jen posledních pět položek – baktun (např. 9.15.9.0.1 znamená 1407241 dní ode dne "nula"). Výchozí den aktuálního cyklu mayského dlouhého počtu (0.0.0.0.0.) odpovídá podle korelace GMT 11. srpnu 3114 př. n. l. a poslední den 13. baktumu (13.0.0.0.0. = nové 0.0.0.0.0.^[zdroj⁠?!]) odpovídá podle GMT 21. prosinci 2012. V tento den má podle Mayů nastat konec^[zdroj⁠?!] aktuálního, pátého světa, nějakou katastrofou^[zdroj⁠?!] tak, jak skončily i předchozí^[zdroj⁠?!] světy. Není nám známo ale ani to, zda se počátek mayského kalendáře vztahuje na nějakou konkrétní historickou událost (protože ani nevíme, zda Mayové tehdy už existovali), rovněž není začátek spojen ani s žádným významným astronomickým úkazem.

K označení data v tomto cyklu se používají následující jednotky:

• Kin = den
• Uinal = 20 kin
• Tun = 18 uinal = 360 kin ≈ 1 rok
• Katun = 20 tun = 7200 kin ≈ 20 let
• Baktun = 20 katun = 144000 kin ≈ 394 let
• Piktun = 20 baktun ≈ 7 885 let
• Calabtun = 20 piktun ≈ 157 704 let
• Kinchiltun = 20 calabtun ≈ 3 154 071 let
• Alautun = 20 kinchiltun ≈ 63 081 429 let

Některé nápisy mayského dlouhého kalendářního počtu jsou doplněny tzv. lunární sérií, další kalendářní formou, označující právě probíhající den z 29 nebo 30denního měsíce v rámci šestiměsíčních cyklů.

Dalším způsobem, jak měřit čas, bylo měření podle slunečních cyklů slunovratů, cyklů a konjunkcí Venuše (jitřenky, večernice). Mnoho událostí v tomto cyklu bylo považováno za nežádoucí a zlé, a někdy byly války koordinovány ve shodě s fázemi v tomto cyklu.

Počítání s periodou 819 dní odpovídá planetám.

Mayská denní znamení

Podrobnější informace naleznete v článku Mayská denní znamení.

Ke každému dni (kinu) připadalo jedno denní znamení. Bylo jich celkem 20 a každé z nich mělo svého boha, význam.

Seznam denních znamení

č.	Denní znamení	Doslovný překlad	Význam	Božstvo
1	Imix	aligátor	prapůvodní stvoření	prvotní matka Mam
2	Ik	vítr	foukání větru	větrný bůh Ik
3	Akbal	noc	doba temnoty	pánové z Xibalbá
4	Kan	semeno	začátek života na Zemi	prvotní matka Mam
5	Chicchan	had	spojení mezi nebem a zemí	Kukulkán (Quetzalcoátl)
6	Cimi	smrt	síly ničení, nemoci a rozkladu	bůh smrti Ahpucha
7	Manik	jelen	obětní den bohu Tohilovi	Tohila (forma Kukulkána)
8	Lamat	králík	uctívání měsíčních (soumračných) živočichů	bohyně Ixquic
9	Muluc	voda	cyklus dne a noci	mladý bůh kukuřice a prvotní matka Mam
10	Oc	pes	den smrti - pořádání pohřbů	bůh mršin Tzul
11	Chuen	opice	svět řízen mužskými energiemi	opičí bůh Hunchuen
12	Eb	cesta	koloběh života a reinkarnace	mladý bůh kukuřice
13	Ben	rákos	"posvátná bouře" - setba a plodnost	mladý bůh kukuřice (a ryb)
14	Ix	jaguár	den zasvěcený měsíčním bohům	měsíční božstva Ixquic a Ixbalanqué
15	Men	orel	definitivní vyhnání temnoty	Ahau-Hunapú - neomezený vládce dne
16	Cip	sup / sova	osudové události, "sova nosící lidem smrt"	pánové z Xibalbá
17	Cabán	země	den sklizně, sbíraly se plody (zasety v den Ben)	měsíční bohyně Ixquic (ve formě bohyně země a kukuřice)
18	Etznab (Edznab)	pazourek	den krvavé oběti, u národa byl neoblíbený	Kukulkán (Quetzalcoátl)
19	Cauac	lijavec	životodárný déšť, "semeno nebe"	bůh hromu a deště Chac
20	Ahau	světlo / velký pán	šťastný den, všechny aktivity se dobře dařily	sluneční bůh Mayů

Korelace s jinými kalendáři

Pro určení vzájemného vztahu mayského a gregoriánského kalendářního systému, jsou obě porovnávané časoměrné stupnice vyjádřeny ve dnech. Denní řada mayských kalendářních dat, zapisovaných v modifikované dvacítkové soustavě, je přepočtena do soustavy desítkové. Gregoriánská data jsou převedena na juliánské dny. Mezi gregoriánským, juliánským kalendářem a juliánskými dny platí v astronomii definované přepočetní vztahy (algoritmy). Data astronomických úkazů, určená z mayských záznamů, můžeme v dnešní době porovnat s přesnými datacemi těchto jevů získanými použitím moderní výpočetní techniky.

Způsobů a metod, jak data z obou kalendářních systémů porovnat je více, a za posledních více než sto let bylo navrženo přes padesát různých korelací. Ty se liší až v řádu stovek roků (v rozsahu zhruba tisíc let). Rozdíly jsou dány tím, které podklady byly pro korelaci použity a upřednostňovány, a v jakém jsou souladu, zda např. astronomické údaje respektují historické skutečnosti. Pro přepočet je třeba stanovit (juliánské) datum, od kterého začali Mayové počítat dny, a mayské datum určíme odečtením přepočítávacího koeficientu (resp. korelační konstanty) od juliánského data, nebo naopak přičtením této konstanty k mayskému datu dostaneme juliánské datum, které lze pak převést do gregoriánského.

V tabulce jsou uvedeny velikosti korelačních konstant některých korelací (autoři, rok publikace, korelační konstanta ve dnech, juliánské a gregoriánské datum začátku mayského kalendáře, gregoriánské datum konce cyklu mayského kalendáře) seřazených podle použité korelační konstanty

autor	publikováno	korelační konstanta	jul. datum zač. kalendáře př. Kr.	greg. datum zač. kalendáře př. Kr.	greg. datum konce cyklu kalendáře po Kr.
Bowditch	1910	394 483	14. 01. 3633	16. 01. 3634	26. 04. 1493
Willson	1924	438 906	29. 08. 3512	31. 07. 3512	11. 12. 1614
Smiley	–	482 699	23. 07. 3392	26. 06. 3392	05. 11. 1734
Owen	–	487 410	16. 06. 3379	20. 05. 3379	29. 09. 1747
Makemson	–	489 138	10. 03. 3374	11. 02. 3374	22. 06. 1752
Spinden, modifikovaná	–	489 383	10. 11. 3374	14. 10. 3374	22. 02. 1753
Spinden	1924	489 384	11. 11. 3374	15. 10. 3374	23. 02. 1753
Teeple	–	492 662	01. 11. 3365	05. 10. 3365	14. 02. 1762
Dinsmoor	–	497 879	13. 02. 3350	17. 01. 3350	28. 05. 1776
–4CR		508 363	28. 10. 3322	01. 10. 3322	10. 02. 1805
–2CR		546 323	02. 10. 3218	06. 09. 3218	16. 01. 1909
Kelley	–	553 279	18. 10. 3199	22. 09. 3199	02. 02. 1928
Stock	–	556 408	13. 05. 3190	17. 04. 3190	27. 08. 1936
Martin	–	563 334	29. 04. 3171	03. 04. 3171	14. 08. 1955
Goodman	1905	584 280	03. 09. 3114	08. 08. 3114	18. 12. 2012
Martínez–Hernandez	1926	584 281	04. 09. 3114	09. 08. 3114	19. 12. 2012
Goodman–Martínez–Thompson (GMT)	1950	584 283	06. 09. 3114	11. 08. 3114	21. 12. 2012
Nowotny	1958	584 283	06. 09. 3114	11. 08. 3114	21. 12. 2012
Beyer	1937	584 284	07. 09. 3114	12. 08. 3114	22. 12. 2012
Thompson, modifikovaná	–	584 284	07. 09. 3114	12. 08. 3114	22. 12. 2012
Thompson	1935	584 285	08. 09. 3114	13. 08. 3114	23. 12. 2012
Lounsbury, (Thompson–Lounsbury)	1978	584 285	08. 09. 3114	13. 09. 3114	23. 12. 2012
Pogo	–	588 626	28. 07. 3102	02. 07. 3102	11. 11. 2024
+2CR		622 243	11. 08. 3010	17. 07. 3010	26. 11. 2116
Böhm–Böhm	1996	622 261	29. 08. 3010	04. 08. 3010	14. 12. 2116
Kreichgauer	1927	626 927	07. 06. 2997	14. 05. 2997	23. 09. 2129
+4CR		660 203	16. 07. 2906	22. 06. 2906	01. 11. 2220
Kelley	–	660 205	18. 07. 2906	24. 06. 2906	03. 11. 2220
Wells–Fuls, (Fuls et al.)	2000	660 208	21. 07. 2906	27. 06. 2906	06. 11. 2220
Kelley	–	663 310	17. 01. 2897	25. 12. 2898	05. 05. 2229
Hochleitner	1970	674 265	14. 01. 2867	22. 12. 2868	03. 05. 2259
Schultz	–	677 723	04. 07. 2858	11. 06. 2858	20. 10. 2268
Escalona–Ramos	–	679 108	19. 04. 2854	27. 03. 2854	05. 08. 2272
Vaillant	–	679 183	03. 07. 2854	10. 06. 2854	19. 10. 2272
Verbelen	1991	739 601	01. 12. 2689	09. 11. 2689	21. 03. 2438
Verbelen	1999	739 615	15. 12. 2689	23. 11. 2689	04. 04. 2438
Weitzel	–	774 078	24. 04. 2594	03. 04. 2594	12. 08. 2532
Vollemaere	–	774 079	25. 04. 2594	04. 04. 2594	13. 08. 2532
Vollemaere	1984	774 080	26. 04. 2594	05. 04. 2594	14. 08. 2532
Vaillant	1935	774 083	29. 04. 2594	08. 04. 2594	17. 08. 2532

V dnešní době jsou rozhodující časové limity dány použitím přírodovědných datovacích metod (zvl. izotopové chronologie ¹⁴C nebo ¹⁶O/¹⁸O), kterým musí korelace zhruba odpovídat; z tohoto důvodu část korelací postrádá platnost.

V současnosti nejpopulárnější tzv. GMT korelace (včetně jejich o několik dnů modifikovaných variant) je problematická, stejně tak i její užití.

Podle novějších výzkumů, provedených Bohumilem a Vladimírem Böhmem, je tato rozšířená korelace mezi mayským a křesťanským kalendářem nesprávná. Korelace GMT, označená podle jmen autorů – Goodman-Martínez-Thompson, je podle bratrů Böhmových v rozporu s astronomickými údaji, na rozdíl od jejich nové, tzv. BB korelace.

Výhrady proti GMT korelaci pro nerespektování (až sedmi) zatmění Slunce v mayském regionu má např. Vollemaere, podobně také Stock, s nově navrženou korelací též Fuls.

Některé významné astronomické úkazy datované tzv. Drážďanským kodexem však v gregoriánských datech, která jsou vypočtena podle GMT korelace, vůbec nenastávají; např. zatmění Slunce v mayské oblasti nastalo dne 29. 10. 859, použijeme-li na stejné mayské datum (modifikovanou) korelaci GMT vyjde datum 7. 11. 755, kdy žádné zatmění nebylo. Další nesrovnalosti jsou rovněž v poloze planety Venuše.

Kritika Thompsonovy korelace dále spočívá v tom, že vyšel z historických knih Chilam Balam (několik kronik sepisovaných od 2. pol. 16. století na Yucatánu maysky vzdělanými a pokřtěnými Mayi) a z kroniky misionáře Diega de Landy (ten sice pálil mayské knihy, ale zanechal nám o Mayích nejvíc informací). V těchto pramenech jsou některé události datovány souběžně podle křesťanského letopočtu i mayského známého v 16. století, ale v už se zde nevyskytuje počítání v systému tzv. dlouhého počtu. Thompson využil těchto menších kalendářních cyklů, a nalezl také některé souběhy s dlouhým počtem, z čehož odvodil chybně jeho počátek a délku. Příčinou je diskontinuita v mayském počítání, kterou nepředpokládal. K výpadku došlo patrně v první čtvrtině 11. století (v souvislosti s pronikáním kmenů ze středního Mexika, kdy přestal být systém datování prostřednictvím dlouhého počtu používán). Kalendář používaný Mayi v 16. století měl mezeru, a nenavazoval plynule na kalendář z klasického období mayských dějin. Korelace GMT tak vychází ze souběhu mayských dat s křesťanskými z 16. století ovlivněných tímto výpadkem, a proto je platná pro data událostí z 10.–16. století, ale ne na období starší. Chybu si Thompson později uvědomil, jak přiznává ve své práci z roku 1935.

Korelace BB je výsledkem srovnání souboru několika set astronomických dat především z Drážďanského kodexu (mayských astronomických tabulek) s moderními astronomickými výpočty za pomoci matematicko-statistických metod, neboť ty umožňují analýzu, identifikaci a testování těchto dat. Výpočty potvrdili i odborníci z Astronomického ústavu AV ČR a Výzkumného centra dynamiky Země. Další korelace v astronomických a statisticko-pravděpodobnostních testech neprokázaly platnost.

Ze souvztažnosti mayského a gregoriánského kalendáře podle BB korelace vyplývá, že výchozí den aktuálního cyklu mayského dlouhého počtu odpovídá 4. prosinci 3010 př. n. l., a že skutečný konec cyklu mayského kalendáře tak připadá na 14. prosinec 2116. Korelační konstanta u GMT je 584 283 dnů, u BB korelace činí 622 261 dnů. Použití GMT nebo BB korelace (rozdíl činí 104 let), má důsledky v odlišných datacích v mayské oblasti (památky, historické události), a je třeba u gregoriánských dat brát v úvahu či uvádět, která z korelací byla při převodu kalendářů použita.

Při zpracování astronomických dat zaznamenaných v Drážďanském kodexu, bylo Bohumilem a Vladimírem Böhmovými nově zjištěno, že některá se týkají také Merkuru, o kterém se dosud nepředpokládalo, že by ho Mayové pozorovali.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mayská civilizácia na slovenské Wikipedii.

Související články

• Fenomén roku 2012
• Lunární kalendář
• Mayská civilizace

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mayský kalendář na Wikimedia Commons
• (česky) Mayský kalendář a rok 2012
• (česky) Mayský kalendář, systém, převodní tabulky Archivováno 30. 4. 2012 na Wayback Machine.
• (anglicky) Ian Xel Lungold - The Mayan calendar explained - Full lecture
• (česky) Osobnost, dle data narození - Mayský Kalendář

Autoritní data	NKC: ph122694 BNF: cb11931686x (data) LCCN: sh94000270 NLI: 987007558593305171