Wikipedie

Markéta II.

dánská královna

Markéta II. (Margrethe Alexandrine Þórhildur Ingrid; * 16. dubna 1940 Kodaň) je bývalá dánská královna. Dánsku vládla přesně 52 let. V letech 2022 až 2024 byla jedinou tehdy vládnoucí královnou na světě a nejdéle sloužící ženou v čele státu v té době. Je také scénografkou, kostýmní výtvarnicí a kritikou uznávanou ilustrátorkou dánských vydání Tolkienových knih.

Markéta II.
královna dánská
Portrét
Oficiální portrét, 2012
Dánská královna
Období14. ledna 1972 – 14. ledna 2024
Korunovace14. ledna 1972
PředchůdceFrederik IX.
NástupceFrederik X.
Úplné jménoMargrethe Alexandrine Þórhildur Ingrid
NáboženstvíDánská národní církev
Narození16. dubna 1940 (84 let)
Amalienborg, Kodaň, DánskoDánsko Dánsko
Sňatek10. června 1967
ManželPrinc Henrik (1967–2018)
PotomciFrederik X.
Princ Joachim
RodOldenburkové
DynastieGlücksburkové[1]
MottoGuds hjælp, folkets kærlighed, Danmarks styrke
(Boží pomoc, láska lidu, síla Dánska)
OtecFrederik IX.
MatkaIngrid Švédská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dánská královská rodina
Dánská královská rodina

Královna Markéta

Rozšířená královská rodina

z • d • e

Markéta se narodila do rodu Glücksburků jako nejstarší dítě krále Frederika IX. a královny Ingrid. Předpokládanou dědičkou svého otce se stala v roce 1953, kdy ústavní dodatek umožnil ženám zdědit trůn. Markéta na trůn nastoupila po smrti svého otce 14. ledna 1972. Po svém nástupu se stala první panovnicí v Dánsku od Markéty I., vládkyně skandinávských království v letech 1376–1412. V roce 1967 se provdala za Henriho de Laborde de Monpezat, se kterým měla dva syny: Frederika X. a Joachima.

Markéta jako panovnice přijala 42 oficiálních státních návštěv a sama podnikla 55 zahraničních státních návštěv.[2][3] Ona a královská rodina podnikli několik dalších zahraničních návštěv.[2] Podpora monarchie v Dánsku byla a zůstává trvale vysoká, kolem 82 %, stejně jako Markétina osobní popularita.[4][5]

Dne 31. prosince 2023 během svého každoročního silvestrovského projevu Markéta oznámila, že se trůnu 14. ledna 2024, přesně 52 let po svém nástupu na něj, vzdá ve prospěch svého syna Frederika X.[6][7]

Dětství a vzdělání

editovat

Princezna Margrethe se narodila v paláci Frederika VIII., v rezidenci jejích rodičů v palácovém komplexu Amalienborg, hlavní rezidenci dánské královské rodiny ve čtvrti Frederiksstaden v Kodani. Byla prvním dítětem korunního prince a korunní princezny (později král Frederik IX. a královna Ingrid). Její otec byl starším synem tehdy vládnoucího krále Kristiána X. a její matka byla jedinou dcerou švédského korunního prince (pozdějšího krále Gustava VI. Adolfa). K jejímu narození došlo jen týden po invazi nacistického Německa do Dánska 9. dubna 1940.[8] Byla pokřtěna 14. května 1940 v Holmenském kostele v Kodani.[8]

Jejími kmotry byli král Kristián X., princ Knut Dánský, princ Axel Dánský, švédský král Gustav V., švédský korunní princ Gustaf Adolf, vévoda z Västerbottenu, vévoda z Connaughtu, dánská královna Alexandrina, princezna Thyra Dánská, korunní princezna Luisa Švédská, princ Harald Dánský, princezna Helena Dánská, princezna Patricie z Connaughtu, vévodkyně korunní princezna Cecílie Pruská a princezna Markéta Bourbonsko-Parmská.

 
Margrethe (vlevo) se svými rodiči a sestrami, 1954

Nemluvně bylo pojmenováno Margrethe, což je dánská variace jména její zesnulé babičky z matčiny strany švédské korunní princezny Margaret; Alexandrine po babičce z otcovy strany, královně Alexandrine; a Ingrid po matce. Protože její dědeček z otcovy strany byl také islandským králem, dostala islandské jméno Þórhildur.[9] Své rodině a blízkým přátelům je známá jako „Daisy“.[10]

Narození jejích mladších sester Benedikte a princezny Anne-Marie následovala v roce 1944 a 1946. Markéta a její sestry vyrostly v bytech v paláci Frederika VIII. v Amalienborgu v Kodani a v paláci Fredensborg na severním Sjællandu. Letní prázdniny trávila s královskou rodinou v letním sídle svých rodičů v Gråstenském paláci v jižním Jutsku. Dne 20. dubna 1947, po smrti krále Kristiána X., nastoupil na trůn Markétin otec jako král Frederik IX.

Vzdělání

editovat

Margrethe získala vzdělání na soukromé škole N. Zahle's Skole v Kodani, kterou absolvovala v roce 1959. Rok strávila v North Foreland Lodge, internátní škole pro dívky v Hampshire v Anglii, a později v letech 1960 až 1961 studovala prehistorickou archeologii na Girton College v Cambridge, v letech 1961 až 1962 politologii na Aarhuské univerzitě, v roce 1963 navštěvovala Sorbonne a v roce 1965 London School of Economics.[11] Je členkou Londýnské společnosti starožitníků.

Margrethe mluví plynně dánsky, francouzsky, anglicky, švédsky a německy a má omezenou znalost faerštiny.[11]

Předpokládaná dědička

editovat
 
Princezna Margrethe v srpnu 1966

V době jejího narození mohli na dánský trůn nastoupit pouze muži, a to díky změnám v zákonech o nástupnictví přijatých v 50. letech 19. století, kdy byla pro nástup na trůn vybrána větev Glücksburků. Protože Margrethe nemá žádné bratry, předpokládalo se, že se trůnu jednoho dne ujme její strýc princ Knut.

Proces změny ústavy začal v roce 1947, nedlouho poté, co Margrethin otec nastoupil na trůn a bylo jasné, že královna Ingrid už žádné děti mít nebude. Tento komplikovaný proces odstartovala popularita Frederika a jeho dcer a významnější role žen v dánské společnosti. Zákon vyžadoval, aby návrh byl schválen dvěma po sobě jdoucími zasedáními parlamentu a poté v referendu, které se konalo 27. března 1953. Nový zákon o následnictví povolil nástupnictví žen na dánský trůn podle mužské primogenitury, tedy žena mohla nastoupit na trůn pouze v případě, že neměla bratra. Princezna Margrethe se proto stala předpokládanou dědičkou. V roce 2009 bylo dědické právo upraveno na absolutní primogenituru.[12]

V den svých osmnáctých narozenin, 16. dubna 1958, dostala Margrethe křeslo ve Státní radě. Následně v nepřítomnosti krále předsedala jejím schůzím. V roce 1960 spolu se švédskými a norskými princeznami odcestovala do Spojených států amerických. Navštívila Los Angeles a Paramount Studios, kde se setkala s několika celebritami, včetně Deana Martina, Jerryho Lewise a Elvise Presleyho.[13]

Manželství a rodina

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Svatba princezny Margrethe a Henriho de Laborde de Monpezat.
 
Margrethe a Henri v roce 1966

V průběhu jejího pobytu v Londýně se setkala s francouzským diplomatem Henrim-Marie-Jean-André de Laborde de Monpezat, který byl vyslaneckým tajemníkem na velvyslanectví Francie v Londýně. Jejich zasnoubení bylo oznámeno 5. října 1966. Vzali se 10. června 1967 v Holmenském kostele v Kodani a svatební hostina se konala v paláci Fredensborg. Laborde de Monpezat obdržel díky své nové pozici manžela předpokládané dědičky dánského trůnu oslovení a titul „Jeho královská Výsost princ Henrik Dánský“. Manželi byli přes padesát let, až do jeho smrti dne 13. února 2018.

Necelý rok po svatbě porodila princezna Margrethe 26. května 1968 své první dítě, syna. Podle tradice se dánští králové střídavě jmenují buď Frederik, nebo Kristián. Rozhodla se tuto tradici zachovat a svého staršího syna pojmenovala Frederik. Následující rok se 7. června 1969 narodilo druhé dítě, Joachim.

 
Markéta obklopená svou rodinou mávala davům na své 70. narozeniny v dubnu 2010

Markéta v roce 2008 oznámila, že její potomci ponesou další titul hraběte nebo hraběnky z Monpezat, jako uznání kořenů jejího manžela.[14]

V roce 2022 královna oznámila, že od začátku roku 2023 budou moci potomci prince Joachima používat pouze své tituly hraběte a hraběnky z Monpezat, jejich předchozí tituly dánského prince a princezny jim byly odebrány.[15] Její syn a vnoučata veřejně vyjádřili šok a zmatek.[16] Markéta řekla, že je smutná z toho, že svým rozhodnutím členy rodiny rozrušila, ale nezměnila ho.[17]

Spolu se svým zesnulým manželem chovala Margrethe od 70. let 20. století jezevčíky.[8] V současné době má jednoho psa, jezevčíka Tilia, který patřil princi Henrikovi až do jeho smrti v roce 2018.

Vláda

editovat

Nástup na trůn

editovat

Krátce poté, co král Frederik IX. pronesl na přelomu roku 1971/72 svůj novoroční projev k národu, onemocněl a o 14 dní později, 14. ledna 1972, zemřel. Markéta nastoupila na trůn ve věku 31 let a stala se první ženskou dánskou panovnicí podle nového zákona o nástupnictví. Královnou byla prohlášena z balkonu paláce Christiansborg 15. ledna 1972 premiérem Jensem Otto Kragem. Královna Markéta II. se vzdala všech dřívějších titulů panovníka kromě titulu pro Dánsko, proto zní celý její titul „Z milosti Boží, královna dánská“ (dánsky: Margrethe den Anden, af Guds Nåde Danmarks Dronning). Královna zvolila motto: Boží pomoc, láska lidu, síla Dánska.[11] Rozhodla se být známá jako Markéta II. jako uznání dánské regentky ze 14. století Markéty, která byla veřejně známá jako královna Markéta, přestože nikdy nebyla korunována.

Ve svém prvním proslovu k lidu královna Markéta II. řekla:

Můj milovaný otec, náš král, je mrtvý. Úkol, který můj otec nesl téměř 25 let, nyní leží na mých bedrech. Modlím se k Bohu, aby mi dal pomoc a sílu nést toto těžké dědictví. Kéž je důvěra, která byla dána mému otci, dána i mně.[18]

Ústavní role

editovat

Hlavním úkolem královny je reprezentovat Království v zahraničí a být sjednocující osobností doma. To druhé provádí mimo jiné otevíráním výstav, účastí na výročích a inaugurací mostů. Přijímá zahraniční velvyslance a uděluje vyznamenání a medaile.

Jako konstituční panovnice se královna neúčastní stranické politiky a nevyjadřuje žádné politické názory. Přestože má právo volit, rozhodla se tak nečinit, aby se vyhnula byť jen zdání stranictví.

Královna pořádá každou středu schůzku s předsedou vlády a ministrem zahraničních věcí, pokud ona nebo předseda vlády nejsou mimo království.

Po volbách, ve kterých úřadující premiér nezíská většinu, pořádá královna „Dronningerunde“, na které se setkává s předsedy každé z dánských politických stran.[19]

Jakmile je vláda vytvořena, je formálně jmenována královnou. V praxi téměř všechny formální pravomoci královny vykonává dánská vláda.

Je zvykem, že Markéta jako dánská panovnice každoročně pořádá novoroční recepce. Každý rok 1. ledna se v paláci Kristiána VIII. v Amalienborgu koná banket pro vládu, předsedu dánského parlamentu a královský dvůr. Druhý den se v paláci Kristiána VIII. koná banket pro soudce Nejvyššího soudu Dánska a důstojnický sbor královské záchranné služby a husarského pluku stráže. Banket pro diplomatický sbor se poté koná v paláci Christiansborg. Třetí den se koná novoroční banket pro armádní důstojníky a důstojníky z dánské agentury pro krizové řízení, I., II. a III. žebříčkové třídy i pozvaných zástupců významných národních organizací a královských patronátů.[20]

Oficiální povinnosti

editovat

K lednu 2024 je královna patronkou 72 dánských a 8 zahraničních organizací včetně Aarhus Festuge, ARoS Aarhus Kunstmuseum, Ældre Sagen, Danes Worldwide, Dánské společnosti pro ochranu zvířat, Dánské společnosti pro rakovinu, Den Gamle By, Det Classenske Fideicommis, Dánské biblické společnosti, Det Kongelige Vajsenhus, Diakonissestiftelsen, Foreningen Norden, Sagnlandet Lejre, M/S námořního muzea Dánska, Muzea Moesgaard, Národního olympijského výboru a sportovní konfederace Dánska, Nyborg Slot, Národního parku Rebild, Královské dánské hudební akademie, Královské dánské akademie věd a literatury, Královského dánského jachtařského klubu, Rungstedlundfonden, Sankt Lukas Stiftelsen, Vallø stift a Vemmetofte.[21]

Královna je vrchní plukovnicí Královského pluku princezny z Walesu, pěšího pluku britské armády, který se řídí tradicí sahající až do roku 1906.[22]

Rezidence

editovat

Oficiálními rezidencemi královny jsou palác Amalienborg (kde sídlí v paláci Kristiána IX.) v Kodani a palác Fredensborg poblíž Hillerødu. Mezi její letní sídla patří palác Marselisborg[23] poblíž Aarhusu a Gråstenský palác[24] poblíž Sønderborgu, bývalý domov její matky, královny Ingrid, která zemřela v roce 2000.

Stříbrné a rubínové jubileum

editovat
 
Faerská známka vydaná při příležitosti stříbrného jubilea královny v roce 1997
 
Faerská známka vydaná při příležitosti rubínového jubilea královny v roce 2012

Královna Markéta II. oslavila své stříbrné jubileum v roce 1997 bohoslužbou a slavnostní večeří za účasti členů skandinávských královských rodin.[25] Své rubínové jubileum, 40. rok na trůnu, oslavila 14. ledna 2012.[26] Pořádala se bohoslužba, koncert, průvod kočárů, slavnostní banket v paláci Christiansborg a četné televizní rozhovory.[25]

Debata o imigraci

editovat

Ve svém každoročním silvestrovském projevu v roce 1984 se královna vyjádřila ke xenofobii, kterou zažívají mnozí přistěhovalci v Dánsku:

Máme mír, svobodný politický život a společenské vztahy, které z naší země dělají pro mnohé vyhledávané útočiště. Přicházejí sem uprchlíci z velmi odlišného prostředí, někdy zranění na mysli i na těle. Vítáme je a jsme pravděpodobně také trochu hrdí, že si vybrali náš malý ráj, ale když je vidíme, jak se potýkají s naším způsobem života a naším jazykem, pohostinnost se příliš rychle ztíží a na obou stranách se dostaví zklamání. Jsou tu i jiní, kteří to pociťují, jmenovitě gastarbeiteři a jejich rodiny (...) Nejdříve začneme s naším „dánským humorem“ a malými hloupými poznámkami. Poté k nim přistupujeme s chladnokrevností a pak není daleko k obtěžování a drsnějším metodám – to nemůžeme dopustit. Pokud chceme, aby byl nový rok lepší než ten starý, pak je dobré začít s tímto.

Výraz „dumsmarte bemærkninger“ („hloupé poznámky“) se od té doby stal nedílnou součástí dánské slovní zásoby.[27]

Témata tolerance, imigrace a svoboda slova se objevila i v jejím projevu roku 2006.

V rozhovoru v rámci knihy De dybeste rødder (Nejhlubší kořeny) z roku 2016 ukázala podle historiků Saského institutu Kodaňské univerzity změnu v přístupu k imigraci směrem ke konzervativnějšímu postoji. Uvedla, že Dánové by měli lépe vyjasnit pravidla a hodnoty dánské kultury, aby se je mohli učit nově příchozí. Dále uvedla, že Dánové obecně podcenili obtíže spojené s úspěšnou integrací přistěhovalců, jejichž příkladem je nevyjasnění pravidel demokracie muslimským přistěhovalcům a nedostatečná připravenost tato pravidla prosazovat.[28][29]

Zlaté jubileum

editovat
 
Markéta mává davu z balkonu radnice v Kodani během oslav zlatého jubilea, 2022

Královna měla zlaté jubileum 14. ledna 2022, ale slavit se mělo až později v roce. V září, po smrti královny Alžběty II., královský rod oznámil, že si „Její Veličenstvo královna přeje, aby byly nadcházející oslavy upraveny“.[30]

Abdikace

editovat

Ve svém každoročním živě vysílaném silvestrovském projevu 31. prosince 2023 Markéta oznámila svou abdikaci, která se uskuteční 14. ledna 2024, v den 52. výročí jejího nástupu na trůn.[31] Řekla, že čas si vybral svou daň, že jí přibylo „neduhů“ a že nemůže přebírat tolik povinností jako v minulosti. Zmínila svou rozsáhlou operaci zad v únoru 2023 a uvedla, že operace ji přiměla přehodnotit svůj postoj a zvážit, „zda by nyní nebyla vhodná doba k převzetí odpovědnosti další generací“.[32]

Dne 14. ledna 2024 ji tak nahradil její starší syn, korunní princ Frederik, který vládne jako král Frederik X.[33][34][35] V zrcadlení svého vůbec prvního novoročního projevu v roce 1972 řekla o svých nástupcích:

Podpora a pomoc, které se mi v průběhu let dostávalo, byla zásadní pro úspěch mého úkolu. Doufám, že nový král a královna se setkají se stejnou důvěrou a oddaností, jaká připadla i mně.[34]

Po své abdikaci bude označována jako „Její Veličenstvo královna Markéta“.[36]

Zdraví

editovat

Královna měla řadu zdravotních problémů. Během 90. let 20. století a začátkem 21. století podstoupila několik operací pravého kolena kvůli zraněním a osteoartróze. V roce 1994 se léčila s rakovinou děložního čípku.[37] V roce 2003 podstoupila 4,5 hodiny dlouhou operaci spinální stenózy.[38]

Dne 9. února 2022 dánský dvůr v tiskové zprávě zveřejnil, že královna se nakazila covidem-19.[39] Dne 13. února mohla královna opustit domácí izolaci.[40] Dne 21. září 2022 dánský královský rod v tiskové zprávě zveřejnil, že Markéta se znovu nakazila covidem-19 poté, co se v Londýně zúčastnila pohřbu Alžběty II., její sestřenice z třetího kolene.[41][42] Dne 26. září opustila domácí izolaci a okamžitě se ujala svých služebních povinností.[43]

Dne 22. února 2023 podstoupila královna v Rigshospitalet „velkou operaci zad“ kvůli pokračujícím bolestem.[44] V prohlášení následujícího dne zástupce královny uvedl, že operace dopadla dobře a že už byla na procházce.[38] Z nemocnice byla propuštěna 2. března[44][45] a ke svým povinnostem se vrátila v den svých narozenin, 16. dubna.

 
Henrik zapaluje cigaretu pro Margrethe, 1966

Markéta je dobře známá tím, že kouří.[46] Vykouří až tři krabičky cigaret denně. Stala se terčem kritiky, že tím dává poddaným špatný příklad. Proto dne 23. listopadu 2006 dánské noviny B.T. vytiskly oznámení z královského dvora, že královna bude od nynějška kouřit pouze v soukromí.[47][48] Od operace páteře v únoru 2023 nekouřila.[49]

Veřejný obraz a styl

editovat
 
Markéta ve své slavné žluté a květinové pláštěnce, která byla ušita z voskového venkovního ubrusu[50][51]

Markéta nosí návrhy Erika Mortensena, Jørgena Bendera a Birgitte Taulowové. V březnu 2013 ji The Guardian zařadil mezi padesát nejlépe oblékaných lidí nad 50 let.[52] V souvislosti s jejími 80. narozeninami zveřejnil britský Vogue článek, ve kterém ji nazval „Neopěvovanou hrdinkou stylu“.[51]

Královna byla dvakrát zobrazena na výroční vánoční pečeti. Jako dítě v roce 1942 a po svém nástupu na trůn v roce 1972.[53] V roce 1985 ji Andy Warhol zobrazil na sítotisku jako součást své série Reigning Queens (česky: Vládnoucí královny).

Osobní zájmy

editovat

Odmítá používat mobilní telefon a internet a říká, že je bez nich velmi spokojená.[54]

Archeologie

editovat

Markéta je známá svým velkým zájmem o archeologii. Zúčastnila se několika vykopávek, mimo jiné v Itálii, Egyptě, Dánsku a Jižní Americe.[55] Tento zájem sdílela se svým dědečkem Gustavem VI. Adolfem Švédským, se kterým v roce 1962 strávila nějaký čas při odkrývání artefaktů poblíž Etrurie.[4]

Monogramy

editovat
 
Markétin královský monogram
 
Markétin osobní monogram

V roce 2004 navrhla oficiální monogram vnučce svého bratrance z druhého kolene, princezně Ingrid Alexandře Norské.[56] Navrhla také svůj vlastní osobní monogram; osobní monogramy svého syna Frederika, snachy Mary a vnuka Christiana; stejně jako monogramy páru dánského korunního prince a páru norského korunního prince, svého kmotřence Haakona a jeho manželky Mette-Marit.

Scénografie a kostýmní výtvarnictví

editovat

V průběhu let se zapojila do baletu jako scénografka a kostýmní výtvarnice.[57] Navrhla kostýmy pro inscenaci Dánského královského baletu Lidová pohádka a pro film Petera Flintha z roku 2009 De vilde svaner (Divoké labutě).[58] Navrhuje si také vlastní oblečení a je známá svým barevným a někdy i výstředním stylem oblékání. Královna navrhla 51 kostýmů pro film Ehrengard: Umění svádět z roku 2023.[59][60]

Navrhuje výpravy a kostýmy pro řadu baletů. Od roku 2001 spolupracuje s baletním divadlem Tivoli:[61]

Výtvarné umění

editovat

Markéta je uznávanou malířkou a v průběhu let vystavovala mnoho svých děl.[62] V roce 2000 ilustrovala básnickou sbírku Cantabile prince Henrika. Pod názvem Od hor k pobřeží vystavila v roce 2015 se svou blízkou přítelkyní, královnou Sonjou Norskou, vybraná díla inspirovaná přírodou v Baronství Rosendal.

Pod pseudonymem Ingahild Grathmer (druhé jméno je anagram pro Margrethe a první se skládá z jejích vedlejších jmen Ingrid, Alexandrine a Þórhildur) byly její ilustrace použity pro dánská vydání Pána prstenů, k jehož ilustraci byla vyzvána počátkem sedmdesátých let.[63] Poslala je J. R. R. Tolkienovi, kterého zarazila podobnost jejích kreseb s jeho vlastním stylem.[64] Markétiny kresby překreslil britský umělec Eric Fraser pro anglické vydání Pána prstenů od vydavatele Folio Society, které bylo poprvé publikováno v roce 1977 a znovu vydáno v roce 2002.

Ilustrovala také dánské vydání knihy Hobit aneb cesta tam a zase zpátky.[65]

Vyznamenání

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Markéty II..

Během svého života obdržela řadu vyznamenání a titulů, a to jak před nástupem na trůn tak i během své vlády. Mj. se stala 1188. rytířem Řádu zlatého rouna a 7. dámou Podvazkového řádu udělenou od roku 1901. Při příležitosti 50. narozenin dne 16. dubna 1990 po ní byla pojmenována oblast na severovýchodě Grónska, Země královny Markéty II.[66] Obdržela také dánské vyznamenání Řád slona a grónskou medaili Nersornaat.

Národní

editovat

Čestná eponyma

editovat

Ocenění

editovat
  • Dánsko  Dánsko: Cena za vědu královny Markéty II. (2015)

Geografické lokality

editovat

Objekty

editovat

Struktury

editovat
  • Dánsko  Dánsko: Markétin kostel ve Valby (1968)

Nevládní organizace

editovat
  • Slovensko  Slovensko: Pamětní deska Stromu míru. Udělena 16. dubna 2020 u příležitosti jejích 80. narozenin. Plaketu jménem Servare et Manere předal dne 29. září 2020 Henningu Fodeovi, soukromému sekretáři královny, Miroslav Wlachovský, velvyslanec Slovenské republiky v Dánském království.[69]

Čestná vojenská jmenování

editovat

Vývod z předků

editovat

Je vnučkou švédského krále Gustava VI. a prapravnučkou britské královny Viktorie. Mezi její předky patří také nizozemský král Vilém I., pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Mikuláš I.

 
 
 
 
 
 Kristián IX. Dánský
 
 
 Frederik VIII. Dánský
 
 
 
 
 
 
 Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 Kristián X. Dánský
 
 
 
 
 
 
 Karel XV. Švédský
 
 
 Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
 Luisa Oranžsko-Nasavská
 
 
 Frederik IX. Dánský
 
 
 
 
 
 
 Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
 Augusta Vilemína z Reuss-Köstritz
 
 
 Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
 Michail Nikolajevič Romanov
 
 
 Anastázie Michajlovna Ruská
 
 
 
 
 
 
 Cecilie Bádenská
 
Markéta II. Dánská
 
 
 
 
 
 Oskar II. Švédský
 
 
 Gustav V. Švédský
 
 
 
 
 
 
 Žofie Nasavská
 
 
 Gustav VI. Adolf Švédský
 
 
 
 
 
 
 Fridrich I. Bádenský
 
 
 Viktorie Bádenská
 
 
 
 
 
 
 Luisa Pruská
 
 
 Ingrid Švédská
 
 
 
 
 
 
 Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 Artur Sasko-Koburský
 
 
 
 
 
 
 Viktorie Britská
 
 
 Markéta z Connaughtu
 
 
 
 
 
 
 Fridrich Karel Pruský
 
 
 Luisa Markéta Pruská
 
 
 
 
 
 
 Marie Anna Anhaltsko-Desavská
 

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ 150 years of the House of Glücksborg - The Danish Monarchy. web.archive.org [online]. 2015-12-8 [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-25. 
  2. ↑ a b Stats- og officielle besøg. Kongehuset [online]. 2021-06-25 [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-25. 
  3. ↑ Statsbesøg til Forbundsrepublikken Tyskland. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b MONTGOMERY-MASSINGBERD, Hugh. Burke's Royal Families of the World. [s.l.]: [s.n.], 1977. ISBN 0-85011-023-8. S. 62–63. (anglicky) 
  5. ↑ STJER, Christian. Danskerne er vilde med kongehuset. Voxmeter [online]. 2022-10-05 [cit. 2023-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-6-2. 
  6. ↑ Dronning Margrethe abdicerer: Træder tilbage 14. januar. DR [online]. 2023-12-31 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (dánsky) 
  7. ↑ ČTK. Dánská královna v lednu abdikuje. Na trůnu strávila přes půl století. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c HM The Queen. Kongehuset [online]. 2012-02-07 [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. ↑ Navnet til den ny prinsesse.... Københavns Universitet [online]. 2012-05-18 [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-02. 
  10. ↑ Denmark's Queen Margrethe marks 40 years. BBC News. 2012-01-13. Dostupné online [cit. 2024-01-01]. (anglicky) 
  11. ↑ a b c Margrethe and Henrik Biography. Royal Insight [online]. 2011-10-30 [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-2-3. 
  12. ↑ The Royal House - The Danish Monarchy. www.kongehuset.dk [online]. 2014-02-08 [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-22. 
  13. ↑ Elvis Presley with Princesses Margrethe of Denmark, Astrid of Norway, and Margaretha of Sweden. www.elvispresleymusic.com.au [online]. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ APRIL 2008, Onsdag d 30; ARTIKEL, kl 14 28 Del denne artikel Del denne. Monpezat til Frederik og Joachim. Berlingske.dk [online]. 2008-04-30 [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. (dánsky) 
  15. ↑ FRANCE-PRESSE, Agence. Denmark’s Queen Margrethe strips four grandchildren of royal titles. The Guardian. 2022-09-28. Dostupné online [cit. 2024-01-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  16. ↑ 'Shocked': Denmark's queen strips royal titles from grandchildren. euronews [online]. 2022-09-29 [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Denmark’s Queen says sorry for family upset caused by taking away titles | Denmark | The Guardian. amp.theguardian.com [online]. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ radical royalist [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  19. ↑ The Monarchy today. The Danish Monarchy [online]. 2015-02-15 [cit. 2024-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  20. ↑ Nytårstafler og -kure. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  21. ↑ H.M. Dronningen. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-02. 
  22. ↑ a b c d Connection with The Princess of Wales Royal Regiment. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  23. ↑ Marselisborg Slot. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  24. ↑ Graasten Slot. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b The other Queen celebrating a jubilee in 2022 [online]. 2020-11-20 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Queen of Denmark's 40th year on throne. BBC News. Dostupné online [cit. 2024-01-02]. (anglicky) 
  27. ↑ dumsmarte — Den Danske Ordbog. ordnet.dk [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  28. ↑ Historiker om Margrethes danskheds-udtalelse: - Hun har fulgt folkesjælens bekymringer - TV 2. nyheder.tv2.dk [online]. 2016-10-23 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. (dánsky) 
  29. ↑ Dronning Margrethe om integration: »Det er ikke en naturlov, at man bliver dansker af at bo i Danmark«. Berlingske Tidende [online]. 2018-08-03 [cit. 2024-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-22. 
  30. ↑ Modified celebration of the 50th Jubilee of HM The Queen’s Accession to the Throne. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  31. ↑ Queen Margrethe II: Danish monarch announces abdication live on TV. www.bbc.com. 2023-12-31. Dostupné online [cit. 2024-01-02]. (anglicky) 
  32. ↑ Read HM The Queen's New Year Address 2023. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  33. ↑ EINARSDÓTTIR, Silja Björklund. Dronning Margrethe av Danmark går av. NRK [online]. 2023-12-31 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. (norsky (bokmål)) 
  34. ↑ a b Missede du det store øjeblik? Se hele dronning Margrethes tale her. DR [online]. 2023-12-31 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. (dánsky) 
  35. ↑ ČTK; Reuters; ONDRÁČKOVÁ, Tereza. Do čela Dánska se postavil král Frederik X. Margrethe II. po 52 letech abdikovala. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-01-14 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  36. ↑ Changes in the titles of The Royal Family. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. 
  37. ↑ Slidgigt, allergi og kræft. www.bt.dk [online]. 2001-12-27 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. (dánsky) 
  38. ↑ a b Dronning Margrethe er begyndt genoptræning. Jyllands-Posten [online]. 2023-02-23 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. (dánsky) 
  39. ↑ HM The Queen has tested positive for COVID-19. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. 
  40. ↑ H.M. Dronningen kan ophæve sin isolation. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. 
  41. ↑ Queen of Denmark tests positive to COVID-19 after attending funeral of Queen Elizabeth II. ABC News. 2022-09-21. Dostupné online [cit. 2024-01-03]. (anglicky) 
  42. ↑ Danish queen tests positive after UK monarch's funeral. ABC News [online]. 2022-09-21 [cit. 2024-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  43. ↑ Dronning Margrethe er ude af coronaisolation - har det "fint, fint" - TV 2. nyheder.tv2.dk [online]. 2022-09-26 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. (dánsky) 
  44. ↑ a b Danish queen to undergo 'major back surgery'. AP News [online]. 2023-02-08 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ Danish queen discharged from hospital after back surgery. AP News [online]. 2023-03-02 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Danish royals angry at cancer accusation. news.bbc.co.uk. 2001-03-23. Dostupné online [cit. 2024-01-03]. (anglicky) 
  47. ↑ Smoking May Be Increasingly Unpopular, But Many Politicians And Royals Like To Light It Up. International Business Times [online]. 2013-06-25 [cit. 2019-08-26]. Dostupné online. 
  48. ↑ www.bt.dk [online]. [cit. 2007-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-16. 
  49. ↑ Margrethe skruer ned for røgen - ROYALT. web.archive.org [online]. 2007-10-16 [cit. 2024-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-16. 
  50. ↑ Hemmeligheden bag dronning Margrethes blomstrede regnfrakke. BILLED-BLADET [online]. 2017-07-19 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. (dánsky) 
  51. ↑ a b NAST, Condé. As Queen Margrethe Of Denmark Announces Her Surprise Abdication, A Look Back At Her Eccentric Royal Style. British Vogue [online]. 2020-05-02 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ CARTNER-MORLEY, Jess. The 50 best-dressed over-50s – in pictures. the Guardian. 2013-03-29. Dostupné online [cit. 2024-01-03]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  53. ↑ 80 fakta om H.M. Dronningen. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. 
  54. ↑ MORRIS, Chris. Denmark's Queen Margrethe marks 40 years. www.bbc.com. 2012-01-13. Dostupné online [cit. 2019-08-26]. (anglicky) 
  55. ↑ SCOCOZZA, Benito. Politikens bog om danske monarker. Politiken. vyd. København: [s.n.], 1997. ISBN 87-567-5772-7. OCLC 57288915 S. 204–205. (dk) 
  56. ↑ Dronning Margrethe tegnet Ingrid Alexandras monogram. www.vg.no [online]. 2004-04-13 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (norsky (bokmål)) 
  57. ↑ Scenography and costume design. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 
  58. ↑ FLINTH, Peter; NØRBY, Ghita. De vilde svaner. [s.l.]: JJ Film Dostupné online. IMDb ID: tt1499643 event-location: Denmark. 
  59. ↑ PULVER, Andrew. Queen of Denmark hired as set designer on new Netflix film. The Guardian. 2021-08-31. Dostupné online [cit. 2024-01-04]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  60. ↑ TATTOLI, Chantel. Scream Queen? More Like Stream Queen.. The New York Times. 2023-10-10. Dostupné online [cit. 2024-01-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  61. ↑ Snedronningen. Tivoli [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (dánsky) 
  62. ↑ Visual art. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 
  63. ↑ ROXBOROUGH, Scott. The Danish Queen Will Be the Set Designer on a New Netflix Film [online]. 2021-08-31 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ NMWAADMIN. One Queen to Rule Them All: Margrethe II of Denmark | Broad Strokes Blog [online]. 2013-02-25 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ kongehuset.dk. kongehuset.dk [online]. [cit. 2008-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-25. 
  66. ↑ Exploration history and place names of northern East Greenland. Antohny K. Higgins. 2010, Dostupné online Archivováno 18. 5. 2018 na Wayback Machine.
  67. ↑ a b c d e f g h i H.M. Dronningen. www.kongehuset.dk [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-02. 
  68. ↑ HIGGINS, Anthony K. Catalogue of place names in northern East Greenland. Exploration history and place names of northern East Greenland [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  69. ↑ Her Majesty Queen Margrethe II of Denmark received the highest Servare et Manere award. Tree of peace / Strom pokoja [online]. 2021-01-27 [cit. 2024-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-05. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Markéta_II.&oldid=24191112“