Marie Valtrová

česká divadelní historička a publicistka

Marie Valtrová roz. Borešová (* 8. září 1949 Tábor), je česká divadelní historička a publicistka, autorka knih hereckých portrétů.

Marie Valtrová
Rodné jménoMarie Borešová
Narození8. září 1949 (75 let)
Tábor
Povoláníspisovatelka, knihovnice, básnířka, historička, divadelní historička a publicistka
Tématapoezie, dějiny divadla, dějiny filmu, filmová publicistika a knihovní věda
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jako dítě hrála divadlo v táborském divadle. V roce 1967 absolvovala Střední všeobecně vzdělávací školu v Soběslavi a dále Střední knihovnickou školu v Praze, kterou ukončila v roce 1972. Z Prahy se odstěhovala do Pardubic a začala studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor divadelní a filmová věda. V letech 19671969 pracovala jako náborářka abonmá v Divadla Ivana Olbrachta v Táboře, v letech 19691972 pak v Okresní knihovně v Táboře.

Od roku 1972 začala pracovat v divadelním oddělení pražské Městské knihovny. Přestávku ve své práci v pražské knihovně měla v letech 19761983. V roce 1983 nastoupila do hudebního oddělení, kde setrvala do roku 1997. [1]Když byla knihovna zrekonstruována, převzala místo vedoucí Divadelního a filmového oddělení, které vedla v letech 1997–2011[2]. Podílela se na pořádání čtenářských besed a připravila scénáře výstav k divadelním, literárním a dalším výročím. Dlouhodobě se věnuje publikační činnosti, která se týká českého divadla a filmu.

Významným počinem byl cyklus šesti komponovaných večerů s názvem Ústně více věnovaných četbě textů Václava Havla za přítomnosti autora, konaných v letech 2007 a 2008 v sále Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze, přičemž každý večer byl věnován jedné dekádě z tvorby Václava Havla. Marie Valtrová byla jak autorkou scénáře, tak moderátorkou těchto pořadů.[3]

Od jeho založení v roce 1993 je členkou výboru festivalu Ortenova Kutná Hora a podílí se na jeho dramaturgii.[4] V roce 2012 jí byla udělena Medaile Z. V. Tobolky za celoživotní práci v knihovnictví.[5]

Publikační činnost

editovat

Nejprve publikovala v časopise Divoké víno v roce 1971, později vydala sborníky divadelních Monologů 20. století. Následně napsala a vydala řadu divadelních monografií:

  • 1992 Být hercem, vzpomínky Svatopluka Beneše
  • 1992 Svatopluk Beneš: Být hercem
  • 1993 Ota Ornest: Hraje váš tatínek na housle?
  • 1994 Kronika rodu Hrušinských
  • 1994 Pocta Rudolfu Hrušinskému
  • 1994 Ticho s ozvěnami: Dopisy z vězení z let 1952-1967 — soubor korespondence Růženy Vackové
  • 1996 Ester Krumbachová - Mučednice filmové lásky (texty)
  • 1998 Eva Hrušinská vzpomíná
  • 1998 Vratislav Blažek: Hráč před Bohem a lidmi
  • 2003 Lilian Malkina: Byla jsem Koljova bábuška
  • 2011 Divadlo s rodokmenem-Jan Hrušinský
  • 2016 O trojí duši země české ― doprovodná publikace projektu PRALIT (spoluautorka)
  • 2017 Marie Tomášová: Věřit napsaným slovům
  • 2019 Kolik životů má herec — e-kniha obsahující medailony osobností, které byly hosty cyklu pořadů Barevné čtvrtky pořádaných v Městské knihovně v Praze

Poezie:

  • 1976 Rosný bod (almanach mladé poezie)
  • 1988 Provýstupy (sborník; publikovala pod jménem Marie Borešová)

Rozhlasové pořady

  • 2009 Slova na rozloučenou aneb putování opuštěnou literární krajinou, Český rozhlas 3
  • Cyklus portrétů českých a německých spisovatelů 1. pol. XX. století, Český rozhlas 3

Reference

editovat
  1. S.R.O, TOVARNA CZ. Průlet historií divadelního a filmového oddělení - Městská knihovna v Praze. www.mlp.cz [online]. [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. 
  2. Marie Valtrová | knizniklub.cz. www.knizniklub.cz [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. 
  3. ŠVAGROVÁ, Marta. Paměť v textech Václava Havla. Lidové noviny. 2008-05-30, roč. 21. 
  4. Pořadatelé festivalu [online]. [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. 
  5. Seznam oceněných - Sdruk [online]. 2021-09-05 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • SOPROVÁ, Jana. O knížkách a divadle s Marií Valtrovou, vedoucí divadelního oddělení MKP. scena.cz [online]. 2011-10-05 [cit. 2015-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat