Maja Chwalińská
Maja Chwalińská (nepřechýleně Chwalińska, * 11. října 2001 Dąbrowa Górnicza, Slezské vojvodství) je polská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře deset a ve čtyřhře.[2]
| Maja Chwalińská | |
|---|---|
_(52191669830).jpg) Maja Chwalińská ve Wimbledonu 2022 | |
| Stát |  Polsko |
| Datum narození | 11. října 2001 (23 let) |
| Místo narození | Dąbrowa Górnicza, Polsko[1] |
| Bydliště | Dąbrowa Górnicza, Polsko |
| Výška | 164 cm[1] |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 406 782 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 213–108 |
| Tituly | 0 WTA, 6 ITF |
| Nejvyšší umístění | 149. místo (3. října 2022) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2020, 2021) |
| French Open | 2. kolo kvalifikace (2023) |
| Wimbledon | 2. kolo (2022) |
| US Open | 2. kolo kvalifikace (2022) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 93–44 |
| Tituly | 0 WTA, 10 ITF |
| Nejvyšší umístění | 175. místo (1. srpna 2022) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 31. srpna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2022 na 149. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 175. místě. V červnu 2022 ukončila dvanáctiletou spolupráci s trenérem Pawlem Kałużou, kterého nahradil Čech Jaroslav Machovský. Začala se tak připravovat na dvorcích klubu BKT Advantage v Bílsku-Bělé.[3][1]
V polském fedcupovém týmu debutovala v roce 2019 zelenohorským základním blokem I. skupiny euroafrické zóny proti Dánsku, v němž s Alicjí Rosolskou vyhrála čtyřhru. Polky zvítězily 3:0 na zápasy. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[4]
Tenisová kariéra
editovatV juniorském tenise zajistila s Igou Świątekovou výhru Polska v juniorském Fed Cupu 2016 po rozhodujícím vítězství ve finálové čtyřhře nad Američankami Liuovou a McNallyovou.[5] Obě Polky pak odešly poraženy z finále deblové juniorky Australian Open 2017.[6] Na moskevském Mistrovství Evropy juniorů 2017 vyhrála dvouhru dívek do 16 let, jíž navázala na deblové tituly z evropských šampionátů 2015 a 2016. [7] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2017 na 44. místě.[2]
První zápas v kvalifikaci okruhu ITF odehrála v listopadu 2015 na turnaji v Zawadě dotovaném 25 tisíci dolary. Do hlavní soutěže ji však nepustila Karolína Muchová. Do kvalifikační soutěže okruhu WTA Tour premiérově nastoupila na dubnovém Katowice Open 2016. Jen dva gamy získala na Slovenku Danielu Hantuchovou z druhé světové stovky. První utkání v rámci túry ITF vyhrála během června téhož roku v Toruni, kde přehrála Rusku Valentynu Ivachněnkovou a debutovou singlovou trofej si odvezla z 25tisícové události v Bytomi, hrané během července 2019. Z pozice 333. hráčky žebříčku ve finále porazila Slovinku Ninu Potočnikovou z páté stovky klasifikace.[8][2] V roce 2019 se potýkala s depresemi a po vyhledání odborné pomoci se začala léčit.[6]
V sérii WTA 125K si poprvé zahrála na rekordně dotovaném TK Sparta Prague Open 2020. Do třetí fáze hladce postoupila přes Sáru Bejlek a Gruzínku Mariam Bolkvadzeovou, než ji vyřadila Dánka Clara Tausonová.[8] Na štvanickém I. ČLTK Prague Open 2022, turnaji ITF s dotací 60 tisíc dolarů, ve finále zdolala nejvýše nasazenou Gruzínku Jekatěrinu Gorgodzeovou po dvousetovém průběhu. Bodový zisk ji posunul na nové kariérní maximum, 178. místo žebříčku WTA.[9][10]
Debut ve dvouhře nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Wimbledonu 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Španělka Aliona Bolsovová, Rumunka Alexandra Cadanțu-Ignatiková a druhá nasazená Američanka Coco Vandewegheová. V úvodním kole londýnské dvouhry porazila Češku Kateřinu Siniakovou z osmé světové desítky, jíž uštědřila „kanára“. Zároveň se jedná o její první hlavní soutěž na okruhu WTA Tour.[8][2]
Tituly na okruhu ITF
editovat| Legenda | |
|---|---|
| Turnaje W100 | Turnaje W80 |
| Turnaje W75/W60 | Turnaje W50 |
| Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (6 titulů)
editovat| Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | červenec 2019 | Bytom, Polsko | W25 | antuka |  Nina Potočniková
|
6–3, 6–4 |
| 2. | srpen 2019 | Grodzisk Mazowiecki, Polsko | W25 | antuka |  Dejana Radanovićová
|
7–6(7–5), 6–4 |
| 3. | srpen 2019 | Varšava, Polsko | W60 | antuka |  Anastasija Komardinová
|
6–3, 6–0 |
| 4. | leden 2022 | Monastir, Tunisko | W25 | tvrdý |  Carole Monnetová
|
6–4, 6–4 |
| 5. | květen 2022 | Praha, Česko | W60 | antuka |  Jekatěrine Gorgodzeová
|
7–5, 6–3 |
| 6 | červenec 2024 | Montpellier, Francie | W75 | antuka | Oxana Selechmetěvová | 6–3, 6–2 |
Čtyřhra (10 titulů)
editovat| Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | únor 2017 | Birkenhead, Velká Británie | W15 | tvrdý (h) |  Mijabi Inoueová
|
 Emina Bektasová Ronit Yurovská
|
6–4, 6–4 |
| 2. | červen 2018 | Toruň, Polsko | W25 | antuka | Katarzyna Kawaová
|
 Albina Chabibulinová  Hélène Scholsenová
|
6–1, 6–4 |
| 3. | srpen 2018 | Varšava, Polsko | W25 | antuka (h) | Daria Kuczerová
|
Martyna Kubková Stefania Rogozińská Dziková
|
3–6, 7–6(7–5), [10–1] |
| 4. | duben 2019 | Sunderland, Velká Británie | W25 | tvrdý (h) |  Ulrikke Eikeriová
|
Emina Bektas  Tara Mooreová
|
6–4, 3–6, [11–9] |
| 5. | srpen 2019 | Varšava, Polsko (2) | W60 | antuka | Ulrikke Eikeriová
|
Weronika Falkowská Martyna Kubková
|
6–4, 6–1 |
| 6. | proinec 2021 | Jablonec nad Nisou, Česko | W25 | koberec (h) |  Katherine Sebovová
|
 Lucie Havlíčková Linda Klimovičová
|
7–5, 6–4 |
| 7. | duben 2022 | Istanbul, Turecko | W60 | antuka | Jesika Malečková
|
Anastasija Tichonovová  Berfu Cengizová
|
2–6, 6–4, [10–7] |
| 8. | květen 2023 | Praha, Česko | W60 | antuka | Jesika Malečková
|
Aneta Kučmová  Kaylah McPheeová
|
6–0, 7–6(5) |
| 9. | únor 2024 | Altenkirchen, Německo | W75 | koberec | Jesika Malečková
|
 Julia Lohoffová  Conny Perrinová
|
6–4, 7–5 |
| 10. | červen 2024 | Staré Splavy, Česko | W75 | antuka | Anastasia Dețiuc
|
 Feng Šuo  Sapfo Sakellaridiová
|
6–3, 2–6, [10–6] |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Maja Chwalińska na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Maja Chwalińská na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 25. června 2022
- ↑ a b c d Maja Chwalińská na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 25. června 2022
- ↑ Tenisistka Maja Chwalińska po 12 latach rozstała się z trenerem. Interia Sport [online]. 2022-06-11 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Maja Chwalińská na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 25. června 2022
- ↑ MORAN, Tim. Poland defeats USA to take Junior Fed Cup title. www.itftennis.com [online]. 2016-10-03 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MACPHERSON, Alex. Maja Chwalinska overcomes depression to make Wimbledon debut. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-24 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Skatov & Chwalinska win European 16&U Championships. Tennis Europe [online]. 2017-07-30 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Maja Chwalińska Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ I. ČLTK Prague Open: Pražský turnaj vyvrcholil finálovými zápasy mužů i žen. Tenisový svět [online]. 2022-05-08 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Chwalińska triumfuje w Pradze. Tenisistka z Bielska-Białej pnie się w rankingu WTA. bielsko.biala.pl [online]. 2022-05-09 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maja Chwalińská na Wikimedia Commons - Maja Chwalińská na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Maja Chwalińská na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Maja Chwalińská na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Maja Chwalińská na Instagramu
