Wikipedie

Luisa Hippolyta Monacká

monacká kněžna (1697–1731)
(přesměrováno z Luisa Hippolyta, kněžna monacká)

Luisa Hippolyta (10. listopadu 1697 – 29. prosince 1731) byla jedna ze dvou žen, které vládly Monaku. Jako monacká kněžna vládla od 20. února 1731 do své smrti v prosinci téhož roku.[1]

Luisa Hippolyta
monacká kněžna
Portrét
Doba vlády20. února 1731 – 29. prosince 1731
Narození10. listopadu 1697
Knížecí palác, MonakoMonako Monako
Úmrtí29. prosince 1731 (ve věku 34 let)
Knížecí palác, MonakoMonako Monako
PohřbenaKatedrála svatého Mikuláše
PředchůdceAntonín I.
NástupceJakub I.
Honoré III.
ManželJakub I., kníže monacký (sňatek 1715)
PotomciPrinc Antoine, markýz des Baux
Princezna Charlotte
Honoré III., kníže monacký
Princ Charles, hrabě z Carladés
Princ Jacques
Princezna Louise
Princ François, hrabě z Thorigny
Princ Charles Maurice, hrabě z Valentinois
Princezna Marie
RodGrimaldiové
OtecAntonín I.
MatkaMarie de Lorraine-Armagnac
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Narodila se v Knížecím paláci v Monaku jako druhá dcera Antonína I. Monackého a Marie de Lorraine-Armagnac. Byla druhým ze šestí dětí svých rodičů a první, které přežilo dětství.[1] Měla starší sestru, Kateřinu Šarlotu (1691–1696), a čtyři mladší sestry, Alžbětu Šarlotu (1698–1702), Markétu Kamilu (1700–1758), Marii Devotu (1702–1703) a Marii Pavlínu Teresu Devotu Grimaldiovou (1708–1726).

Protože neměla žádné bratry, stala se Luisa Hippolyta dědičkou monackého trůnu. Její otec se svolením Ludvíka XIV. rozhodl, že její budoucí manžel přijme příjmení Grimaldi a bude vládnout Monaku spolu s ní.

Manželství

editovat

Ve věku osmnácti let se 20. října 1715 provdala za Jakuba Františka Goyona, hraběte de Matignon. Sňatek byl podporován Ludvíkem XIV., který chtěl upevnit francouzský vliv na Monako. Předtím ji byl její otec odhodlán provdat za bratrance z rodu Grimaldiů. To se neuskutečnilo kvůli špatné finanční situaci Grimaldiů v té době.[zdroj?]

Její rodiče se dostali do konfliktu, když bylo manželství Luisy Hippolyty v roce 1712 domluveno. Antonín dával přednost tomu, aby se Luisa Hippolyta provdala za hraběte de Roye, ale Marie preferovala hraběte de Chatillon a, podporována svou rodinou, odmítla přijmout Antonínova kandidáta.[1] Toto vyvolalo spor, který trval dva roky a vyvolal hněv Ludvíka XIV.[1] Marie přesvědčila svou dceru, aby odmítla otcovu volbu, což vedlo k tomu, že Antonín nechal Luisu Hippolytu uvěznit v klášteře. Marie opustila Monako a odcestovala do Paříže, kde Antonín brzy zjistil, že se jeho plány s jeho dcerou francouzskému dvoru nelíbí, a byl nucen propustit svou dceru z vězení a vzdát se svých plánů provdat ji za Roye.[1] Marie dokázala přimět Antonína, aby souhlasil se sňatkem Luisy s hrabětem de Matignon. Po sňatku Luisy s Matignonem se Marie vrátila do Monaka.

Konflikty naplněné manželství jejích rodičů se ještě zhoršilo kvůli jejich neshodám ohledně jejího manželství.[1] Luisa Hippolyta a Jakub opustili po svatbě Monako a žili ve Francii, svůj čas rozdělili mezi královský dvůr ve Versailles, Paříž a své panství v Normandii. Manželství nebylo šťastné; Luisa Hippolyta byla popisována jako plachá a submisivní osobnost, zatímco Jakub se otevřeně chlubil na královském dvoře ve Versailles svými milenkami.[1] Po smrti své matky v roce 1724 zdědila Luisa Hippolyta značné jmění.

Vláda

editovat

Po smrti svého otce 20. února 1731 odcestovala Luisa Hippolyta bez své rodiny z Paříže do Monaka. Dne 4. dubna 1731 se přijela do Monaka, kde se jí dostalo nadšeného přijetí od obyvatel. Jak bylo v případě panovnic zvykem, původně bylo v plánu prohlásit Jakuba za jejího spoluregenta. Ukázalo se však, že obyvatelé Monaka by uvítali, kdyby se Luisa Hippolyta stala jejich jediným vládcem.[1] Luisa Hippolyta toho využila a sama před příjezdem Jakuba složila přísahu, prohlásila se za jediného vládce a prohlásila, že žádný vydaný rozkaz nebo zákon bez jejího podpisu nevstoupí v platnost.[1] Má se za to, že to udělala proto, aby ochránila práva svá a svého syna před ambicemi svého manžela.[1] Když se k ní o chvíli později připojil Jakub, přijetí obyvatel bylo mnohem chladnější.[1] Brzy se vrátil do Francie. Kněžna Luisa Hippolyta vládla Monaku sedm měsíců. Během své krátké vlády byla populární vládkyní.[1]

Na konci roku 1731 Luisa Hippolyta zemřela na neštovice. Po její smrti převzal moc v Monaku její manžel, její syn byl nezletilý. Jakub Monako zanedbával a v květnu 1732 musel zemi opustit. Jeho ambicí bylo být prohlášen za regenta, dokud jeho syn nedosáhne věku 25 let, poté by se měl jeho syn vzdát trůnu, což však v Monaku nebylo přijato. Příští rok abdikoval ve prospěch jejich syna Honoré.

Potomstvo

editovat
  • Antoine Charles Marie (16. prosince 1717 – 4. února 1718), markýz des Baux a hrabě de Matignon.
  • Charlotte Thérèse Nathalie (19 března 1719 – 1790), jeptiška v klášteře Navštívení v Paříži.
  • Honoré III. Camille Léonor (10. listopadu 1720 – 21 března 1795), nástupce svých rodičů.
  • Charles Marie Auguste (1. ledna 1722 – 24. srpna 1749), hrabě de Carladés a de Matignon.
  • Jacques (9. června 1723 – červen 1723).
  • Louise Françoise (15. července 1724 – 15. září 1729), mademoiselle des Baux.
  • François Charles (4. února 1726 – 9. prosince 1743), hrabě z Thorigny.
  • Charles Maurice (14. května 1727 – 18. ledna 1798), hrabě de Valentinois; oženil se 10. listopadu 1749 s Marií Christine Chrétienne de Rouvrois; měl potomky.
  • Marie Françoise Anne Thérése (20. července 1728 – 20. června 1743), mademoiselle d'Estouteville.

Předkové

editovat
 
 
 
 
 
 Honoré II.
 
 
 Herkules Grimaldi
 
 
 
 
 
 
 Ippolita Trivulzio
 
 
 Ludvík I. Monacký
 
 
 
 
 
 
 Luke Spinola, Lord of Molfetta
 
 
 Aurelia Spinola
 
 
 
 
 
 
 Pellina Spinola
 
 
 Antonín I. Monacký
 
 
 
 
 
 
 Antoine II of Gramont-Touloujon
 
 
 Antoine de Gramont
 
 
 
 
 
 
 Louise de Roquelaure
 
 
 Catherine Charlotte de Gramont
 
 
 
 
 
 
 
 
 Françoise Marguerite de Chivré
 
 
 
 
 
 
 
Luisy Hippolyta Grimaldiová, kněžna monacká
 
 
 
 
 
 Karel I. Lotrinský, vévoda z Elbeuf
 
 
 Jindřich Lotrinský, hrabě z Harcourt
 
 
 
 
 
 
 Markéta Chabotská
 
 
 Ludvík Lotrinský
 
 
 
 
 
 
 
 
 Marguerite-Philippe of Cambout
 
 
 
 
 
 
 
 
 Marie Lotrinská
 
 
 
 
 
 
 Charles de Neufville
 
 
 Nicolas de Neufville de Villeroy
 
 
 
 
 
 
 Jacqueline de Harlay de Sancy
 
 
 Catherine de Neufville de Villeroy
 
 
 
 
 
 
 Charles de Blanchefort
 
 
 Madeleine de Blanchefort Créquy
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise Hippolyte, Princess of Monaco na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l EDWARDSOVÁ, Anne. The Grimaldis of Monaco. [s.l.]: [s.n.], 1992. (anglicky) 
Suverénní monacká kněžna
Předchůdce:
Antonín I. 		1731
Luisa Hippolyta Monacká 		Nástupce:
Jakub I.

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luisa_Hippolyta_Monacká&oldid=23784233“