Korund

Korund
Korund
	Různé krystaly korundu
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Al2O3
Identifikace
Barva	bezbarvý, šedá, modrá,; červená...
Vzhled krystalu	bipyramidy, hexagonální sloupce
Soustava	klencová
Tvrdost	9
Lesk	skelný, matný, mastný
Štěpnost	neštěpný
Index lomu	1,76-1,78
Vryp	bílý
Hustota	4,0 – 4,1 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	v kyselinách nerozpustný
Ostatní	–

Korund (Estner, 1795)^[ujasnit], chemický vzorec Al₂O₃ (oxid hlinitý), je trigonální (klencový) minerál. Název je historický, pravděpodobně ze staroindického kuruvinda – rubín.

Původ

Korund vzniká v pegmatitech bohatých na hliník spolu s andalusitem a kyanitem a v horninách, které prošly kontaktně tepelně-tlakou metamorfózou (příkladem jsou metamorfované bauxity, terry rosy, jílovité horniny, dolomity, svory a břidlice). Obecně se dá říci, že vzniká v prostředí bohatém na hliník a chudším na křemík. Vzhledem ke své odolnosti se nachází také v rozsypech.

Morfologie

Vytváří zrnité agregáty, krystaly mají tvary tabulek, bipyramid, romboedrů a sloupečků. Často dvojčatí. Valouny se vyskytují v rozsypech.

Vlastnosti

Krystalická struktura korundu

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 9 (je druhý nejtvrdší minerál na Mohsově stupnici tvrdosti), křehký, hustota 4,0 – 4,1 g/cm³, neštěpný, častá odlučnost podle {0001}, lom lasturnatý, tříštivý.
Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, šedá, modrá, červená, hnědá, žlutá, fialová. Lesk skelný, mastný, matný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
Chemické vlastnosti: Složení: Al 52,93 %, O 47,07 %, příměsi Cr, Fe, Ti, V.

Odrůdy

safír – modře zbarvený, v klenotnictví se však pojmem safír označují všechny drahokamové formy korundu různých barev, s výjimkou rubínu
asterický safír
rubín – červeně zbarvený
asterický rubín
leukosafír – bezbarvý, průhledný
smirek – šedočerný až černý, použití pro brusiva

Získávání

Díky své tvrdosti je odolný proti erozním vnějším vlivům, takže jeho naleziště jsou spojena s místy náplavů ve vrstvách sedimentů anebo jako nedokonale omezený krystal v mateční hornině.

Syntetický korund se získává přetavením oxidu hlinitého. Dnes se tavba provádí obvykle v elektrických pecích a výsledný produkt se nazývá elektrokorund - elektrit.

Využití

Tvrdost korundu ho předurčuje v použíti v brusířství na brusné materiály a kotouče, jelikož s ním je možné brousit vyjma diamantu všechny ostatní minerály. Další jeho použití je pro výrobu ložisek v přístrojích (hodinky). Jeho syntetické krystaly (rubín) jsou využívány v optických systémech a na výrobu laserů. Ve šperkařství využíván jako drahý kámen (fasetové brusy, kabošony). Korund se také využívá na opracování hliníkového povrchu ve výrobě vagónů. Povrch u hrubé stavby tak získá zdrsněný povrch. Jen tak může lak vydržet povětrnostní podmínky. Dále se využívá pro trubice sodíkových výbojek, na rozdíl od křemenného skla, které se používá pro rtuťové, xenonové a halogenidové výbojky. Korund je důležitým materiálem v průmyslu povrchových úprav. Používá se jako druh abraziva při tryskání.

Naleziště

Česko – Jizerská louka u Kořenova (safír), Hazlov, Pokojovice
Slovensko – Vechec
Rusko – Mjas (Ural), Čajnit (Jakutsko)
Srí Lanka
Indie – Ásám

Související články

Seznam minerálů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu korund na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo korund ve Wikislovníku
Korund na webu mindat.org (anglicky)
Korund na webu Webmineral (anglicky)
Korund v atlasu minerálů (německy)