Wikipedie

Kněževes (okres Rakovník)

městys v okrese Rakovník ve Středočeském kraji

Kněževes (německy Herrndorf) je městys v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, zhruba osm kilometrů severozápadně od Rakovníka. Žije v něm přibližně 1 000[1] obyvatel.

Kněževes
Celkový pohled od jihu
Celkový pohled od jihu
Znak městyse KněževesVlajka městyse Kněževes
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecRakovník
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°8′48″ s. š., 13°38′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 018 (2024)[1]
Rozloha12,56 km²[2]
Katastrální územíKněževes u Rakovníka
Nadmořská výška364 m n. m.
PSČ270 01
Počet domů371 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseVáclavské náměstí 124
Kněževes
270 01 Kněževes u Rakovníka
knezeves@knezevesko.cz
StarostaIng.Jan Vršecký
Oficiální web: www.mestys-knezeves.cz
Kněževes na mapě
Kněževes
Kněževes
Další údaje
Kód obce541877
Kód části obce66869
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Název vesnice Kněževes je odvozen ze spojení knězova ves, přičemž slovem kněz byl myšlen kníže. Německé jméno Pfaffendorf (popská nebo kněžská ves) vznikl chybným překladem původního českého názvu. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Herndorf (1327, 1352, 1367–1385), Knyezwes (1352), Knyezewes (1361), Knyesewess (1363), Knyziewess (1365), Knyezewess a Herendorff (1375), Herrendorf (1399), Hernsdorff (okolo roku 1405), v Kněževsi (1517), Kněžoves (1530), Herrndorf, Pfaffendorf nebo Kniežowes (1785) a Herrndorf, Kněžowes a Pfaffendorf (1845).[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o Kněževsi pochází z roku 1327, kdy král Jan Lucemburský věnoval tepelskému klášteru patronátní právo ke kostelu svatého Jakuba Většího. V době vlády stejného panovníka byla vesnice vysazena zákupním právem. Většina obyvatel tehdy mluvila německy, což dokládá stížnost z roku 1380, v níž si vesničané stěžovali, že nerozumí českému faráři. Ve stejné listině je doložen úřad rychtáře, kterým byl jakýsi Henslin.[5] Podle mladších opisů privilegia věnovaného králem Václavem IV. měl vesnici spravovat rychtář, kterému ve vsi patřil jeden svobodný lán, louka a krčma, u které mohli provozovat řemeslo řezník a pekař. Kromě toho rychtář mohl bezplatně využívat služby kováře, jehož kovárna byla obecní. Vesnice patřila ke křivoklátskému panství, a tamní purkrabí tak předsedal kněževeským soudům, během nichž ho musel rychtář hostit. Opis privilegia z roku 1580 uvádí Kněževes jako městečko.[6]

Během patnáctého století ve vsi převládli Češi. Roku 1516 byla Kněževes zastavena jako splátka za dluh 1 200 kop českých grošů Oplovi z Fictumu. Následujícího roku se obyvatelé Kněževsi a Lišan postavili proti nové vrchnosti, ale Oplovi vesnice zůstala až do jeho útěku ze země v roce 1530. Panovník ji potom zkonfiskoval a připojil zpět ke Křivoklátu. Během šestnáctého století byla vesnice často zastavována a v osmdesátých letech byla připojena ke Krušovicím. Císař Rudolf II. roku 1595 vesničanům potvrdil stará práva a snížil robotní a další povinnosti vůči vrchnosti.[6]

Zemědělský charakter si vesnice uchovala zcela agrární charakter. Ačkoliv byla označena jako městečko už v šestnáctém století, povýšena na něj byla až roku 1897.[5] Od 19. ledna 2007 obec užívá znak a vlajku.[7] 3. října 2007 byl obci vrácen status městyse.[8]

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[9]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932

editovat

V městysi Kněževes u Rakovníka (1775 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol.  kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, 3 autodopravci, výroba cementového zboží, 2 cukráři, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 8 hostinců, kamnář, kapelník, knihař, 3 koláři, 3 kováři, 3 krejčí, výroba lihovin, malíř, obuvník, 2 pekaři, pila, obchod s lahvovým pivem, 3 pokrývači, porodní asistentka, 3 povozníci, 4 rolníci, 3 řezníci, sedlář, sklenář, 10 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kněževes, stavitel, šrotovník, 2 švadleny, 2 trafiky, 3 truhláři, 3 zámečníci, zubní ateliér.[14]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[15][16]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 168 1 540 1 528 1 688 1 611 1 784 1 691 1 136 1 151 1 067 1 026 945 932 932 962
Počet domů 155 189 201 227 248 281 339 352 330 324 300 329 339 353 371

Správa městyse

editovat

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městysi patřily Přílepy.[17]

Doprava

editovat

Městysem prochází silnice II/227 Žatec–Rakovník. Okrajem katastrálního území městyse vede silnice I/6 Praha – Karlovy Vary. Kněževes leží na železniční železniční trati Krupá–Kolešovice. Je to jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1883. Na území městyse leží železniční zastávky Kněževes a Přílepy. Trať je od prosince 2006 bez pravidelné dopravy, pouze se sezónními turistickými vlaky. Okraj správního území protíná železniční železniční trať Most–Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla mezi Rakovníkem a Louny zahájena roku 1904. Na území městyse Kněževes leží železniční zastávka Hořesedly. V roce 2011 v městysi měly zastávku autobusové linky Rakovník–Kolešov (v pracovních dnech sedm spojů, o víkendech dva spoje), Rakovník – Hořesedly – Hořovičky – Kolešov (v pracovních dnech pět spojů) a Rakovník–Podbořany (v pracovních dnech tři spoje, dopravce PID).

Pamětihodnosti

editovat
 
Kostel svatého Jakuba Většího
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kněževsi (okres Rakovník).

V Kněževsi stojí pět památkově chráněných objektů. Dominantou Václavského náměstí je barokní kostel svatého Jakuba Většího, jehož dochovaná podoba je výsledkem přestavby po požáru v roce 1721. Druhý kostel zasvěcený svatému Janu Křtiteli se nachází na hřbitově severozápadně od vesnice.

Severně od kostela stojí barokní budova fary s pěti okenními osami z roku 1730.[18] Patří k ní další hospodářské budovy postavené izolovaně kolem úzkého dvora.[19] Před farou je umístěn pískovcový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty.[20] Na jižním okraji návsi se nachází areál zájezdního hostince.

Železniční muzeum Kněževes

editovat

Železniční muzeum v Kněževsi provozuje Klub historie kolejové dopravy Praha. Klub jej začal budovat v roce 2004, kdy zprovoznil vlečku spojující depozitář kolejových vozidel s tratí Krupá–Kolešovice. Po zrušení pravidelné osobní dopravy na trati v roce 2006 klub během letních prázdnin pořádal muzejní jízdy historickými vozidly.[21] V letech 2012–2020 letní provoz dotacemi podporoval Středočeský kraj. V následujícím roce kraj dotaci neposkytl a klub, vzhledem k nákladům, v roce 2022 muzejní jízdy ukončil.[22]

Rodáci

editovat
  • Václav Hornof (1840–1874), učitel, spisovatel, překladatel z němčiny, zakladatel místní knihovny
  • Martin Bohumil Hornof (1844–1902), učitel, spisovatel, skladatel sborové a církevní hudby, bratr Václava
  • Věra Kadlecová (1913–2002), česká oftalmoložka
  • Věněk Šilhán (1927–2009), český politik a ekonom
  • Jiří Brabec (* 1929), literární kritik a historik
  • Rudolf Máša (1880-1954), český redaktor, překladatel, autor odborné literatury, publicista a knihovník

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kněževes, s. 256. 
  5. ↑ a b VESELÝ, Jan; NACHTMANNOVÁ, Alena; KYPTA, Jan. Raně novověký hostinec v Kněževsi u Rakovníka. Památky středních Čech. 2021, čís. 1, s. 8. Dále jen Veselý, Nachtmannová, Kypta (2021). ISSN 0862-1586. 
  6. ↑ a b Veselý, Nachtmannová, Kypta (2021), s. 9.
  7. ↑ Udělené symboly – Kněževes; Znak a vlajka Kněževse Archivováno 2. 5. 2009 na Wayback Machine.
  8. ↑ Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. října 2007
  9. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 580. (česky, německy) 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 463. 
  18. ↑ ANTONÍN, Cechner. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XXXIX. Politický okres rakovnický. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Kostel sv. Jakuba V., s. 30.  Archivováno 27. 11. 2014 na Wayback Machine.
  19. ↑ Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. 
  21. ↑ O nás [online]. Klub historie kolejové dopravy [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. 
  22. ↑ SŮRA, Jan. Historický provoz na Kolešovce končí, kraj už neposlal dotaci. Zdopravy.cz [online]. 2022-07-04 [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kněževes_(okres_Rakovník)&oldid=24390468“