Kivu
Kivu (anglicky Lake Kivu, francouzsky Lac Kivu) je jezero ve Střední Africe na hranicích Demokratické republiky Kongo a Rwandy. Nachází se v tektonické propadlině a řadí se mezi Africká Velká jezera. Vznik jezera je spojen s lávovými potoky, které přehradily starou říční síť propadliny. Má rozlohu 2700 km². Dosahuje maximální hloubky 496 m. Leží v nadmořské výšce 1460 m.
Kivu | |
---|---|
Pohled na jezero z ostrova Idžwi | |
Poloha | |
Světadíl | Afrika |
Státy | Konžská demokratická republika Rwanda |
Zeměpisné souřadnice | 1°51′11″ j. š., 29°8′7″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 2700 km² |
Délka | 89 km |
Šířka | 48 km |
Objem | 569 km³ |
Max. hloubka | 496 m |
Ostatní | |
Typ | tektonický |
Nadm. výška | 1460 m n. m. |
Odtok vody | Ruzizi |
Ostrovy | Idjwi |
Sídla | Bukavu, Goma, Cyangugu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní Evropan, který toto místo navštívil, byl německý důstojník, hrabě Gustav Adolf von Götzen v roce 1894. Jezero Kivu se stalo nechvalně známým kvůli mnoha obětem rwandské genocidy, během níž od dubna do července roku 1994 došlo k masovému vyvražďování mezi etnickými skupinami Tutsiů a Hutů.
Popis
editovatPobřeží jezera je srázné a silně členité. Dno leží v příkopové propadlině a je pomalu vytlačováno vzhůru v důsledku vulkanické aktivity v regionu. Z jezera odtéká řeka Ruzizi, která teče na jih do jezera Tanganika. Voda je mírně slaná. Dnem jezera proniká oxid uhličitý, hromadí se tam a je stlačován obrovskou masou vody (jezero je na několika místech hluboké až 400 metrů). Bakteriální proces mění oxid uhličitý v metan. Kivu patří do trojice jezer, která jediná na světě obsahují ve svých hlubinách tzv. reliktní vodu, jež se vůbec nepohybuje.[zdroj?]
Ostrovy
editovatV jezeře se nachází přibližně 150 ostrovů. Výrazně největším a nejvýznamnějším ostrovem je 40 kilometrů dlouhý ostrov Idžwi (též Idživi). Ostrov je administrativně součástí konžské provincie Jižní Kivu, od hranice s Rwandou jej však dělí pouhý jeden kilometr. Idžvi je po tanzanském ostrovu Ukerewe ve Viktoriině jezeře druhým největším jezerním ostrovem na africkém kontinentě.
Osídlení pobřeží
editovatPobřeží je poměrně hustě osídlené, nachází se zde mnoho vesnic a měst. Mezi největší sídla patří Bukavu, Kabare, Kalehe, Saké a Goma v Demokratické republice Kongo a Gisenyi, Kibuye a Cyangugu ve Rwandě.
Vodní doprava
editovatNa jezeře je rozvinutá místní vodní doprava. Hlavní přístavy jsou Bukavu a Goma v Demokratické republice Kongo a Cyangugu ve Rwandě.
Jezero jako zdroj energie
editovatPilotní projekt KP1, který testoval využití spodních vod jezera jako energetického zdroje, byl spuštěn v roce 2007, ale podobné pokusy probíhaly již na konci 20. století.[1] Protože se tento generátor o výkonu do 5 MW osvědčil, začala v rámci projektu KivuWatt skotské společnosti ContourGlobal v létě 2015 výstavba jednotky o výkonu 25 MW, celkem jsou plánovány ještě tři další.[1] Právě generátory o celkovém výkonu 100 MW by mohly spotřebovávat metan stejně rychle, jako se v jezeře tvoří.[1]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Idjiwi na německé Wikipedii.
- ↑ a b c SPE. Rwanda: energetický poklad, nebo hrátky se smrtí?. Svět plný energie [online]. 2015-07-06 [cit. 2015-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-26.
Literatura
editovat- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Киву“.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kivu na Wikimedia Commons