Judea a Samaří

Judea a Samaří
Geografie
Hlavní město	Ariel
Souřadnice	32°6′19″ s. š., 35°11′24″ v. d.
Správa regionu
Stát	Izrael
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Judsko a Samařsko (hebrejsky יהודה ושומרון‎, Jehuda ve-Šomron, také akronym יו"ש‎ Još nebo ש"י‎ Šai; arabsky اليهودية والسامرة‎, al-Jahūdīja wa's-Sāmara) jsou biblická označení pro území dnes známé pod označením Západní břeh Jordánu. Jedná se o oficiální název sedmého izraelského distriktu (neuznaného OSN), respektive statistické jednotky Oblast Judsko a Samařsko (אזור יהודה ושומרון‎, Ezor Jehuda ve-Šomron), jež není oficiálně anektovaná Izraelem, ale která zahrnuje rozsáhlé oblasti Západního břehu Jordánu kontrolované a osidlované Izraelem (přes polovinu rozlohy Západního břehu tvoří Zóna C, v níž má plnou kontrolu Izrael, zbytek je Zóna B s částečnou palestinskou kontrolou nad civilními záležitostmi a Zóna A s plně proklamovanou a formálně zaručovanou, leč Izraelem omezovanou a narušovanou palestinskou samosprávou). K izraelskému osídlování dochází ilegálně v rozporu s platným mezinárodním právem dle OSN, de facto se tak jedná o Izraelem dlouhodobě vojensky okupované území. Koncem roku 2018 na něm žilo 427 800 Izraelců v desítkách izraelských osad.^[1] Hlavním okupačním správním sídlem je Ariel.

Judsko a Samařsko. Světle šedou barvou označeny správní hranice Jeruzaléma, včetně Východního Jeruzaléma, který je anektován Izraelem a není součástí Oblasti Judsko a Samařsko.

Historie a terminologie

Geografická oblast Samaří zhruba odpovídá území starověkého Izraelského království s hlavním městem v Šomronu (Sebastia), zatímco Judea odpovídá Judskému království s hlavním městem v Jeruzalémě. Po přibližně osmdesáti letech sjednoceného Izraelského království pod vládou krále Davida a Šalamouna se království rozpadlo na dvě nezávislá království, mezi nimiž následně probíhaly i boje. Odkazování k nim jako k jednomu celku pochází z moderní doby, konkrétně od jejich okupace a anexe Jordánskem. Nicméně, před jordánskou okupací, je pojem „Samaří a Judea“ použito v rezoluci Rady bezpečnosti OSN číslo 181 z 29. listopadu 1947, jako součást popisu hranic mezi navrhovaným židovským a muslimským státem.

Někdy je pojem „Judea a Samaří“ používán kvůli odlišení od „Západního břehu“. Západní břeh Jordánu totiž zahrnuje i východní Jeruzalém. Po anexi východního Jeruzaléma Izraelem (a jeho začlenění přímo do Jeruzalémského distriktu se tak administrativně oba pojmy odlišily. Podle izraelského práva je Judea a Samaří považována za zemi nikoho (terra nullius) a není přímo anektována, ačkoliv obyvatelé tamních izraelských osad používají mnoho právních a správních mechanismů státu Izrael.

Pojem „Judea a Samaří“ je také používán konkrétně jako společný odkaz na židovské osadníky v této oblasti, a to jak v minulosti tak v současnosti. Je používán zejména židovskými osadníky a jejich podporovateli. Mnoho Palestinců se proti tomuto názvu ohrazuje, jelikož jej chápou jako odmítnutí jejich nároku na tuto zemi. Nicméně termín al-Jahūdīja wa's-Sāmara je používán arabskými křesťany v odkazu na Bibli.^[2]

Status

Organizace spojených národů a většina států světa považuje Judeu a Samaří (Západní břeh Jordánu) za území ilegálně okupované Izraelem.

Demografie

V důsledku masivního zakládání izraelských osad se postupně Oblast Judea a Samaří stává demograficky významnou součástí Izraele. Hranice 100 000 obyvatel byla překonána roku 1992. Do roku 2001 se populace zdvojnásobila. V roce 2010 pak byla dosaženo úrovně 300 000 osadníků a v roce 2017 i 400 000.

Vývoj počtu izraelských obyvatel^[1]
Rok	1972	1983	1995	2008	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018
Počet obyvatel (v tisících)	1,5	23,7	134,3	281,1	325,2	341,4	356,5	370,7	385,9	399,3	413,4	427,8
Podíl na celkovém obyvatelstvu Izraele (%)	0,0	0,6	2,4	3,8	4,2	4,3	4,4	4,5	4,6	4,6	4,7	4,8

Administrativní dělení

Oblast Judeje a Samaří se dělí na samosprávná města a místní rady (menší města). Méně lidnatá sídla vesnického charakteru jsou sdružena do oblastních rad. Jde o analogický systém jako ve vlastním Izraeli.

města	místní rady	oblastní rady
Ariel Bejtar Ilit Ma'ale Adumim Modi'in Ilit	Alfej Menaše Bejt Arje-Ofarim Bejt El Efrat Elkana Giv'at Ze'ev Har Adar Imanuel Karnej Šomron Kedumim Kirjat Arba Ma'ale Efrajim Oranit	Guš Ecion Har Chevron Mate Binjamin Megilot Šomron Bik'at ha-Jarden

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Judea and Samaria na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b 2.15 Population, by District, Sub-District and Religion [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
↑ Murqus, Sa'īd. Tafsīr kalimāt al-Kitāb al-Muqaddas (Káhira, 1996, v arabštině)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Judea a Samaří na Wikimedia Commons

[CBS-DISTR2018-1] 2.15 Population, by District, Sub-District and Religion [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)

[2] Murqus, Sa'īd. Tafsīr kalimāt al-Kitāb al-Muqaddas (Káhira, 1996, v arabštině)

[1]

[2]