Jozef Trojan

československý člen československého Národního shromáždění a politik slovenské národnosti

Jozef Trojan, též Josef Trojan[1] (25. března 1906[2] Horní Heřmanice[3][4][5][1]29. prosince 1953[2] Praha[5][4][1]), byl slovenský a československý odbojář, poválečný politik Komunistické strany Slovenska a poslanec Prozatímního Národního shromáždění. V 50. letech 20. století popraven v rámci politických procesů komunistického režimu.

Jozef Trojan
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)

Narození25. března 1906
Horní Heřmanice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. prosince 1953 (ve věku 47 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Profesepolitik
CommonsJozef Trojan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho manželka se jmenovala Stanislava, pocházela z Třebíče, v roce 1944 utekla a skrývala se s dcerou, posléze porodila v horách i syna Jiřího.[6]

Biografie

editovat

Narodil se v Horních Heřmanicích v okrese Třebíč.[3]

Za tzv. slovenského štátu[4] působil zpočátku jako účetní[6] a později jako správce velkostatku Baťových závodů v Baťovanech.[5] Za druhé světové války se podílel na odboji[5] a účastnil se Slovenského národního povstání. Jako kapitán partyzánské jednotky Hornonitranska partizánska brigáda operoval v regionu Horní Nitra (velkou část jejích členů tvořili dělníci z Baťových závodů v Baťovanech[5]). Koncem října 1944 po ústupu povstalců rozhodl Trojan o rozpuštění partyzánského oddílu a přechodu do lesů.[7]

Po válce byl ředitelem bývalých Baťových závodů v Baťovanech (Závody 29. augusta).[5] V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946.[8]

V srpnu 1949 se účastnil oslav 5. výročí SNP a pochodoval v čele své partyzánské brigády ve Zvolenu před prezidentem Klementem Gottwaldem.[5] Pak se ale stal obětí čistek. V noci na 22. prosince 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, maření dvouletého a pětiletého plánu, sabotáže a vydírání. Ve vazbě ovšem nic nepřiznal a konstrukce obžaloby se rozpadla. Nakonec byl obviněn z návodu na pětinásobnou vraždu, které se měli dopustit milicionáři v Baťovanech.[5] Mělo jít o čin milicionářů-partyzánů z dubna 1945. Odsouzen byl 16. října 1953 k trestu smrti a popraven.[1] Podle jiného zdroje bylo proti němu u soudu použito jeho rozhodnutí z roku 1944 o ústupu do hor.[7][6]

Reference

editovat
  1. a b c d JABLONICKÝ, Jozef. Samizdat o odboji: Štúdie a články, Svazek 2. [s.l.]: Kalligram, 2006. 710 s. Dostupné online. ISBN 8071497819. S. 335. (slovensky) 
  2. a b Jozef Trojan [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-05]. Dostupné online. 
  3. a b PAVLÍČEK, Karel, HORÁK Jiří, Mgr. Tragický osud. Josef Trojan, rodák z Horních Heřmanic. Příloha Budišovského zpravodaje. 30.09.2013, čís. 3, s. 32. Dostupné online. 
  4. a b c PLEVZA, Viliam. Dejiny Slovenského národného povstania, 1944: zv. Encyklopédia odboja a SNP [online]. Nakl. Pravda, 1984 [cit. 2015-02-06]. S. 571. Dostupné online. (slovensky) 
  5. a b c d e f g h Listy, Svazek 15 [online]. Jiří Pelikán, 1985 [cit. 2015-02-06]. S. 26. Dostupné online. (slovensky) 
  6. a b c MEJZLÍK, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. 1. vyd. Třebíč: Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. Dostupné online. S. 15–17. 
  7. a b jmenný rejstřík [online]. faleristika.atfreeforum.com [cit. 2012-01-05]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat