Jindřich I. Brabantský
Jindřich I. Brabantský (francouzsky Henri le Courageux nebo le Guerroyeur, 1165 – 5. září 1235 Kolín nad Rýnem) byl brabantský a dolnolotrinský vévoda, hrabě z Lovaně. Během svého života se snažil rozšířit svou vládu a podařilo se mu zaujmout dominantní postavení v zápase mezi guelfy a ghibelliny. Několikrát změnil své spojence podle svých momentálních mocenských zájmů.
Jindřich I. Brabantský | |
---|---|
brabantský a dolnolotrinský vévoda | |
Jindřichův náhrobek v Lovani | |
Narození | 1165 |
Úmrtí | 5. září 1235 Kolín nad Rýnem |
Pohřben | Kostel svatého Petra v Lovani |
Manželky | Matylda z Boulogne Marie Francouzská |
Potomci | Marie Brabantská Adéla Brabantská Markéta Brabantská Matylda Brabantská Jindřich II. Brabantský Godfrey Alžběta Marie |
Rod | Reginarové |
Otec | Geoffroy III. Brabantský |
Matka | Markéta Limburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatByl prvorozeným synem a dědicem Geoffroye Brabantského a Markéty Limburské. Na přelomu let 1192 a 1193 byl v čele proticísařské koalice společně s hlavou welfské opozice Jindřichem Lvem, anglickým králem Richardem Lví srdce, Albrechtem Míšeňským a také českým knížetem Přemyslem Otakarem I. Spiknutí bylo prozrazeno a Richard Lví srdce byl při návratu z třetí křížové výpravy zajat.[1] Roku 1204 přešel Jindřich Brabantský do tábora Hohenštaufů[2] a získal od Filipa Švábského Nivelles a uznání dědictví brabantského vévodství i v ženské linii. Jako léno mu byl přiznán i Maastricht a Duisburg.[3] Po Filipově násilné smrti začal podporovat svého zetě Otu Brunšvického, po jehož boku se zúčastnil bitvy u Bouvines. Po prohrané bitvě se rychle usmířil se svým tchánem[4] králem Filipem. Později se přidružil k přívržencům mladého Fridricha Štaufského.
V letech 1182–1184 se zúčastnil výpravy do Svaté země, kam se znovu vrátil roku 1197 jako vůdce výpravy císaře Jindřicha VI.[5] V letech 1217–1218 byl účastníkem křížové výpravy do Egypta a roku 1234 vyslyšel znovu volání kříže a účastnil se Stedingerské křížové výpravy.
Roku 1235 byl vévoda členem doprovodu císařovy nevěsty Isabely Anglické. Po cestě onemocněl a nemoci podlehl v Kolíně nad Rýnem. Je pohřben v Lovani v kostele svatého Petra společně s první manželkou Matyldou a dcerou Marií.
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ SOUKUP, Pavel. Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta : historie o výpravě císaře Fridricha sestavená jakýmsi rakouským klerikem, který se jí účastnil, jménem Ansbert : (skutky nejjasnějšího z římských císařů Fridricha). Příbram: Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2003. 151 s. ISBN 80-86240-67-3. S. 116.
- ↑ WIHODA, Martin. Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti. Praha: Argo, 2005. 316 s. ISBN 80-7203-682-3. S. 182.
- ↑ Zlatá bula sicilská, str. 183
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de
- ↑ TYERMAN, Christopher. Svaté války : dějiny křížových výprav. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 926 s. ISBN 978-80-7422-091-3. S. 489.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich I. Brabantský na Wikimedia Commons
- (německy) Genealogie
- Pečeť Jindřicha Brabantského
- Horní pohled na tumbu Jindřicha Brabantského
- Tumba manželky Matyldy s dcerou Marií (nákres)
- Tumba Matyldy a Marie (fotografie)
- Nákres tumby Jindřicha Brabantského v kostele sv. Petra v Lovani
Předchůdce: Geoffroy III. |
Brabantský vévoda Jindřich I. Brabantský 1190–1235 |
Nástupce: Jindřich II. |