Wikipedie

Jan Kryštof Handke

český malíř

Jan Kryštof Handke (německy Johann Christoph Handke; 18. února 1694[1] Janušov[2] – 31. prosince 1774 Olomouc) byl moravský barokní malíř.

Jan Kryštof Handke
Narození18. února 1694
Janušov
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí31. prosince 1774 (ve věku 80 let)
Olomouc
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Místo pohřbeníkostel Panny Marie na Předhradí v Olomouci
Povolánímalíř
DětiJohann Josef Vinzenz Handke (syn)
PříbuzníJosef Ignác Sadler (švagr)
Znám jakoJohann Christoph Handke
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Jan Kryštof Handke se narodil v Johnsdorfu (česky Janušově), nynější části Janovic u Rýmařova, hamernímu šafáři Kryštofu Hantkemu a jeho manželce Rosině.[2] Ovlivnil ho např. Jan Jiří Etgens. Roku 1708 se stal učněm bruntálského malíře Jana Daniela Langera, v roce 1713 přešel k malíři Christianu Davidovi v Moravské Třebové. Následně přešel do Olomouce v roce 1714[3] (je uváděno i 1715[4]) za malířem Ferdinandem Nabothem. V roce 1722 získal měšťanské právo a byl přijat do malířského cechu. Po smrti svého mistra si vzal jeho vdovu za ženu (neznámého jména) a převzal jeho dílnu. Spolu přivedli na svět v roce 1728 dceru Pavlínu. Po smrti své první ženy se oženil s dcerou olomouckého sochaře Filipa Sattlera Marií Veronikou (†1755). Spolu měli tři potomky, dospělosti se dožil jen syn Jan Josef Handke, pracující též jako malíř. Třetí manželství uzavřel ještě ve stejném roce smrti své druhé manželky opět s vdovou neznámého jména. Ta jej však po roce opouští. V Olomouci žil v domě v ulici Ztracená 10, dnes zvaný Handkův dům.[5]

Umírá 31. prosince 1774 a byl pochován v dnes již zaniklém kostele Panny Marie na Předhradí v Olomouci.[6][7]

Rodina

editovat

Celkem počal čtyři děti. Z literatury se dočítáme jen o synu Johannesi Josefu Vinzencovi Handkem, který se dožil dospělosti. Jeho švagrem byl malíř Josef Ignác Sadler.[3]

Dílo

editovat

Jeho dílo je vrcholně barokní a později po roce 1740 s vlivy rokoka.

Výzdoba kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci

editovat
  • 1720–1744 – fresková a obrazová výzdoba kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci[3]:
    • kapli sv. Ignáce z Loyoly:
      • 1720 – restaurování a domalování oltářního obrazu sv. Ignáce z Loyoly z roku 1621 od Jana Jiřího Heringa a obraz sv. Ignáce z Loyoly na predele (1755)
      • po 1743 – sedm fresek ze života sv. Ignáce z Loyoly: Vysvěcení sv. Ignáce, Světci se zjevuje sv. Petr, Panna Marie pomáhá při sestavování regulí řádu, Potvrzení regulí jezuitského řádu, Vize světce s Nejsvětější Trojicí, Osvícení sv. Ignáce při dokončování regulí a Založení nalezince v Římě
      • po 1743 – grisaillové medailony s vyobrazeními života sv. Ignáce
      • 1744 – obrazy Kardinál Moroni předává sv. Ignáci bulu papeže Pavla III. a sv. Ignác udílí almužny
    • v kapli sv. Františka Xaverského:
      • kolem 1720 – obraz sv. Františka Xaverského
      • po 1743 – sedm fresek ze života sv. Františka Xaverského: Křest indického knížete, Uzdravení nemocného jezuity, Disputace o původu světa, Udílení svátosti indickému knížeti, Uzdravení nemocného muže, Vzkříšení dítěte a Smrt sv. Františka Xaverského
      • po 1743 – grisaillové medailony s vyobrazeními života sv. Františka Xaverského
      • 1744 – obrazy Sv. František Xaverský přijímá zakládací listinu goánského semináře a Indická mise sv. Františka Xaverského
    • v kapli sv. Anny: po 1729 – fresky Obětování Panny Marie a Zvěstování sv. Anně
    • v kapli sv. Pavlíny: po 1729 – fresky Křest sv. Pavlíny a Umučeni sv. Pavlíny
    • v kapli sv. Barbory: 1729(?)–1732(?) – freska Oslava sv. Barbory
    • v kapli sv. Aloise: 1729(?)–1732(?) – freska Oslava sv. Aloise a oltářní obraz sv. Jana Křtitele
    • v kapli Anděla Strážce: 1729(?)–1732(?) – fresky Tobiáš s archandělem Rafaelem a Osvobození sv. Petra
    • v kapli sv. Josefa: 1729 – obraz Umučení sv. Apolonie na predele oltáře
    • v klenbě pod kůrem: kolem 1732 – fresky Panna Marie a sv. Jan Evangelista, Nanebevzetí Panny Marie a Korunování Panny Marie
    • v klenutí podvěží: kolem 1732 – fresky Zmrtvýchvstalý Kristus a Panna Marie a Panna Marie orodovnice Moravy
    •  
      Fresková výzdoba v kapli sv. Ignáce (po 1743)
    •  
      Potvrzení regulí jezuitského řádu - Ignác z Loyoly přijímá bulu od papeže Pavla III. (po 1743)
    •  
      Tobiáš se loučí s rodiči (1729–1732)?

    Výzdoba jezuitské univerzity v Olomouci

    editovat
    • 1717–1740 – fresková a obrazová výzdoba budov jezuitské univerzity v Olomouci, dnešní Univerzity Palackého
      • 1717–1718 – fresková výzdoba auly (Auditorium maximum) ve školní budově – nezachováno
      • kolem 1718 – obrazy císařů, papežů a biskupů pro aulu – ve sbírce univerzity jsou ze zachovaných portrétů Handkemu připsány obrazy císaře Maxmiliána II., papežů Řehoře XIII., Sixta V., Pia V., kardinála Františka z Dietrichsteina a biskupa Viléma Prusinovského z Víckova
      • 1726 a 1730 – fresková výzdoba refektáře a knihovny v kolejní budově – nezachováno, k fresce pro refektář se dochovalo modello v Moravské galerii[8]
      • 1728 – fresková výzdoba kaple Božího těla v tzv. Novém konviktu, spolupráce s Janem Drechslerem[9] – Apoteóza Nejsvětější svátosti s legendou o vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary na klenbě, k fresce se dochovalo modello ve sbírkách Strahovského kláštera[10]
      • 1729 – trojice oltářních pláten pro kapli Božího těla – na hlavní oltář Večeře v Emauzích a pro boční oltáře sv. Bonifác a sv. Barbora s Nejsvětější Trojicí a nezachovaný obraz neznámého námětu, nahrazeného obrazem Vize sv. Vavřince z Brindisi či Felixe z Cantalice? z Handkeho dílny (1747)
      • 1735 – navázání na freskovou výzdoby auly – klenba, okenní špalety a čelní stěna a mariánský obraz na katedru – fresky zachovány ve fragmentech
      • 1739–1740 – fresková výzdoba divadla (Auditorium comicum) a kaple vedle infirmaria ve školní budově, spolupráce s Josefem Pilzem – nezachováno
      •  
        Kardinál František z Dietrichsteinu (kolem 1718)
      •  
        Apoteóza Nejsvětější svátosti s legendou vítězství nad Tatary (1728)
      •  
        Večeře v Emauzích (1729)
      •  
        Svatý Bonifác a svatá Barbora s Nejsvětější Trojicí (1729)
      • asi 1722 – polychromie krucifixu vytvořeného Filipem Sattlerem, původně umístěným na schodišti domu ve Ztracené ulici č. 10 v Olomouci, soukromá sbírka
      • 1723, 1726, po 1729 a 1749 – fresková výzdoba (1723), obraz Povýšení sv. Kříže (1726), cyklus oválných obrazů kartuziánských světců (po 1729) a obrazy Křížové cesty (1749) v kostele sv. Bartoloměje v Jívové[11]
       
      Smrt sv. Bruna, farní kostel v Jívové (po 1729)
      • 1725–1726 a 1730 – fresková výzdoba (1725) a obrazy Stigmatizace sv. Františka (1726), sv. Kláry a sv. Jana Nepomuckého (oba kolem 1730), v minoritském kostele sv. Ducha v Opavě – spolupráce s Petrem Hocheckerem, fresková výzdoba nezachována
      • 1725 a 1729 – oltářní obraz Růžencová Panna Marie se sv. Dominikem a sv. Kateřinou Sienskou (1725) a obraz sv. Jana Nepomuckého (před 1729) v kapli kostela sv. Michala v Rýmařově

      Výzdoba poutního areálu na Svatém Kopečku a kláštera Hradisko

      editovat
      • 1727–1728, 1731, 1733 a 1734 – fresková a obrazová výzdoba baziliky Navštívení Panny Marie a rezidence na Svatém Kopečku u Olomouce
        • 1727–1728 – fresky na oratořích kostela, spolupráce s Janem Drechslerem
        • 1731 – oprava fresky Johanna Stegera v kopuli a Alegorie čtyř světadílů v pendentivech kostela
        • 1734 – fresky v sakristii kostela
        • 1731 – oltářní obraz sv. Augustina a predelové obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Judy Tadeáše z bočních oltářů kostela
        • 1733 – freska na stropě a obrazy světců v refektáři staré rezidence – nezachováno
        • 1734 – fresky na klenbách Svatých schodů
        • kolem 1737 – nástropní obraz Vidění sv. Norberta v Andrýskově sálu v rezidenci
      • 1728 a 1736–1739 – fresková a obrazová výzdoba kláštera Hradisko u Olomouce
        • 1728 a 1738–1739 fresková výzdoba opatských pokojů prelatury – Hold čtyř světadílů Kristovi v zimní jídelně, Veduta kláštera v pracovně opata – výzdoba stěn pokojů je z větší části nezachována, obrazy opatů byly přemístěny do rezidence na Svatém kopečku
        • 1736 – freska Oslava sv. Štěpána v opatské kapli a hlavní oltářní obraz Kamenování sv. Štěpána v kostele sv. Štěpána
        •  
          Alegorie čtyř světadílů, bazilika na Svatém Kopečku (1731)
        •  
          Vidění sv. Norberta, rezidence na Svatém Kopečku (kolem 1737)
        •  
          Kamenování sv. Štěpána, kostel kláštera Hradisko (1736)
        •  
          Veduta kláštera Hradisko (1738–1739)
        • 1729 – fresková výzdoba v kostele sv. Jana Křtitele v Křenově u Svitav, spolupráce s Janem Drechslerem, přemalováno
        • kolem 1730 – obraz sv. Jan Nepomucký obětuje Panně Marii svůj jazyk na oltáři v křížové chodbě kostela sv. Michala v Olomouci
        • 1730, 1732 a 1734 – obrazy Křest Krista a Boha Otce na bočním oltáři sv. Jana Křtitele (1730), obraz sv. Iva v nástavci bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého, sv. Kosmy a Damiána v nástavci bočního oltáře Panny Marie Bolestné (oba 1732) a mariánský obraz z provizorního hlavního oltáře (1734) v kostele sv. Mořice v Olomouci – mariánský obraz se nezachoval
        • 1734, 1741, 1743 – oltářní obrazy Modlící se sv. Jan Nepomucký (1734), Sen sv. Josefa (1741), sv. Anny Samotřetí (1743), a Zvěstování Panně Marii v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Holešově, obraz sv. Anny pochází z kostela sv. Anny, obraz Zvěstování namaloval v Handkeho dílně Josef Pilz
           
          Svatá Anna Samotřetí, farní kostel v Holešově (1743)
        • 1735 – oltářní obrazy Vidění sv. Norberta a sv. Augustina s Pannou Marií a Ježíškem a v kostele sv. Vavřince ve Štěpánově, provenience obrazů není původní
        • 1736 a 1743–1747 – fresková výzdoba kaple sv. Stanislava s obrazem Anděla Strážce (1736) a Loretánské kaple (1743–1747) v katedrále sv. Václava v Olomouci
        • 1738 – hlavní oltářní obraz Stětí sv. Kateřiny v kostele sv. Kateřiny v Rešově
        • kolem 1739 – obraz sv. Alžběta se sv. Zachariášem a sv. Janem Křtitelem na stropě sálu fary v Dolanech

        Výzdoba kláštera ve Šternberku

        editovat
        • 1719–1750 – fresková a obrazová výzdoba kláštera augustiniánů ve Šternberku
          • 1719 – 14 oválných obrazů Čtrnácti sv. pomocníků – zachováno 12, velké obrazy 12 světců – zachováno 6
          • 1728 – fresková výzdoba refektáře – nezachováno
          • kolem 1728 – fresková výzdoba sálu proboštství – Oslava Panny Marie a alegorie Ročních dob v okenních špaletách v tzv. Klenotnici
          • 1736–1737 (27. listopadu 1736–6. ledna1737) – fresková výzdoba letohrádku v klášterní zahradě na téma Píseň písní a portréty zakladatelů (zbořen 1834) – nezachováno
          • kolem 1740 – obraz Svaté Příbuzenstvo
          • 1744–1745 – 7 alegorických obrazů augustiniánských ctností pro děkanství – nezachováno
          • 1744–1745 (14. července 1744–24. srpna 1745) – fresková výzdoba schodiště na téma Panna Marie Ochranitelka augustiniánů – nezachováno
          • 1744 – fresková výzdoba sálů děkanství – Povolání Natanaela s křesťanskými ctnostmi v rozích a podobiznami zakladatelů Alberta a Petra ze Šternberka, kardinální ctnosti ve špaletách oken, spolupráce s Josefem I. Sadlerem, světci v okenních špaletách dalších místností
          • 1746 – obraz Vize sv. Jeronýma z kaple starého klášterního kostela
          • 1746 – obrazy Boží prozřetelnost se světadíly – nezachováno, Klanění tří králů, portréty proboštů Patrika V. Lehmana, Patrika J. Meixnera, Václava a Mikuláše II. Veleka a portréty Alberta ze Šternberka a Petra ze Šternberka – všechny určené do letního refektáře
          • 1747 (22. leden–duben) – fresková výzdoba letního refektáře a malé jídelny, spolupráce s Josefem Grabenbauerem a obrazy klášterních statků Výšovice a Babice – nezachováno
          • 1748 (srpen–říjen) – fresková výzdoba zimního refektáře na téma Hostina Beránkova a osm Blahoslavenství, spolupráce s Josefem Grabenbauerem– nezachováno
          • 1749 – osm oválných obrazů doktorů církve pro knihovnu – nezachováno
          • 1750 (1. duben–17. červen) – fresková výzdoba knihovny – nezachováno
          • 1768 – obrazy sv. Oldegaria a sv. Clevaria?
          •  
            Svatá Markéta Antiochijská (1719)
          •  
            Apoteóza Panny Marie (kolem 1728)
          •  
            Povolání Natanaela za učedníka (1744)
          •  
            Klanění tří králů (1746)
          •  
            Arcibiskup Albert Aleš ze Šternberka (1746)
          • 1742–1743 a 1745 – fresková výzdoba kaplí zámku ve Velkých Losinách – Oslava Jména Ježíš ve velké kapli (1742–1743) a Oslava Jména Panny Marie v malé kapli (před 1745)
          • 1743 – hlavní oltářní obraz Vidění sv. Jiří v kostele sv. Jiří v Pivíně – přemalováno

          Muzea a církevní instituce

          editovat
          • 1. polovina 18. století – obraz Apoteóza Nejsvětější svátosti oltářní za přítomnosti Jaroslava ze Šternberka, Vlastivědné muzeum v Šumperku
          • 1. polovina 18. století – obraz Ukřižování, Arcibiskupství olomoucké
          • 1. polovina 18. století – obraz Piety, Muzeum umění, Olomouc
          • polovina 18. století – obraz Panny Marie Bolestné[14], Moravská galerie v Brně
          • kolem 1730 – obraz Vize sv. Jana Nepomuckého, Muzeum v Bruntále, pochází ze zámecké kaple v Branticích
          • 1736 a 1739 – obrazy sv. Augustina (1736), a sv. Petra Fourského a sv. Gilberta (oba 1739), Arcibiskupství olomoucké
          • 1736 – obraz Nesení kříže, Muzeum umění, Olomouc, pochází z refektáře kláštera kapucínů v Olomouci
          • asi kolem 1740 – obraz Smrt sv. Ondřeje Avellinského, Vlastivědné muzeum v Olomouci
          • 1740 – obraz sv. Jana Nepomuckého, fara v Olomouci–Nové Ulici, obraz na plechu pochází z neznámé patrně venkovní lokality
          • 1749 – obraz Křest Krista z bočního oltáře katedrály, farnost sv. Václava v Olomouci, zapůjčeno do Arcidiecézního muzea
          • 1747 – oltářní obraz Panna Marie s Ježíškem, sv. Janem Nepomuckým a sv. Janem Sarkanderem, kněžský seminář v Olomouci, objednán pravděpodobně pro nějaký kostel v Mikulově
          • 1749 – obrazy Panna Marie s Ježíškem, sv. Antonínem, sv. Floriánem a sv. Hiláriem a Boha Otce, Slezské zemské muzeum, Opava, pochází ze zámecké kaple v Janovicích u Rýmařova
          • kolem 1750 – obraz sv. Erasma, farnost Moravský Beroun, zapůjčeno do Handkeho galerie ve Šternberku
          • 1750 – obraz sv. Rodiny, Muzeum umění, Olomouc
          • 1752 – obraz sv. Jana Křtitele, Muzeum umění, Olomouc
          • 1753 – obrazy sv. Mikuláše a sv. Martina, fara v Kralicích na Hané
          • 1753 – obraz Svaté Rodiny, Muzeum Kroměřížska
          • 1754 a 1755 – obrazy Lovecké zátiší s kancem a Lovecké zátiší daňkem, Muzeum umění, Olomouc
          • 1757 – obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera, fara v Rajnochovicích, zapůjčeno do Handkeho galerie ve Šternberku
          • 1762 – obraz Ukřižování[15], Moravská galerie v Brně
          • 1763 – obraz Bolestná Panna Marie (Madona s palcem), Muzeum umění, Olomouc
          • 1763 a 1764 – obrazy sv. Petra Kajícníka a sv. Pavla (oba 1763) a sv. Apolonie (1764), fara ve Zvoli
          • 1765 – obraz Bolestná Panna Marie, Muzeum umění, Olomouc
          • 1765 – obrazy Archanděla Rafaela s Tobiášem, farnost v Hnojicích, zapůjčeno do Arcidiecézního muzea v Olomouci
          • 1765 – obrazy sv. Josefa z Leonessy, sv. Ludvíka z Toulouse a sv. Fidela ze Sigmaringen, klášter minoritů v Opavě, pocházejí z některého kapucínského kláštera
          • 1760 a 1762 – obrazy Zátiší se pstruhy (1760), Zátiší s bolenem a ovocem, Zátiší s hlavou kapra a Zátiší s hlavou štiky (všechny 1762), Vlastivědné muzeum v Olomouci
          • 1763 – obraz sv. Jana Nepomuckého, Vlastivědné muzeum v Olomouci
          • kolem 1763 – 4 obrazy z cyklu Čtyř ročních dob, Muzeum umění, Olomouc, obraz Alegorie jara nezachován
            •  
              Nesení kříže, Muzeum umění, Olomouc (1736)
            •  
              Anděl podává sv. Janu Nepomuckému jazyk, Olomouc–Nová Ulice (1740)
            •  
              Křest Krista, farnost sv. Václava v Olomouci – Muzeum umění (1749)
            •  
              Zátiší s bolenem a ovocem, Vlastivědné muzeum v Olomouci (1762)

            Slezsko (Polsko)

            editovat
             
            Apoteóza božské prozřetelnosti, Aula Leopoldina vratislavské univerzity (1732)
            • 1732 a 1733 – fresková a obrazová výzdoba sálů jezuitské univerzity ve Vratislavi: Aula Leopoldina (1732), zde taky obrazy 8 panovníků a církevních hodnostářů (z portrétů zachovány 4, které byly ukradeny roku 1997 a vrátil se pouze jeden) a Oratorium Marianum (1733) – fresky v oratoriu zničeny roku 1945 a rekonstruovány v roce 2014
            • 1733 – fresková výzdoba refektáře a obrazy císařů Ferdinanda III. a Leopolda I. v jezuitské koleji v Hlohově – nezachováno
            • 1736 – hlavní oltářní obraz Apoteóza sv. Judy Tadeáše v kostele sv. Jiří, Gorzupia Dolna
            • 1748 – obraz Císař Herakleios nese sv. Kříž do Jeruzáléma pro farní kostel v Hrobníkách – nezachováno
            • kolem 1750 – hlavní oltářní obraz pro farní kostel v Žibřidovicích – nezachováno

            Nezachováná díla

            editovat
            • po 1714 – votivní obraz pro vdovu po malíři Ferdinandovi Nabothovi pro kostel Nejsvětější Trojice ve Šternberku

            Vyloučené autorství

            editovat
            • kolem 1730 – oltářní obrazy Zázrak sv. Mikuláše a Zázrak sv. Valentina v kostele sv. Jiljí v Úsově – připsáno dílu Petra Hocheckera
            • kolem 1730 – obraz Kázání sv. Jana Křtitele, Arcibiskupství olomoucké, zapůjčeno do Handkeho galerie ve Šternberku – připsáno dílu Petra Hocheckera
            • 1756 – stropní olejomalba Josef Egyptský na hostině se svými bratry v hlavním sále rezidenci šternberského kláštera ve Výšovicích – připsáno dílu Antonína Richtera
            • kolem 1750 – obraz Čtrnácti sv. pomocníků v kostele sv. Vavřince ve Výšovicích – připsáno dílu Antonína Richtera
            • kolem 1760 – obraz sv. Barbory na bočním oltáři v kostele sv. Máří Magdalény v Senici na Hané – připsáno dílu Josefa Pilze
            • 1. polovina 19. století – freska Kristus v domě Šimonově ve slavnostním sále bývalé rezidence šternberských augustiniánů v Hnojicích

            Odkazy

            editovat

            Reference

            editovat
            1. ↑ Malá československá encyklopedie. Academia. díl 2, D-CH, heslo Handke Jan Kryštof, strana 711.
            2. ↑ a b Matrika narozených Rýmařov 1692-1736, snímek 45 [online]. Zemský archiv Opava [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (německy) 
            3. ↑ a b c Altrichter M., Togner M. & Hyhlík V. (2000) OLOMOUC Univerzitní kostel Panny Marie Sněžné. - Historická společnost Starý Velehrad se sídlem na Velehradě, Velehrad, 28 pp, strana 16.
            4. ↑ Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vydání. vyd. Olomouc: [s.n.], 2016. 414 s. ISBN 9788085037777, ISBN 8085037777. OCLC 965749064 S. 93. 
            5. ↑ Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vydání. vyd. Olomouc: [s.n.], 2016. 414 s. ISBN 9788085037777, ISBN 8085037777. OCLC 965749064 S. 93–94. 
            6. ↑ Jan Kryštof Handke http://www.olomouc-travel.cz/index.php?kategorie=103[nedostupný zdroj] citováno 16. prosince 2007
            7. ↑ Jan Kryštof Handke http://www.olomouc-tourism.cz/?lang=1&kategorie=183 Archivováno 16. 6. 2020 na Wayback Machine. citováno 16. prosince 2007
            8. ↑ LAB.SNG. neznámý malíř - Skizza k nástropní malbě. Web umenia [online]. 1700 [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. 
            9. ↑ Univerzita Palackého: Kaple Božího Těla Archivováno 29. 5. 2007 na Wayback Machine. - www.upol.cz, citováno 4. května 2008
            10. ↑ Sbírky Strahovský klášter : Fyzický objekt : Návrh na fresku kaple jezuitské koleje v Olomouci [O-638]. sbirky.strahovskyklaster.cz [online]. [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
            11. ↑ http://www.volny.cz/ou.jivova/soucas.htm Obec Jívová, citováno 3. května 2008
            12. ↑ Rýmařovsko, Sdružení obcí, Historické památky. Kostel sv. Maří Magdalény v Horním Městě. [cit. 2017-01-20]. Dostupné online.
            13. ↑ PŘIKRYLOVÁ, Zdenka. Kostel v Horním Městě. Rýmařovský horizont. 2006-02-10, roč. VIII, čís. 3, s. 2–4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-22.  Archivováno 22. 4. 2016 na Wayback Machine.
            14. ↑ LAB.SNG. Jan Kryštof Handke - P. Marie Bolestná. Web umenia [online]. 1730 [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. 
            15. ↑ LAB.SNG. Jan Kryštof Handke - Ukřižování. Web umenia [online]. 1762 [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. 
            16. ↑ Umělecké památky Čech I. Praha 1977, str. 472.

            Literatura

            editovat
            • Fifková, Renáta a Holásek, Břetislav: Osobnosti Olomouckého kraje. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2016. ISBN 978-80-85037-77-7
            • Krsek Ivo: Náčrt dějin moravského malířství 18. století. – Sborník prací filozofické fakulty University Jana Evangelisty Purkyně, F 13, Brno, 1969.
            • MLČÁK, Leoš. Jan Kryštof Handke, Vlastní životopis: 1694–1774. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 1994. 48 s. ISBN 80-85227-13-4. 
            • MLČÁK, Leoš. Jan Kryštof Handke (1694–1774) Malíř Šternberského kláštera. 1. vyd. Olomouc: město Šternberk, 2024. 150 s. ISBN 978-80-905873-7-3. 
            • J. Ryška: Fresky Jana Kryštofa Handkeho, Střední Morava 1, Olomouc, 1966
            • SCHENKOVÁ, Marie; OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska. Opava: Slezské zemské muzeum : František Maj, 2001. 274 s. ISBN 80-86458-06-7. 
            • TOGNER, Milan. Jan Kryštof Handke 1694-1774. Malířské dílo. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 1994. 80 s. ISBN 80-85227-12-6. 
            • TOGNER, Milan. Barokní malířství v Olomouci. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 183 s. ISBN 978-80-244-1952-7. Kapitola VI. Jan Kryštof Handke a jeho okruh, s. 85–110. 
            • Krampl J., Olomoucký malíř Jan Kryštof Handke (1694–1774), Výroční zprávy Okresního archivu v Olomouci za roky 1981–1982, I (1981), 83–120; II. (1982) 91–150.
            • KRAMPL, Jan. Jan Kryštof Handke: život a dílo (disertační práce). Seminář dějin umění Filozofické fakulty UJEP v Brně. Brno, 1971. 236 S.

            Externí odkazy

            editovat
            Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Kryštof_Handke&oldid=24313255“