Jan Kruliš (architekt)
Jan Kruliš (23. června 1829 Poličany u Kutné Hory[1] – 11. prosince 1903 Královské Vinohrady[2]) byl český architekt a stavební podnikatel. Několik let vyučoval vodní a silniční stavby na vysokých školách ve Vídni. Po roce 1857 se zaměřil na stavbu železnic, mostů a průmyslových objektů, zprvu pro státní dráhy, po roce 1866 jako samostatný podnikatel. Jeho pokračovatelem byl syn Zdeněk Kruliš.[3]
| Jan Kruliš | |
|---|---|
| Narození | 23. června 1829 Poličany  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. prosince 1903 (ve věku 74 let) Královské Vinohrady  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | architekt, stavební inženýr a pedagog |
| Děti | Otokar Kruliš-Randa Zdeněk Kruliš |
| Příbuzní | Otokar Kruliš-Randa (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatNarodil se 23. června 1829 v Poličanech u Kutné Hory v rodině statkáře. Absolvoval techniku a výtvarnou akademii ve Vídni.[4]
V letech 1850 až 1857 zastával místo asistenta katedry (stolice) pro vodní a silniční stavby na technických vysokých školách ve Vídni. Poté přijal místo inženýra u c. k. státní dráhy, pro kterou uskutečnil několik velkých staveb v Uhrách.[4]
Roku 1866 se usadil jako samostatný inženýr a stavební podnikatel na Královských Vinohradech. Jeho firma (J. Kruliš) provedla v následujících desetiletích řadu vodních, železničních a průmyslových staveb. Mimo jiné:[4]
- regulace Sázavy
- Železniční trať Poříčany–Nymburk
- Železniční trať Kralupy nad Vltavou – Velvary
- železniční trať Lovosice – Libochovice – Louny
- železniční trať Přelouč – Heřmanův Městec – Vápenný Podol
- železniční trať Jenšovice–Lužec
- železniční trať Zlonice–Hospozín (dnes část trati Zlonice–Roudnice)
- železniční trať Domažlice–Kdyně (dnes část trati Domažlice – Horažďovice předměstí)
- Železniční trať Častolovice–Solnice
- železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou
- železniční trať Mělník–Mšeno (dnes část trati Mladá Boleslav – Mělník) s vlečkami do Střednic a k Labi
- železniční trať Vodňany-Číčenice – Týn nad Vltavou (Vodňany-Číčenice je dřívější název nynější stanice Číčenice)
- Železniční trať Staňkov–Poběžovice (Ronšperk)
- železniční trať Jičín–Turnov (dnes část trati Hradec Králové – Turnov)
- nábřeží a most přes Radbuzu v Plzni
- most v Týně nad Vltavou
- most přes Labe v Josefově
- Lanová dráha na Letnou
Roku 1903 předal rodinnou firmu synu Zdeňkovi. Zemřel 11. prosince 1903 na Královských Vinohradech.[4] Pohřben byl na Vyšehradě[5].[6]
Rodina
editovatOženil se s dcerou maršálka rytíře Fitze. Měli spolu dva syny a čtyři dcery.[4]
- Starší syn Otokar Kruliš rytíř Randa, rovněž technicky vzdělaný, pracoval v otcově firmě, ale 13. května 1900 náhle zemřel. Jeho manželka Anděla byla dcerou Antonína Randy. Měli spolu dva syny:[7] Otokar Kruliš-Randa (1890–1958) se proslavil jako průmyslník, vysokoškolský pedagog, šachista a politický vězeň komunistického režimu,[8] Ivo Kruliš-Randa (1893–1973) byl známý jako hutní technik.[9]
- Mladší syn Zdeněk Kruliš převzal po otcově smrti vedení firmy.[4]
Reference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ online archiv (Langhans). www.langhans.cz [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Inž. Jan Kruliš mrtev!. Národní listy. 1903-12-13, roč. 43, čís. 340, s. 3. Dostupné online [cit. 2013-11-23].
- ↑ hrob architekta Jana Kruliše na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-28.
- ↑ Pohřeb civ. inženýra arch. p. Jana Kruliše. Národní listy. 1903-12-16, roč. 43, čís. 343, s. 2. Dostupné online [cit. 2013-11-23].
- ↑ Úmrtí. Národní listy. 1900-05-14, roč. 40, čís. 132, s. 2. Dostupné online [cit. 2013-11-23].
- ↑ Jedna z nejkrásnějších partií (www.nss.cz)
- ↑ Ivo Kruliš-Randa, autoritní záznam NK ČR
