Ignacy Mościcki
Ignacy Mościcki (1. prosince 1867 v Mierzanówě u Ciechanówa, Polsko – 2. října 1946 ve Versoix u Ženevy, Švýcarsko)[1] byl polský vědec, politik a meziválečný prezident.
Ignacy Mościcki | |
---|---|
3. Prezident Polska | |
Ve funkci: 4. června 1926 – 30. září 1939 | |
Předchůdce | Maciej Rataj |
Nástupce | Władysław Raczkiewicz |
Stranická příslušnost | |
Členství | Proletariat Národně-státní unie |
Narození | 1. prosince 1867 Mierzanowo |
Úmrtí | 2. října 1946 (ve věku 78 let) Versoix, Švýcarsko |
Místo pohřbení | Katedrála svatého Jana Křtitele |
Choť | Michalina Mościcka |
Příbuzní | Aleksander Bobkowski (zeť) |
Alma mater | Rižská technická univerzita Polytechnikum Riga |
Profese | chemik, politik, profesor, vynálezce, spisovatel literatury faktu a vysokoškolský učitel |
Náboženství | katolicismus |
Ocenění | velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska (1924) Řád bílé orlice (1926) velkokříž Řádu čestné legie (1928) Královský řád za občanské zásluhy (1928) Královský řád svatých Cyrila a Metoděje (1928) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Ignacy Mościcki |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatIgnacy Mościcki pocházel z majetné rodiny střední šlechty a studoval chemii na Technické univerzitě ve Vídni a Technické univerzitě v Rize. V roce 1912 se stal členem katedry chemie na univerzitě ve Lvově, kde pracoval až do roku 1922. Do roku 1926 napsal přes 60 vědeckých prací z oboru chemie, které mu přinesly mezinárodní uznání.
Po tzv. Květnovému převratu Józefa Piłsudského v květnu 1926, který zapříčinil odchod tehdejšího prezidenta Stanisłava Wojciechowského, byl Mościcki navržen maršálem Piłsudským (sám Piłsudski nabídku na post prezidenta odmítl) do funkce prezidenta. Tím byl také 1. června 1926 sejmem zvolen. Do roku 1935 zůstal Mościcki v politickém stínu maršála Piłsudského, bez toho, že by měl výrazný politický vliv.
23. dubna 1935 (19 dnů po Piłsudského smrti) vstoupila v platnost nová polská ústava, která prezidentovi dávala dalekosáhlé pravomoci (např. právo během války nebo výjimečného stavu nominovat svého nástupce). Ačkoliv všichni očekávali, že prezident Mościcki po nabytí platnosti nové ústavy odstoupí a budou se konat volby podle nových pravidel, Mościcki odstoupil nechtěl (jeho volební období končilo teprve v roce 1940).
Po Piłsudského smrti se vytvořila v Polsku dvě mocenská centra – skupina „zámek“ (pojmenovaná podle prezidentského sídla – královského zámku ve Varšavě) a skupina „oficírů“ okolo nového polského maršála Edwarda Rydz-Śmigłyho.
Polská porážka v září 1939 jej donutila k odstoupení. Nejprve uprchl do Rumunska, odkud v prosinci 1939 odcestoval do Švýcarska, kde také v roce 1946 zemřel. Z podnětu Lecha Wałęsy a Józefa Glempa byly ostatky v roce 1993 přeneseny do Polska a pohřbeny v kryptě katedrály sv. Jana ve Varšavě.[2] Ostatky jeho manželky jsou pohřbeny na varšavském Powązkém hřbitově.
Na královském zámku byl v nedávné minulosti znovu postaven mobiliář z jeho pracovny.
Vyznamenání
editovatFotogalerie
editovat-
Zleva: J. Piłsudski a I. Moscicki (1926)
-
Ignacy Mościcki (1934)
-
Prezident I. Mościcki při pohřbu J. Piłsudského (Varšava, 1935).
-
I. Mościcki v rozhovoru s biskupem Stanisławem Okoniewskim v Gdyni. Vlevo admirál Józef Unrug (1937).
-
Prezident I. Mościcki při dekorování ministra zahraničních věcí J. Becka Řádem bílé orlice (1938).
-
Prohlášení prezidenta I. Moścického (1. 9. 1939)
-
Maria Mościcka, jeho druhá manželka
-
Bývalý hrob (vlevo) ve Versoix. Vpravo je bývalý hrob dcery Heleny a jejího manžela Aleksandera Bobkowského.
-
Sarkofág v kryptě katedrály sv. Jana ve Varšavě
-
Hrob manželky Marie Moścické (1896-1979), roz. Dobrzańské, na varšavském hřbitově Stare Powązki.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignacy Mościcki na německé Wikipedii.
- ↑ Ignacy Mościcki - prezydent Piłsudskiego. Polskieradio.pl [online]. 2014-06-01. Dostupné online.
- ↑ Ignacy Mościcki (1867-1946). Dzieje.pl (Portal historyczny) [online]. 2009-08-25. Podrobná biografie. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i STOLARZEWICZ, Ludwik. Włodarz Rzeczypospolitej Polskiej Ignacy Mościcki, człowiek-uczony, etc. [With plates, including portraits, and a bibliography.].. [s.l.]: [s.n.], 1937. OCLC 504825280 S. 68–69.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v ŁOZA, Stanisław. Czy wiesz kto to jest?. Varšava: Wydawnictwa Artystyczne i Filmowe, 1938. OCLC 830199605 S. 507.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ CISEK, JANUSZ. Kalendarium działalnósci Józefa Piłsudskiego : uzupełnienie do Kroniki ̇zycia Józefa Piłsudskiego 1867-1935. [s.l.]: Pilsudski Institute of America, 1992. OCLC 800887256 S. 275.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Odznaczenie p. prezydenta rzeczypospolitej. Gazeta Lwowska. 1936-09-25, čís. 220. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b JEZIOROWSKI, Tadeusz. Pokój orderowy : ordery królów i prezydentów Polski. [s.l.]: [s.n.], 1991. OCLC 297873787 S. 19.
- ↑ PREZYDIUM, Polska Rada Ministrów. Order Odrodzenia Polski : trzechlecie pierwszej kapituły : 1921-1924. [s.l.]: Prezydjum Rady Ministrów Rzeczypospolitej Polskiej, 1926. Dostupné online. S. 16.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Sprawozdanie Okręgu Białostockiego PCK za 1935. [s.l.]: Polski Czerwony Krzyż Dostupné online.
- ↑ Z pobytu ministra Mironescu w Warszawie. P. Prezydent Rzeczypospolitej odznaczony najwyzszym orderem rumunńskim.. Gazeta Lwowska. 27. února 1929, čís. 48. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Mościcki, Ignacy; Wałęsa, Lech; Drozdowski, Marian Marek. Ignacy Mościcki, prezydent RP: Autobiografia. Warszawa: Wydawnictwo Bellona, 1993. 338 S. ISBN 83-11-08265-0.
- Lichocka, Halina. Ignacy Mościcki (1867-1946). Inżynier i wynalazca. Warszawa, 2006. 313 S. ISBN 83-87992-45-3.
- Nowinowski, Sławomir M. Prezydent Ignacy Mościcki. Warszawa: BGW, 1994. 137 S. ISBN 83-7066-578-0.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignacy Mościcki na Wikimedia Commons
- (polsky) Historia prezydentury. II Rzeczpospolita Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine. (Prezidenti Polska v období Druhé Polské republiky) na Prezydent.pl