Hlubany (tvrz)
Hlubany jsou tvrz ve stejnojmenné vesnici na západní okraji města Podbořany v okrese Louny. Tvrz stojí v jihozápadní části vesnice v nadmořské výšce 320 metrů. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.[1] Ve tvrzi se nachází expozice Kaolin na Podbořansku.
Hlubany | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Další majitelé | Ojířové z Očedělic Štampachové Černínové |
Poloha | |
Adresa | Hlubany, Podbořany, Česko |
Souřadnice | 50°13′39,35″ s. š., 13°23′36,42″ v. d. |
Hlubany | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 42383/5-1343 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatJiž z roku 1321 jsou známí vladykové Fremut a Bušek z Hluban, ale první písemná zmínka o tvrzi je až z roku 1385, kdy patřila Petrovi z Rabštejna a po něm Jetřichovi a Zikmundovi z Hluban.[2]
Během husitských válek ji držel Jetřich z Kladna, a protože byl přívržencem krále Zikmunda, dobylo ji brzy po roce 1420 žatecké vojsko. V roce 1433 (podle některých zdrojů jde o první rok, kdy je tvrz přímo doložena[3]) koupil poškozenou tvrz Pechanec Ojíř z Očedělic a nechal ji opravit.[2] Jeho syn Mikuláš zde sídlil až do doby okolo roku 1490 (před rokem 1501[2]),[3] kdy ji získal rod Fremutů,[2] kteří ji v roce 1550 prodali s celým panstvím za 1 600 kop grošů Janu Chrtovi z Chrtína. Jeho synové Adam a Zikmund ji v roce 1575 prodali Jiřímu Fictumovi ze Zlovědic za pět tisíc kop míšeňských grošů.[2]
Po Fictumech se od roku 1598 vystřídala trojice majitelů: Jan Štampach ze Štampachu, Anselm Steinsdorf ze Steinsdorfu (od roku 1602) a Heřman Černín z Chudenic. Černínové připojili hlubanské panství ke Krásnému Dvoru.[2] Tvrz poté začala sloužit hospodářským účelům.[3]
V první polovině 20. století byly v přízemí zřízeny byty,[2] ale ve druhé polovině téhož století tvrz v majetku jednotného zemědělského družstva zchátrala.[2][3]
V roce 2010 nechalo město Podbořany zchátralou budovu opravit. Krátkou dobu ji užívalo myslivecké sdružení z Buškovic[4] a po nich ji začalo spravovat sdružení RestArt, které ji příležitostně pronajímá nebo zpřístupňuje veřejnosti.[5] Od roku 2018 je v budově tvrze umístěná expozice Kaolin na Podbořansku, kterou zřídilo městské Muzeum Podbořany.[6]
Stavební podoba
editovatTvrziště má rozměry 40 × 30 metrů a částečně ho obepíná vodní příkop, kolem kterého vedla nedochovaná hradba. Budova s 1,5 metru silnými zdmi má obdélný půdorys. Sklep je klenutý a strop v přízemí je plochý. Patro tvrze bylo přestavěno na sýpku.[2][3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-18]. Identifikátor záznamu 154559 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g h i Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hlubany – tvrz, s. 136.
- ↑ a b c d e Kolektiv. Encyklopedie českých tvrzí: A–J. Svazek I. Praha: Argo, 1997. 274 s. ISBN 80-7203-068-X. S. 182–183.
- ↑ DLOUHÝ, Hynek. Hlubanská tvrz opět hledá nájemce. Myslivci z ní odešli. [online]. VLTAVA-LABE-PRESS, 2013-02-07 [cit. 2015-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Správa a pronájem tvrze Hlubany [online]. RestArt, 2013 [cit. 2015-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Městské muzeum v Podbořanech otevře výstavu o kaolinu. Žatecký a lounský Deník.cz [online]. 2018-06-05 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
Literatura
editovat- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Podbořan a Jesenice, s. 352.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hlubany na Wikimedia Commons