Guido Adler

rakouský muzikolog

Guido Adler (1. listopadu 1855 Ivančice15. února 1941 Vídeň) byl česko-rakouský právník, hudební skladatel, publicista a muzikolog židovského původu. Patří k zakladatelům moderní muzikologie.

Guido Adler
Guido Adler
Guido Adler
Narození1. listopadu 1855
Ivančice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. února 1941 (ve věku 85 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
BydlištěPraha II (od 1885)
Alma materVídeňská univerzita
Povolánímuzikolog, hudební skladatel, pedagog, profesor, spisovatel, vysokoškolský učitel, učitel a redaktor
ZaměstnavateléVídeňská univerzita
Univerzita Karlova
DětiMelanie Adler
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Titulní strana periodika Vierteljahrsschrift für Musikwissenschaft z roku 1886

Narodil se v rodině ivančického lékaře. Jeho otec zemřel velmi záhy po jeho narození a jeho matka se s ostatními dětmi odstěhovala do Jihlavy. Roku 1864 se pak rodina přestěhovala do Vídně.

V roce 1868 začal na vídeňské konzervatoři studovat hudební teorii a skladbu u Antona Brucknera a Otto Dessoffova. Zároveň ale studoval na vídeňské univerzitě práva, titul doktora práv získal v roce 1878. Nakonec ale právničinu zavrhl a v roce 1880 získal doktorát z filozofie, když obhájil dizertační práci o evropské hudbě před rokem 1600 (Die historischen Grundklassen der christlich-abendländischen Musik bis 1600). Na univerzitě ho velmi ovlivnily přednášky Eduarda Hanslicka, rovněž českého rodáka, u něho i habilitoval, a to roku 1882 (prací Studie zur Geschichte der Harmonie).

Roku 1885 byl jmenován profesorem dějin hudby na německé univerzitě v Praze. V Praze působil třináct let, až do roku 1898, kdy jeho post převzal Heinrich Rietsch. V letech 18981927 byl profesorem na vídeňské univerzitě, kde založil muzikologický ústav.

Byl blízkým přítelem Gustava Mahlera, roku 1916 o něm napsal i knihu.

Po obsazení Rakouska nacistickým Německem v roce 1938 obdržel z rasových důvodů zákaz publikování. Jen pro vysoký věk nebyl poslán do koncentračního tábora, na rozdíl od své dcery.

Sepsal knihu pamětí Wollen und Wirken.

Na jeho rodném domě v Ivančicích (Vávrova ulice č. 2) byla v roce 1998 odhalena pamětní deska s českým a německým textem.

Hudebněvědná činnost

editovat

Spolu s Friedrichem Chrysanderem zakládal a řídil hudebněvědné periodikum Vierteljahrschrift für Musikwissenschaft. Slavná je Adlerova úvodní stať v prvém čísle časopisu nazvaná Umfang, Methode und Ziel der Musikwissenschaft, v níž hudební vědu rozdělil na historickou a systematickou.

Od roku 1894 řídil rovněž edici Denkmäler der Tonkunst in Österreich, v níž bylo vydáno 83 největších děl rakouské hudby.

V roce 1927 stál u zrodu Mezinárodní společnosti pro muzikologii se sídlem v Basileji a byl jejím doživotním čestným prezidentem.

Proslul svým zájmem o dějiny hudebních stylů. Věnoval se jim zejména v práci Der Stil in der Musik (1911).

Vědecké práce:

  • Metoda hudební historie
  • Principy a druhy hudebního slohu

Monografie:

Externí odkazy

editovat