František Šamalík
František Šamalík (28. prosince 1923 Kuničky – 24. dubna 2008[1][2]) byl český a československý ústavní právník a politolog, v 50. a 60. letech člen KSČ, za normalizace signatář Charty 77, po sametové revoluci politik a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum a klub Obroda, pak za Klub poslanců sociálně demokratické orientace, od 90. let člen ČSSD.
| prof. JUDr. František Šamalík, DrSc. | |
|---|---|
| poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
| Ve funkci: 1990 – 1992 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ OF-Obroda (1989–91) Klub soc.dem. or. (1991–92) ČSSD |
| Narození | 28. prosince 1923 Kuničky  Československo |
| Úmrtí | 24. dubna 2008 (ve věku 84 let) Praha |
| Profese | politik, politolog, pedagog, sociolog, právník, novinář a redaktor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatV 50. letech 20. století byl politickým pracovníkem Krajského výboru KSČ v Olomouci. Patřil tehdy k přesvědčeným komunistům, kritizoval sociáldemokratismus a podporoval kolektivizaci zemědělství.[3] Působil jako ústavní právník, politolog, historik a sociolog. Byl docentem na Katedře obecné teorie státu a práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Publikoval práce z oboru sociologie práva a politologie.[4]
V roce 1968 patřil k reformnímu křídlu KSČ. V letech 1968–1969 se podílel na vydávání teoretického týdeníku ÚV KSČ nazvaného Politika.[5] Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a nástupu normalizace ho Ústřední výbor Komunistické strany Československa zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako vědecký pracovník v oblasti sociologie.[6] Za normalizace patřil k prvním signatářům Charty 77. V 80. letech 20. století zasedal v redakční radě samizdatových Lidových novin.[7][8]
Ve volbách roku 1990 kandidoval do české části Sněmovny národů (volební obvod Jihomoravský kraj) za OF, respektive za klub Obroda. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel do poslanecké frakce Klubu poslanců sociálně demokratické orientace. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[9]
Pak byl členem ČSSD. V roce 1999 prohlásil, že „komunisté budou doopravdy reformovaní teprve tehdy, až pro ně listopad bude i jejich vítězstvím“.[10] V roce 2005 přispěl do sborníku ČSSD a patřil mezi autority, které se zabývaly formulací dlouhodobého programu sociální demokracie.[11]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ František Šamalík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Podle jiného zdroje narozen v Blansku (http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=autortextu&IDosoby=78393).
- ↑ Autor: Tichý Jiří Název: Soc.demokrat F. Šamalík [online]. cibulka.net [cit. 2012-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26.
- ↑ Záhlaví : Šamalík, František, 1923- [online]. online.knih-pt.cz [cit. 2012-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10.
- ↑ Záhlaví : Šamalík, František, 1923- [online]. Politika [cit. 2012-08-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Šabata, Jan: Za Františkem Šamalíkem [online]. literarky.cz [cit. 2012-08-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Dokumenty Charty 77, leden a únor 1977 [online]. ustrcr.cz [cit. 2012-08-13]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Bylo by špatné tančit na hrobě ČSSD, kdyby vládla pravice [online]. sds.cz [cit. 2012-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Sborník „Dějiny českého a československého sociálně demokratického hnutí“ [online]. cssd.cz [cit. 2012-08-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Šamalík
- (česky) František Šamalík v parlamentu Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
