Ferdinand Mannlicher

Ferdinand Mannlicher
Ferdinand Mannlicher
	Ferdinand Mannlicher, foto C. Pietzner 1904)
Rodné jméno	Ferdinand Karl Adolf Josef Mannlicher
Narození	30. ledna 1848; Most; Rakouské císařství
Úmrtí	20. ledna 1904 (ve věku 55 let); Vídeň; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hinterbrühl
Národnost	rakouská
Alma mater	Technická univerzita Vídeň
Povolání	inženýr, vynálezce, politik
Znám jako	konstruktér pušky
Titul	Ing.
Ocenění	Řád čestné legie; Záslužný řád pruské koruny; II. třída Řád železné koruny; Řád italské koruny;
Nábož. vyznání	římsko-katolické
Choť	Cecilie, roz. Martinová
Děti	Cäcilie Rostock-Mannlicher
Příbuzní	Cecilie a Albertina (dcery)
Funkce	poslanec (Říšská rada; 1892–1904); člen Panské sněmovny (od 1899)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Mannlicher, od roku 1892 rytíř von Mannlicher, (30. ledna 1848 Most^[1] – 20. ledna 1904, Vídeň) byl rakouský železniční inženýr, politik, vynálezce a konstruktér několika typů opakovací pušky.

Životopis

Erb Ferdinanda Mannlichera, rytíře z Mannlicheru (1892)

Mannlicherova opakovací puška M 1886

Pocházel ze starobylé mostecké měšťanské rodiny, doložené až k roku 1525.^[2] Jeho předkové zastávali čelné funkce (starosta, celník, radní, poštmistr). Narodil se jako syn c. a k. rakouského vrchního polního komisaře Josefa Mannlichera a Albertiny, rozené Haackelové. Za sporné se považuje jeho rodiště, zda to bylo v domovském Mostě nebo při otcové službě v sídle garnizóny v Mohuči, kam ho měla doprovázet těhotná manželka.

Po přesídlení rodiny z Mostu do Vídně – Josefstadtu Ferdinand vystudoval gymnázium a Technickou univerzitu ve Vídni. V roce 1869 dostal práci ve Společnosti jižní dráhy (K. und k. Südbahngesellschaft) jako železniční inženýr, později přešel k Severní dráze císaře Ferdinanda (K. und k. Kaiser Ferdinands' Nordbahn).

Od studií se zajímal o palné zbraně. Povšiml si, jak se již po zahájení prusko-rakouské války v červenci roku 1866 v bitvě u Hradce Králové ukázala jako důvod drtivé porážky zaostalá výzbroj rakouské armády puškami předovkami, zatímco Prusové měli rychleji nabíjené zadovky. Proto se Mannlicher rozhodl rakouskou zbrojní techniku vylepšit. Od roku 1880 navrhl několik typů opakovacích pušek. Od roku 1886 byl patentem chráněný systém opakovací pušky nazván Mannlicher, a zařazen do výroby rakouské zbrojní továrny Österreichische Waffenfabriksgesellschaft pod vedením Josefa Werndla. Model Steyr-Mannlicher M 1895 používala celá rakouská armáda. Roku 1892 ocenil císař František Josef I. jeho zásluhy o Rakousko tím, že mu udělil Řád železné koruny a povýšil ho do šlechtického rytířského stavu s predikátem von Mannlicher. 14. prosince 1892 se Mannlicher stal členem rakouského parlamentu a doživotním poslancem Říšské rady.

Je pohřben v městečku Hinterbrühl.

Zbraně, licence a patenty

Mannlicher byl držitelem 6 amerických patentů a navrhl palné zbraně označované písmenem M a pořadovým číslem.

Opakovací puška M. 1880 (cylindrický zámek a zásobník v pístu);
Opakovací puška M.81 (cylindrický zámek a připojitelný zásobník);
Opakovací puška M.82 (změna);
Opakovací puška M.82 (zásobník patron v přední části);
Opakovací puška M.82 (zásobník patron lze umístit úhlopříčně na levý závěr);
Opakovací puška M.84 (vylepšený závěr);
Opakovací puška M.85 (cylindrický zámek pro přímý tah a pevný zásobník: prototyp všech pozdějších modelů řady M;
Opakovací puška M.86 (opakovací puška užívaná rakouskými prapory pěchoty a myslivců, ráže 11 mm Werndl);
Opakovací puška M.88 (ráže 8 mm, mosazný zásobník, zahrocená střela);
Opakovací puška M.88/90 (opravené zaměřovací zařízení);
Rozšíření licence na opakovací pušku M.88 v Německé říši;
Opakovací karabina M. 90 (přímý zámek);
Varianty karabiny pro export do Itálie, Francie, Švýcarska;
Opakovací puška M. 94, M. 95 a M. 96 (menší varianty od M. 88, zejména v pažbě, hmotnosti);
Opakovací pistole M. 96 a opakovací pistole M. 1900 zůstaly v prototypech a nebyly vyrobeny.
Mannlicher M1901 poloautomatická pistole

Odkazy

Reference

↑ Jaroslav Lugs: Handfeuerwaffen. Systematischer Überblick über die Handfeuerwaffen und ihre Geschichte. Svazek II., Berlín 1956, s. 200.
↑ Egbert Mannlicher, Stamm-Tafel der Familie Mannlicher aus Brüx in Böhmen, I, 1525 bis 1750.

Literatura

Walter Hummelberger: Ferdinand Ritter von Mannlicher, in: Neue deutsche Biographie 1990, dostupné online [1]

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Mannlicher na Wikimedia Commons
životopis Archivováno 25. 2. 2021 na Wayback Machine.
Ferdinand Mannlicher: rakouský John M. Browning Archivováno 5. 7. 2012 na Wayback Machine.

[1] Jaroslav Lugs: Handfeuerwaffen. Systematischer Überblick über die Handfeuerwaffen und ihre Geschichte. Svazek II., Berlín 1956, s. 200.

[2] Egbert Mannlicher, Stamm-Tafel der Familie Mannlicher aus Brüx in Böhmen, I, 1525 bis 1750.

[1]

[2]