Dalmácie (stát)

státní útvar v 5. století

Dalmácie (latinsky Dalmatia, Dalmacija) byla římská provincie a de facto nezávislý stát v letech 454480, kdy se stal útočištěm posledních západořímských císařů po svržení posledního císaře Romula Augustula. Římský vojevůdce germánského původu Flavius Odoacer se stal italským králem a ukořistěné císařské insignie vrátil do Konstantinopole s tvrzením, že jeden císař stačí. Tím uznal formální podřízenost východořímské říši a historicky ukončil západořímské císařství. V roce 480 Odoaker Dalmácii dobyl a připojil ji ke svému království.

Dalmácie
Dalmatia
Dalmacija
 Západořímská říše
 Dalmácie (provincie)
454480 Odoakerovo království 
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Stát Dalmácie za vlády Marcellina a Julia Nepota v letech 454480
Obyvatelstvo
Státní útvar
Západořímská říšeZápadořímská říše Západořímská říše (do roku 476)
Státní útvary a území
Předcházející
Západořímská říše Západořímská říše
Dalmácie (provincie) Dalmácie (provincie)
Následující
Odoakerovo království Odoakerovo království

Historie

editovat

Římská provincie Dalmácie se osamostatnila bezprostředně po zhroucení Západořímské říše, kdy se většina jejího území včetně Itálie a Říma octla pod nadvládou nově vytvořených germánských státních útvarů. Románskému obyvatelstvu Západořímské říše se tak podařilo zachovat si nezávislost v rámci dvou nových osamostatněných provincií, tj. Dalmácie v oblasti Ilýrie a také státu římského krále Syagria v oblasti Galie. Oba tyto státy neměly dlouhého trvání. Odoaker ovládl Itálii a poslal císařské insignie do Konstantinopole, ale tím vláda západních císařů ještě neskončila. Odoaker formálně oba císaře uznával, v Mediolanu nechal razit mince se jmény obou císařů, Nepotem a východořímským Leonem. Těmito kroky chtěl Odoaker patrně předejít konfliktu s Východořímskou říší.

 
Tremissis s portrétem Julia Nepota

Vládci osamostatněné provincie byli Marcellinus (454468), Julius Nepos (468480) a Ovida (480).

Ke změně došlo po Ovidově smrti roku 480, kdy Odoaker Dalmácii dobyl a připojil ji ke své zemi, zatímco Syagriovo království rozvrátili Frankové o šest let později, čímž definitivně zmizely poslední pozůstatky západní římské říše.

Politickým střediskem Dalmácie bylo město Salona (dnešní Solin) a okolní území zahrnující pobřežní oblasti dnešního Chorvatska, ale i části dnešní Bosny a Hercegoviny, Slovinska a Černé Hory.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dalmacija (država) na srbochorvatské Wikipedii.

Literatura

editovat
  • Dragan Brujić, Vodič kroz svet Vizantije (Průvodce světem Byzance), Bělehrad, 2004.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat