Biom
Biom představuje dílčí oblast biosféry, charakterizovanou určitým typem biotických a abiotických podmínek – zejména klimatickými a hydrologickými faktory a půdními a geologickými poměry, které dávají vznik určitým charakteristickým typům rostlinných a živočišných společenstev.
Suchozemské biomy jsou definovány podle globálního rozšíření vegetačních typů, které jsou určovány globálním klimatem, půdou a dalšími fyzikálními faktory prostředí. Biom se skládá z klimaxových ekosystémů a všech přidružených vývojových nebo degradačních stadií ekosystémů včetně ekosystémů pozměněných nebo vytvořených člověkem. Vymezení biomu je tedy založeno na potenciálním vegetačním typu. To umožňuje definování biomů na velkých souvislých oblastech a tím se liší biomy od jiných klasifikačních systémů založených na habitatech (biotopech) v aktuálním stavu.
Členění současných biomů
editovatHistoricky existuje několik typů členění biomů, které se v mnoha ohledech liší. Jejich oblíbenost v různých kulturních a zeměpisných oblastech často závisí na místních geografických podmínkách a historii oblasti.
Například ve střední Evropě je populární systém členění biomů dle Tischlera, který rozlišuje 9 suchozemských biomů: Hylaea (tropické deštné lesy), Skleraea (tropické a subtropické suché lesy a lesosavany), Silvaea (opadavé a smíšené lesy mírného pásu), tajga (severské a horské jehličnaté lesy), lesotundra (přechodné pásmo mezi biomem tajgy a tundry), tundra, stepi, pouště a polopouště a Litoraea (trvale nebo dočasně zaplavená území). Tento systém je ale zase opomíjen anglosaskými vědci, zjednodušuje totiž velmi členění vodních biomů pouze na biom volného oceánu a biom šelfových moří, což je sice ve středoevropských podmínkách pochopitelné, ale pro vědce námořních mocností nedostatečné.
V současné době se ve světě postupně prosazuje jednotná klasifikace biomů a biogeografických oblastí vytvořená odborníky z Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a nazvaná Global 200.
Tato klasifikace z roku 1998 rozlišuje 14 suchozemských, 12 sladkovodních a 5 mořských biomů (ekoregionů).
Suchozemské biomy
- Tundra
- Subpolární lesy (tajga)
- Vysokohorské trávníky a křoviny
- Jehličnaté lesy mírného pásma
- Listnaté a smíšené lesy mírného pásma
- Trávníky, savany a křoviny mírného pásma
- Tropické a subtropické jehličnaté lesy
- Tropické a subtropické vlhké listnaté lesy
- Tropické a subtropické suché listnaté lesy
- Tropické a subtropické trávníky, savany a křoviny
- Středomořské lesy a křoviny
- Pouště a suché křoviny
- Mokřadní trávníky a savany
- Mangrovy
Sladkovodní biomy
- Velká jezera
- Velké říční delty
- Polární řeky a jezera
- Vysokohorské řeky a jezera
- Pobřežní řeky mírného pásma
- Lužní řeky a mokřady mírného pásma
- Horské řeky mírného pásma
- Tropické a subtropické pobřežní řeky
- Tropické a subtropické lužní řeky a mokřady
- Tropické a subtropické horské řeky
- Vysychavé řeky a bezodtoká jezera
- Oceánské ostrovy
Mořské biomy
- Polární moře
- Šelfy a moře mírného pásma
- Upwelling mírného pásma
- Tropické upwelling
- Tropická korálová moře
Biomy v minulosti
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Biomes | Conserving Biomes | WWF. World Wildlife Fund [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- RAJCHARD, Josef; BALOUNOVÁ, Zuzana; VYSLOUŽIL, Dušan. Ekologie I. České Budějovice : Kopp, 2002. ISBN 80-7232-189-7
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu biom na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo biom ve Wikislovníku
- Klikatelná mapa světových biomů a ekoregionů (anglicky)