Adam Mickiewicz

Adam Mickiewicz
Adam Mickiewicz
Rodné jméno	Adam Bernard Mickiewicz
Narození	24. prosince 1798; Zavosse
Úmrtí	26. listopadu 1855 (ve věku 56 let); Istanbul
Příčina úmrtí	cholera
Místo pohřbení	Katedrála na Wawelu (od 1890; 50°3′17″ s. š., 19°56′8″ v. d.); Champeauxský hřbitov v Montmorency; Katedrála na Wawelu
Povolání	profesor, básník, publicista, dramatik, esejista, překladatel, spisovatel, veřejná postava, vysokoškolský učitel a libretista
Národnost	Poláci
Alma mater	Vilniuská univerzita (od 1815)
Žánr	esej, epická poezie a publicistika
Témata	krásná literatura
Významná díla	Pan Tadeáš čili poslední nájezd na Litvě; Dziady; Zima miejska; Oda do młodości; Pieśń filaretów; … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Celina Szymanowská
Partner(ka)	Maryla Wereszczakówna; Ksawera Deybelová
Děti	Władysław Mickiewicz; Maria Gorecká
Rodiče	Mikołaj Mickiewicz a Barbara Majewská
Příbuzní	Aleksander Mickiewicz a Franciszek Mickiewicz (sourozenci)
Vlivy	Andrzej Towiański; Ignacy Krasicki; George Gordon Byron; Henryk Rzewuski; Jakub Wujek
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Bernard Mickiewicz [Mickjevič] (24. prosince 1798 – 26. listopadu 1855) byl polský spisovatel, představitel polského romantismu. Je považován za národního básníka v Polsku.^[3]

Biografie

Muzeum Adama Mickiewicze, Novogrodek

Narodil se ve vesnici Zaosie u Novogrodku^[4] (v dnešním Bělorusku), kde později studoval dominikánskou školu. Vystudoval na universitě ve Vilniusu a od r. 1819 vyučoval literaturu, historii a práva. Stal se jedním ze zakladatelů tajného spolku Filomatů a Filaretů. V té době se zamiloval do Maryly Wereszczakové, která se ale vdala za bohatšího hraběte Puttkamera. Tato nešťastná láska se projevila v autorově tvorbě.

V roce 1823 byl zatčen i se svými přáteli a později vypovězen z Litvy.

V letech 1824–1829 pobýval v Rusku – v Petrohradu, Moskvě, na Krymu a v Oděse, kde se stýkal s ruskou kulturní a společenskou elitou té doby, mj. s Puškinem a děkabristy). Poté žil ve Francii a Itálii. Od roku 1838 působil na katedře latinské literatury na Univerzitě v Lausanne, později také jako profesor slovanských literatur na Collège de France v Paříži.

Požádal o ruku Evu Ankwiczovou, ale její otec tento svazek nepovolil. Proto se vrátil do vlasti, kde se oženil s krásnou Celine, dcerou Goethovy i Tomáškovy známé, skladatelky a carevniny polské dvorní pianistky Marie Szymanowské. Jejich štěstí netrvalo dlouho – Celine duševně onemocněla. V západní emigraci vystupoval jako jeden z hlavních představitelů polského zahraničního odboje.

V září roku 1855 odjel do Konstantinopoli (přejmenované v roce 1930 na Istanbul) založit oddíly polské legie (Legion polski) a také ze Židů rekrutovaných z řad válečných zajatců složenou tzv. Židovskou legii (Legion Żydowski) pro válku s Ruskem během Krymské války, ale náhle zemřel při epidemii cholery. Pravděpodobně na tuto chorobu, třebaže se uvažovalo i o otravě arsenikem nebo o výronu krve do mozku (apoplexie – aneurysma mozkových cév a hemoragie). Jeho tělo bylo pohřbeno v Paříži na hřbitově v Montmorency. Po třiceti pěti letech jej v roce 1890 převezli do Polska, což se stalo příležitostí k mohutné politické manifestaci.^[5]^[6]^[7]^[8]^[9]

Dílo

Dziady (česky Tryzny v překladu Vrchlického nebo Dziady v překladu Halase) – nedokončené drama skládající se ze 3 částí (4. část autor nedokončil). Konflikt zklamané lásky a pocitu hrdiny k zodpovědnosti národu. Projevuje se zde základní myšlenka: Polsko = Kristus (mesiáš, spasitel) národů, který umírá na kříži, aby svým zmrtvýchvstáním přinesl svobodu všem národům
Konrád Wallenrod (1828) – litevský hrdina se stane velmistrem německých rytířů, nezapomíná na svůj původ a na příkoří, která Litvě jeho řád způsobil. Mstí se řádu, v jehož čele stojí, a této mstě obětuje i svůj život. Vliv Machiavelliho a jeho filosofie vedení války („Je třeba být liškou i lvem“).
Pan Tadeáš čili poslední nájezd na Litvě (polsky Pan Tadeusz, 1834; Alžběta Pechová 1882) – polský národní epos o 12 zpěvech, označovaný za poslední velký veršovaný epos evropské literatury. Odehrává se na malém šlechtickém sídle v básníkově rodném kraji v Litvě (dnes jsou ta místa v Bělorusku) v letech 1811–1812, kdy Poláci doufali v Napoleonovu pomoc při obnově vlastního státu; současně probíhá milostná zápletka a spor mezi dvěma šlechtickými rody.
Kniha národa polského a poutnictva polského – programový politický spis (1832)

Fotogalerie

Adam Mickiewicz (1850)
Adam Mickiewicz (1855)
Adam Mickiewicz
Titulní list prvního vydání "Pana Tadeáše" (1834)
Adam Mickiewicz -
obraz Walenteho Wańkowicze

Vybrané pomníky Adama Mickiewicze:
Krakov
Varšava
Busta v Karlových Varech
Bílsko-Bělá
Lvov
Paříž
Výmar

Odkazy

Reference

↑ Мицкевич, Владислав. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIXa.
↑ Мицкевич, Александр Николаевич. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIXa.
↑ SNYDER, Timothy. Obnova národů. Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999. Polanka nad Odrou: Past production, 2018. ISBN 978-80-906778-4-5. S. 38–41.
↑ Mickiewicz, Adam Bernard v Encyklopedii PWN.
↑ ŻEBROWSKI, Rafał. Legion żydowski Adama Mickiewicza. Kapitola 1. Legion żydowski Adama Mickiewicza. delet.jhi.pl [online]. Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego (MKiDN) [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (polsky)
↑ FILIPOWICZ, Halina. [Introduction]. The Slavic and East European Journal. 2001, roč. 45, čís. 4, s. 606–623. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0037-6752. (anglicky)
↑ SMALLMAN-RAYNOR, Matthew; CLIFF, Andrew D. The geographical spread of cholera in the Crimean War: epidemic transmission in the camp systems of the British Army of the East, 1854–55. Journal of Historical Geography. 2004-01-01, roč. 30, čís. 1, s. 32–69. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0305-7488. (anglicky)
↑ FELDMAN, Eliyahu. The Question of Jewish Emancipation in the Ottoman Empire and the Danubian Principalities after the Crimean War. Jewish Social Studies. 1979, roč. 41, čís. 1, s. 41–74. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0021-6704. (anglicky)
↑ SEGEL, Harold B. Mickiewicz and the Jewish Legion in the Memoirs of the Crimean War of Sadyk Pasha (michał Czajkowski). The Polish Review. 1965, roč. 10, čís. 3, s. 78–81. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0032-2970. (anglicky)

Online dostupná díla autora

MICKIEWICZ, Adam. Konrad Wallenrod. Překlad Josef Václav Sládek. Praha: J. Otto, 1910. 91 s. Dostupné online.
MICKIEWICZ, Adam. Pan Tadeáš, čili, Poslední zájezd na Litvě. Překlad Eliška Krásnohorská. Praha: J. Otto, 1917. 423 s. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Adam Mickiewicz na Wikimedia Commons
Autor Adam Mickiewicz ve Wikizdrojích
Osoba Adam Mickiewicz ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adam Mickiewicz
Digitalizovaná díla Adama Mickiewicze v České digitální knihovně

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[326c75e8b82c9283b4cfa52b338d222ed76edd9f-1] Мицкевич, Владислав. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIXa.

[bad60060951643491e2704c99a38ec933c757a49-2] Мицкевич, Александр Николаевич. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIXa.

[3] SNYDER, Timothy. Obnova národů. Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999. Polanka nad Odrou: Past production, 2018. ISBN 978-80-906778-4-5. S. 38–41.

[4] Mickiewicz, Adam Bernard v Encyklopedii PWN.

[5] ŻEBROWSKI, Rafał. Legion żydowski Adama Mickiewicza. Kapitola 1. Legion żydowski Adama Mickiewicza. delet.jhi.pl [online]. Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego (MKiDN) [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (polsky)

[6] FILIPOWICZ, Halina. [Introduction]. The Slavic and East European Journal. 2001, roč. 45, čís. 4, s. 606–623. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0037-6752. (anglicky)

[7] SMALLMAN-RAYNOR, Matthew; CLIFF, Andrew D. The geographical spread of cholera in the Crimean War: epidemic transmission in the camp systems of the British Army of the East, 1854–55. Journal of Historical Geography. 2004-01-01, roč. 30, čís. 1, s. 32–69. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0305-7488. (anglicky)

[8] FELDMAN, Eliyahu. The Question of Jewish Emancipation in the Ottoman Empire and the Danubian Principalities after the Crimean War. Jewish Social Studies. 1979, roč. 41, čís. 1, s. 41–74. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0021-6704. (anglicky)

[9] SEGEL, Harold B. Mickiewicz and the Jewish Legion in the Memoirs of the Crimean War of Sadyk Pasha (michał Czajkowski). The Polish Review. 1965, roč. 10, čís. 3, s. 78–81. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0032-2970. (anglicky)

[3]

[1]

[2]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]