Vývoj stavitelství, technologií a sociálních struktur
editovat
Dynastie stavitelů monumentálních pyramid na Gízské planině, které jsou obsahem nesčetných publikací, je také v historickém kontextu pokračovatelem stavitelských, technologických a technicky realizovaných staveb ve 3. dynastii. Architekt Džoserovy pyramidy, později zbožštěný Imhotep, musel v celém projektu řešit řadu technických a technologických problémů, včetně zabezpečení lidské pracovní síly a jejích řemeslných dovedností. Hloubení podzemních prostor vyžadovalo nivelizaci, vyměřování chodeb, osvětlení pracovních prostorů a nezanedbatelného větrání. Jejich rozsah zahrnuje labyrint tunelovaných komor a galerií, které mají celkovou délku téměř 6 km a jsou spojeny s centrální šachtou o průměru 7 m a hloubce 28 m.[9] To vše vyžadovalo promyšlenou organizaci pracovních činností včetně logistického zabezpečení. Osvědčené stavební praktiky se přenášely i do budování následnických pyramid, Sechemcheta.
[10][11][12] Ve skutečnosti se uskutečňoval generační přenos zkušeností a dovedností s ohledem na tehdejší délku dožití, zejména fyzicky pracujících osob.[13][14]
Formální přechod od 3. ke 4. dynastii byl v historickém kontextu plynulý, jen v smyslu dynastická personální posloupnosti se měnily ekonomické, náboženské představy a klimatické podmínky. Zakladatel 4. dynastie Snofru, za dobu své vlády ~23 roků, zahájil a v převážné míře také dokončil stavbu tří pyramid. Patrně první (označovanou jako falešná, egyptsky Haram al-Kaddáb) v Mejdunu [p 1], o které se uvádí, že původním základem byla pyramida Huniho a dostavba se provedla až za vlády Snofrua. Její povrch z vápencových bloků byl po dostavbě vybroušen do rovin. Snofru pak dokončil stavbu dalších dvou pyramid v Dáhšúru, Lomenou pyramidu [p 2] a Červenou pyramidu [p 3]. Zejména u poslední zmíněné je doložen architektonický prvek "nepravé - přečnělkové klenby", který se exkluzivně uvádí ve velké galerii Cheopsovy pyramidy. Vrcholné stavitelské období ve 4. dynastii na Gízské planině bylo dlouhodobě archeologicky zkoumáno. Historii těchto prací popisuje Zahi Hawass.[15]
Vývoj stavebních praktik byl nezbytně spojen i s výrobou nejrůznějších pracovních nástrojů pro zpracování kamene v širším spektru jejich kvality, v zjednodušeném výčtu, pískovce, vápence až po nejtvrdší křemence, žuly či dioritu. Používané nástroje na bázi mědi, se škálou dalších přísad, byly odvislé od jejich geologického těžebního původu, metalurgického zpracování a následného kovářského formování podle účelu použití. Nejčastěji se, kromně jiných, jednalo o špičáky v různém stupni opotřebení.[16] Podrobné fyzikálně metalurgické vlastnosti shrnuje jedna z posledních prací.[17] Nástroje vyrobené z mědi s přísadami arsenu a dalších minoritních prvků, vykazovaly vlastnosti, zejména dané způsobem jejich technologického zpracování, kováním za tepla a následně za studena, které se příliš nelišily od lokalit těžby výchozích minerálů. Měděná ruda byla v období 4.dynastie ve větším rozsahu dobývána ve východní poušti mezi Nile a Rudým mořem a na Sinai v lokalitě Wadi el-Jarf,[p 4] kde se také našly četné tavicí pece. Vytavená surovina se dopravovala do Gízy, kde se dále řemeslně zpracovávala.[18] Unikátní nález papyrusu a jeho čtení prokázaly, že veškerá činnost byla systematicky administrována včetně činností pracovních skupin, tak jak ostatně se dělo v průběhu celého stavebního projektu stavby pyramidového komplexu v Gíze.[19]
Otázka „kdo byli stavitelé těchto monumentů“, jak žili, když uvážíme odhadovanou dobu vlády 4. dynastie ne více než 110 let. Základní archeologické práce provedené zejména v letech 1992–2002 odhalily „Zapomenuté město dělníků“ (Heit el-Ghurhab) vzdálené asi 400 m jižně od Velké sfingy. Severní okraj byl zvýrazněn masivní hrází v délce ~ 200 m o šířce ~10 m a hloubce rovněž ~10 m, složené z masivních kamenných bloků, jak ji zakreslil v roce 1837 Vyse s velkou bránou.[1] Ta sloužila jednak k propojení se severní stranou a případnému odvodu zátopové přívalové vody na sever do přilehlé laguny a jednak to byla cesta ke stavbám Cheopse, Chefrena a Menkaurea, včetně budování jejich zádušních chámů. Nilské řečiště v době 4. dynastie, v době letních záplav, dosahovalo přibližně až k patě Velké sfingy. Zmíněná hráz byla součástí přístavu, kde se v období nilských záplav na bárkách dopravoval stavební materiál.[3][20][p 5][21][22] Na jih od zmíněné hráze se vybudovalo sídliště na ploše více než 6 km2 s charakterem komplexní městské zástavby s obytnými budovami, pekárnami, jídelnou, budovou pro porážku zvířat a řeznického zpracování. Zástavba se postupně rozrůstala na západním okraji jako administrativní centrum stavebních prací a později i pro zabezpečení chodu zádušních chrámů. Město stavitelů pyramid bylo funkčním celkem pro život specializovaných skupin dělníků, patrně i jejich rodin, pro ubytování a stravování sezonních dělníků v období ročních nilských záplav. Archeologicky zdokumentovaná zástavba svědčí o plánovité výstavbě hlavních ulic (galerií), některé z nich zpevněných, uspořádaných řad domů a budov pro specifické účely, porážka zvířat, pekárny, jídelny aj.[23]
Odkryté pohřebiště dělníků na západním svahu, poblíž Menkaurovy pyramidy, poskytlo z jejich kosterních nálezů i obraz o úrazech mužů i žen, ale také o jejich vyléčení. Prokázala se trepanace lebky k odstranění mozkového nádoru, doléčení zlomenin paží, dokonce u muže po amputaci nohy, který přežil dalších 14 let.[3]
Podobné, i když znatelně menšího rozsahu, se odkryly dočasná sídliště stavitelů pyramid, ale i jiných staveb, jak jsou shrnuty Alexianian a Herbichem.[24] Je tedy zřejmé, že organizace staveb ve 4. dynastii a jejich stavitelů se utvářela postupně se zřetelem na velikost stavby, dostupnost materiálů a lidských sil. Rozsáhlé sídliště v Heit el-Ghurab odpovídalo velikosti a době realizace monumentálních staveb na Gízské planině ve vrcholném období 4. dynastie.
Archeologický výzkum prováděný AREA [p 6] systematicky pokračuje a získané výsledky periodicky zveřejňuje v bulletinu viz např.
[25]
-
Soška Imhotepa, Museum Louvre
-
Model substruktury
Džoserovy pyramidy
-
Model substruktury Pyramidy
Sechemcheta 3. dynastie
-
Pyramida Snofrua Meidun, zbroušená stěna obkladu pyramidy
-
Nepravá klenba v pohřební komoře
Červené Pyramidy v
Dáhšúru
-
Velká galerie v pyramidě
Cheopse
-
Nedokončená pyramida
Menkaurea broušené obložení stěny z červené žuly
-
Pyramida
Menkaurea; úlomky dílů obložení se stopami broušení a řezání, vpravo dole vzorek makrostruktury použité žuly
- ↑ GPS 29.3883706N,31.1571283E
- ↑ GPS 29.7902356N,31.2094681E
- ↑ GPS 29.8085514N,31.2062444E
- ↑ GPS:28°53'30"N 32°39'30"E
- ↑ Velká severní hráz je dosud patrná na aktuálních mapách (GPS 29.9721108N, 31.1402106E)
~ délce 160 m a od západního okraje se spádem ~3%
- ↑ Ancient Egypt Research Associates [1]
- ↑ a b VYSE, Hovard. The Paramide of Gizeh in 1837, vol. 1 [online]. London: 1840. S. 166. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KAMEL, Mohsen. The Ground Plan as a Tool for The Identification and Study of Houses in an Old Kingdom Special-Purpose Settlement at Heit el-Ghurab, Giza [online]. Los Angeles: University of California, 2015. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c LEHNER, Mark. The Giza Plato Mapping Project vol.1 [online]. Boston: Ancient Egypt Research Associates, 2007. Úvodní stať: Zahi Hawass. Dostupné online. ISBN 0-9779370-1-1. (anglicky)
- ↑ WITSEL, Ali. On Old Kingdom Stamp Seals and the Sealings from AERA’s, Vol.22 [online]. AERA, 2021. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 516–521.
- ↑ MÁLEK, Jaromír. Stará říše. In: SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola 5, s. 106n.
- ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268.
- ↑ VERNER, Miroslav. The Pyramids The Mystery, Culture, and Science of Egypt's Great Monuments. [s.l.]: [s.n.], 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-8021-3935-1. (anglicky)
- ↑ LEHNER, Mark. The Complete Pyramides. London: Thames and Hudson, 1997. Dostupné online. ISBN 0-500-05084-8. S. 94–96. (anglicky)
- ↑ WHITE, Blake. Ancient Egypt Provides an Early Example of How A Society’s Worldview Drives Engineering and the Development of Science. [online]. Oaklend: Strategic Technolgy Institue, 2003. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DAVID, Rosalie. Handbook to Life in Ancient Egypt [online]. University Manchester, 1998. S. 209–232. Dostupné online. ISBN 0-8160-5034-1. (anglicky)
- ↑ HARRELL, James; Per Storemyr. Limstone and samdston quarring in Ancieent Egypt:tools, methods and analogues [online]. Roma: fabrizio serra, 2013. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KELENY, Adel; Mohamed Negem. Granite-quarry survey in the Aswan region,
Egypt: shedding new light on
ancient quarrying [online]. Trondheim: Geological Survey of Norway, 2008. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAWASS, Zahi. The Paramides and Temples of Gizeht, an Update. London: Director General of Giza and Saqqara, 1990. ISBN 1-85417-051-1. S. 98-129.
- ↑ PETRIE, Flinders
On the Mechanical Methods of the Ancient Egyptians. Royal Anthropological Institute, 1884. S. 88–109. [On the Mechanical Methods of the Ancient EgyptiansZenodohttps://zenodo.org › records › files › article Dostupné online]. (anglicky)
- ↑ ODLER, Martin; Jiř Komšek, et all. Arsenical copper tools of Old Kingdom Giza craftsmen: First data. Praha: Elsevier, 2021. Další práce viz bibliografie.
- ↑ WEISS, Daniel. Journeys of the Pyramid Builders [online]. Archeology.org, 2022. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TALLET, Pierre. Des papyrus du temps de Chéops au ouadi el-Jarf (golfe de Suez) [online]. Paris: Université Paris-Sorbonne, 2014. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ WEISS, Daniel. Journeys of the Pyramid Builders [online]. Archaeological Institute of America, 2022. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ On the Waterfront: Canals and Harbors in Time of Gíza Pyramid-Bulding [online]. Ancient Egypt Research Association, University Chicago, 2014 [cit. 2021-01-23]. S. 2–23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-11. (anglicky)
- ↑ LEHNER, Mark. Labor and the Pyramids The Heit el-Ghurab “Workers Town” at Giza; in: A Colloquium ANCIENT WORLD at Hirschbach Dresden 2005 [online]. Drasden: 2015. S. 397–521. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAVARES, Ana. Village, town and barracks: a fourth dynasty settlement at Heit el-Ghurab,
Giza [online]. University Cambridge, 2011. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALEXANIAN, Nicole; Thomas Herbis,. The workmen’s barracks south of the Red Pyramid at Dahshur. Cairo: German Archological Institute, 2015. (anglicky)
- ↑ LEHNER, Mark. Soccer Field Sondages, Palace Promises, Vol.22, No1-2 [online]. AERA, 2021. Dostupné online. (anglicky)
- Pierre TALLET, Des papyrus du temps de Chéops au ouadi el-Jarf, Bulletin del La Société Franḉaise D’Égyptologie, No.188, 2014
- Pierre TALLET, Gregory MAROUARD, An early pharaonic harbour on the Red Sea coast, Egyptian Archeology, [2]
- Martin ODLER, Jiří KMOŚEK, Arsenical copper tools of Old Kingdom Giza craftsmen: First data, Journal of Archaeological Science: Reports 36, ELSEVIER, 2021
.jpg)
Soška Imhotepa, Museum Louvre
Model substruktury Džoserovy pyramidy
Model substruktury Pyramidy Sechemcheta 3. dynastie
Pyramida Snofrua Meidun, zbroušená stěna obkladu pyramidy
Nepravá klenba v pohřební komoře Červené Pyramidy v Dáhšúru
Velká galerie v pyramidě Cheopse
Nedokončená pyramida Menkaurea broušené obložení stěny z červené žuly
Pyramida Menkaurea; úlomky dílů obložení se stopami broušení a řezání, vpravo dole vzorek makrostruktury použité žuly
.jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu 4. dynastie na Wikimedia Commons 
