Wikipedie

Železná hůrka

národní přírodní památka v Česku

Železná hůrka (Eisenbühl) je národní přírodní památka, která byla vyhlášena v roce 1961 za účelem ochrany zbytku čtvrtohorní sopky, jedné z nejmladších sopek na území České republiky.[3] Chráněné území o rozloze 3,5 ha se nachází v nadmořské výšce 519 metrů v Přírodním parku Český les, na katastru Mýtiny v okrese Cheb v Karlovarském kraji.[4]

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Železná hůrka
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Železná hůrka v květnu 2015
Železná hůrka v květnu 2015
Základní informace
Vyhlášení28. dubna 1961
Nadm. výška519 m n. m.
Rozloha2,28 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresCheb
UmístěníLipová
Souřadnice49°59′30,14″ s. š., 12°26′39,09″ v. d.
Železná hůrka
Železná hůrka
Další informace
Kód543
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
Národní přírodní památky v Česku

Popis oblasti

editovat

Lokalita se nachází 1 km jižně od Mýtiny, místní částí obce Lipová, necelých 9 km vzdušnou čarou jihovýchodně od Chebu. Do roku 1989 bylo toto území součástí hraničního pásma a bylo turisticky nepřístupné.[5] Na turistických mapách se tato lokalita objevila až po roce 1989, téměř 30 let od vyhlášení národní přírodní památky.[6]

Z geomorfologického hlediska se jedná o území okrsku Hrozňatovské pahorkatiny, která je odloučenou částí podcelku Chebské pahorkatiny a zároveň součástí výběžku německé části Smrčin (Fichtelgebirge).[7]

Historie

editovat
 
Historie sopečné činnosti na území ČR.
 
detail diskordantně nasedajících vrstev

Název Železná hůrka je pravděpodobně odvozen od nálezů čistého železa, které vzniklo při průchodu magmatu uhelnými slojemi.[8]

Místo objevil v roce 1823 německý básník J. W. Goethe. Už v roce 1928 doporučil slavný německý vulkanolog a paleontolog Hans Gottfried Reck urychlenou ochranu, aby nedocházelo k těžbě sopečného materiálu pro místní potřebu. Těžba však pokračovala a teprve po geologickém průzkumu v roce 1957 byl formulován návrh na ochranu.[9] Jde o nejmladší známou sopku v ČR (spolu s Komorní hůrkou) se stářím zhruba 519 (jinde uváděno 430) tisíc let. Podle nejnovějších zkoumání by měla být Železná hůrka stará 150 až 400 tisíc let.[7][10]

 
sopečná struska z Železné hůrky

Přesnější určení stáří sopky, i při využití moderních metod, je ztíženo tím, že nelze získat nekontaminovaný vzorek sopečného materiálu k určení stáří. Při sopečných erupcích totiž magma a horké páry napřed rozdrtily a pak přibraly úlomky podložních hornin, případně je v sobě rozpustily. Podložní horniny jsou mnohem starší, konkrétně se jedná krystalinické horniny staré přibližně 350 miliónů let, a tak i jejich malé množství v analyzovaném sopečném materiálu ovlivňuje výsledky měření.[11][12]

Podíl na geologické stavbě měly nejméně dva sopečné výbuchy. Přibližně 15 m mocné polohy pyroklastických hornin vytvořila erupce strombolského typu, na kterých leží později vyvržené tufy erupcí havajského typu. V tufech se nacházejí poměrně velké sopečné pumy.[8]

Koncem 20. století byla v terénu u Mýtiny, necelé dva kilometry od Železné hůrky, nalezena trychtýřovitá propadlina, která naznačovala, že se může jednat o maarový kráter. Že se jedná o pozůstatek sopky, prokázal jak geofyzikální průzkum prováděný v letech 2006 až 2008, tak i vrtná jádra z vrtu (vrtný průzkum v roce 2007).[13] Maar u Mýtiny je tak zatím jediným kvartérním maarem ve Střední Evropě, nacházejícím se východně od klasické maarové oblasti Eifel v Německu a severně od Alp.[11][12]

Flóra a fauna

editovat

Nejvýznamnější rostlinou v území je vratička měsíční (Botrychium lunaria). Z květin v oblasti dále roste mochna jarní (Potentilla tabernaemontan) či přísně chráněný zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus) a léčivka prvosenka jarní (Primula veris). V lokalitě se vyskytují hlavně zástupci plazů - ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus).[14]

Přístup

editovat

Od autobusové zastávky Lipová, Mýtina je Železná hůrka vzdálena asi 1,5 km po místní komunikaci, která vede přes hranici do německé obce Neualbenreuth. Po této silničce vede závěrečný úsek cyklotrasy č. 2129[15] a zároveň i úsek evropské cyklotrasy EV 13 - Stezky Železné opony, která patří mezi dálkové trasy v rámci sítě EuroVelo. Nejbližší železniční zastávkou je zhruba 5 km vzdálená Lipová u Chebu na trati č. 170.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. ↑ Charakteristika geologické lokality
  4. ↑ Popis na stránkách AOPK ČR
  5. ↑ ŘEPA, Pavel. Plán péče o Národní přírodní rezervaci Železná hůrka na období 2008-2017. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2007. S. 3–10. 
  6. ↑ JANOŠKA, Martin. Sopky a sopeční vrchy České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 415 s. ISBN 9788020022318. S. 76–77. 
  7. ↑ a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. U nížin do hor: geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 343 s. ISBN 978-80-200-2026-0. S. 114. 
  8. ↑ a b MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 124. 
  9. ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 166–167. 
  10. ↑ ROJÍK, Petr. Geolog uměl posluchače překvapit. Deník.cz. Březen 2010. Dostupné online. 
  11. ↑ a b ZÖLLER, Ludwig; PETEREK, Andreas. From paleozoic to quaternary – a field trip from the Franconian Alb to Bohemia [online]. Greiswald: Geozon Science Media, 2012. S. 97–100. Dostupné online. ISBN 978-3-941971-08-0. (anglicky) 
  12. ↑ a b Český rozhlas dvojka 30. 8. 2014 – rozhovor s vulkanologem Vladislavem Rapprichem z České geologické služby [online]. [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ MRLINA, Jan et all. Discovery of the first Quaternary maar in the Bohemian Massif, Central Europe, based on combined geophysical and geological surveys. Journal of Volcanology and Geothermal Research. 2009-05-01, čís. 182, s. 97–112. Dostupné online [cit. 2015-12-10]. (anglicky) 
  14. ↑ Národní přírodní památka Železná hůrka [online]. Cittadella.cz [cit. 2010-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  15. ↑ Cyklotrasa 2129 - úsek Lipová - Mýtina

Literatura

editovat
  • FEDIUK, Ferry (František). Hovory s kamením, Praha, Mladá Fronta, 2007. 390 s. ISBN 978-80-204-1579-0

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železná_hůrka&oldid=23346600“