Čo Čun-ho

jihokorejský judista

Šablona:Infobox medaile Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka |}

Čo Čun-ho (조준호), (16. prosince 1988, Pusan, Jižní Korea) je korejský judista bojující v pololehké váze.

Jde o vysoce technicky i takticky vyspělého judistu. Jeho defenzíva snese nejvyšší nálepku kvality.[zdroj?]

Kariéra

Čo stoupal korejskou judistickou hierarchií pomalu. V juniorském věku se mezinárodních soutěží neúčastnil. Uplatňovat se začal až v seniorském věku.

V roce 2010 vyhrál svůj první světový pohár v Římě.

Od sezóny 2011 byl už stabilním členem korejské reprezentace. V srpnu se účastnil mistrovství světa v Paříži, kde v semifinále podlehl Japonci Ebinumu. V boji o třetí místo porazil Kerimova z Ázerbájdžánu a vybojoval bronzovou medaili.[1]

Na olympijské hry v Londýně 2012 se nominoval přímo z ranking listu podobně jako jeho týmový kolega Čchoi Min-ho, olympijský vítěz z Pekingu 2008. Korejská asociace, ale dala přednost mládí a nominovala Čoa.
Čo v olympijské soutěži působil nenápadným dojmem. Své první duely vyhrál pasivitou soupeře nebo v prodloužení. Jak se později ukázalo, jeho čistě defenzivní způsob boje byl zapříčiněn snahou šetřit pochroumané pravé zápěstí. O jak vážné zranění šlo, ukázalo až poturnajové talkshow v korejské televizi.[2]
Ve čtvrtfinále narazil na Japonce Ebinumu a jejich zápas vstoupil do dějin. Samotný zápas nebyl ničím výjimečný. Japonci tradice velela vyhrát na ippon kdežto Korejec se bránil. Laickému divákovi je samozřejmě sympatičtější judista hýřící aktivitou a během inkriminovaného zápasu publikum stálo na straně Japonce. Ten Čoovi po celý zápas nedal vydechnout. Čo v zápase odrážel jeden útok za druhým a na jeho konto se musí poznamenat, že velmi úspěšně. Zápas nakonec dospěl do situace kdy mají vše v moci rozhodčí. Ti se k udivení obecenstva i samotného Ebinumi přiklonili na stranu Korejce Čoa. Snad ocenili jeho defenzivní vedení boje. Jejich rozhodnutí jsou často rozporuplná s tím co vidí člověk v televizi (v hledišti). Tehdy poprvé v historii se však stalo, že verdikt rozhodčích byl změněn. Radící se jury (komise) si zavolala prvního rozhodčího zápasu a donutil ho a jeho kolegy změnit rozhodnutí ve prospěch Japonce Ebinumi.[3] Zápas tedy vyhrál Ebinumu a Čoovi se při cestě do šatny draly slzy do očí. Malou útěchou mu mohlo být, že postoupil alespoň do oprav.
V opravách si vedl úspěšně a v boji o třetí místo porazil Španěla Uriarteho. Z bronzové medaile měl radost i přesto, co se mu v ten den událo.[4]

Reference