Šalomounův chrám: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
- Soubor:Храм_I.jpg (na Commons smazal User:Well-Informed Optimist, důvod: per c:Commons:Deletion requests/File:Храм I.jpg)
přidání popisu chrámu od Josephuse Flavia, který jej ještě zažil a napsal o něm ve spise O starobylosti židů.
Řádek 30:
 
Základ chrámu byl z kamene, strop a vnitřní obložení z [[cedr]]ového dřeva. Interiér byl bohatě vyzdoben za použití bronzu, cedru a [[zlacení]] a s použitím motivů [[lilie]], [[Granátové jablko|granátového jablka]], [[cherub]]ů, lvů, býků apod. Chrám byl také vybaven množstvím bronzových [[Liturgie|liturgických]] předmětů.
 
Další popis chrámu nám zanechává [[Flavius Iosephus|Josephus Flavius]] ve druhém svazku O starobylosti židů:
 
Kolem obvodu chrámu byla čtyři sloupořadí a podle zákona zákona střežila každé sloupořadí zvláštní stráž. Do vnějšího sloupořadí směli vstupovat i cizinci, zakázáno to bylo pouze ženám v době, kdy měli měsíčky.
 
Do druhého sloupořadí směli vstupovat všichni Židé se svými manželkami, pokud byly očištěny od jakékoli poskvrny. Do třetího sloupořadí mohli vejít židovští muži, kteří byli bez poskvrny a očištěni, do čtvrtého sloupořadí vstupovali kněží v kněžském rouchu a do vnitřního svatostánku směli vstoupit jen velekněží ve svém rouchu.
 
Vše, co se týká bohoslužby je natolik předem určeno, že je zde i ustanovení, v které hodiny hodiny smějí kněží do chrámu vstupovat. Kněží přicházejí konat tradiční oběti ráno po otevření chrámu a pak opět až v poledne, až pak byl chrám uzavřen.
 
Do chrámu nesměla být přinesena žádná nádoba, stál v něm pouze oltář, stůl, kadidelnice a svícen.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Flavius
| jméno = Josephus
| titul = O starobylosti židů
| vydání = 3
| vydavatel = Šmatlák Josef PhDr. - Arista, Miloš Uhlíř - Baset
| místo = Praha
| rok vydání = 2021
| počet stran = 189
| strany = 74
| isbn = 978-80-86410-83-8
}}</ref>
 
== Archeologické nálezy ==