Verze z 5. 8. 2016, 10:48 editovat Alena Pokorná (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 56 709 editací m odebrána Kategorie:Pohřbení na starém židovském hřbitově v Praze-Josefově; přidána Kategorie:Pohřbení na Starém židovském hřbitově v Praze-Josefově za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 12. 2016, 09:03 editovat zrušit editaci HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 11: == Život == [[Soubor:Loew tombstone.jpg\|thumb\|left\|Hrob rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově v Praze]] Rabi Löw se narodil s největší pravděpodobností v [[Poznaň\|Poznani]] ([[Polsko]]). Podle starších a nepřesných pramenů se měl sice narodit ve [[Worms]]u ([[Porýní-Falc]], [[Německo]]), nicméně odtamtud jeho rodina pouze pocházela snad několik generací nazpět. K záměně jmen mohlo dojít snadno – jeho otec Becalel ben Chajim (jenž svůj původ odvozoval z Wormsu) byl švagrem rabína Jicchaka Klaubera z Poznaně. Narodil se do vlivné rabínské rodiny, dle tradice sahal její původ až k [[David\|davidovské]] královské dynastii. Měl tři bratry – podle jedné z verzí byl druhý nejstarší, podle jiné byl nejmladší. Jeho bratři Chajim, Sinaj a Samson byli rovněž renomovaní učenci. Jeho život je opředen mnoha pověstmi a legendami, z nichž řada zlidověla a je považována za fakt, ačkoli se historicky dají jen těžko doložit. Podle jedné z nich studoval na různých [[ješiva\|ješivách]] v Polsku a Německu, podle jiného podání se vzdělával sám a výuku v ješivách neabsolvoval. V roce [[1553]] poměrně brzy (ve 28 letech) přijímá úřad vrchního moravského zemského rabína v Mikulově. Po dvacetiletém působení na Moravě odešel roku [[1573]] do Prahy. V Praze zůstal do r. [[1584]], poté odešel – podle jedné z tezí do polské Poznaně, podle jiné na Moravu. Do Prahy se vrátil roku [[1588]]. Během tohoto působení se 16. 2. [[1592]] setkává s císařem Rudolfem II. – obsah jejich schůzky není znám, ale podle některých (samozřejmě neověřených) zkazek, které rovněž časem zlidověly, se týkala společné záliby v alchymii. Tato romantická představa, fakticky ovšem nedoložitelná, se nakonec stala stejně neodmyslitelnou součástí rabiho Löwa jako pověst o pražském [[Golem (bytost)\|Golemovi]]. Asi roku 1592 znovu odchází, tentokrát je jisté, že do Poznaně, kde se stává vrchním rabínem. Podle některých zpráv byl důvod jeho častého stěhování ten, že měl vždy v Praze velké problémy s představiteli židovské obce, která se ke svému bezesporu nejslavnějšímu rabínovi měla údajně zachovat velmi macešsky. O několik let později (údaje se liší v řádu jednoho až pěti let) se do Prahy vrací a zůstává zde až do své smrti r. 1609. Jehuda ben Becalel je pohřben na [[Starý židovský hřbitov\|Starém židovském hřbitově]] v Praze. Řádek 52: === Literatura === * {{Citace monografie \| jméno=František\| příjmení=Kafka \| odkaz na autora = František Kafka \| titul = Velký pražský rabi Jehuda Löw. Nová vyprávění z doby renesance \| vydavatel = Kalich\| místo = Praha \| rok = 1994 \|isbn = 80-7017-816-7 }} * {{Citace monografie \| jméno=Julius\| příjmení=Košnář \| titul = Staropražské pověsti a legendy \| vydavatel = Vincentinum\| místo = Praha \| rok = 1933 \| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/222680}} * {{Citace monografie \| jméno = Vratislav Václav Řádek 67: === Externí odkazy === * {{Commonscat}} * {{Wikizdroje\|dílo = Židovská encyklopedie/Jehuda Löw ben Becalel}} * {{Vlastenský slovník historický\|heslo=Löw}} * [http://www.ct24.cz/kultura/62793-vystava-predstavi-rabiho-lowa-skutecneho-i-vybajeneho/ ''Výstava představí rabiho Löwa – skutečného i vybájeného''] – ČT24, 5. 8. 2009 * [http://kultura.idnes.cz/vystava-o-rabim-lowovi-je-nadherna-ale-stisnena-frq-/vytvarneum.asp?c=A090807_184035_vytvarneum_ob ''Výstava o rabim Löwovi je nádherná, ale stísněná''] – kultura.iDNES.cz, 8. 8. 2009

Jehuda ben Becalel: Porovnání verzí