Tolštejn: Porovnání verzí

| název = Tolštejn

| obrázek =

| vrchol = 670,2

| poznámka k výšce = <ref>{{Citace elektronické monografie | url= http://dataz.cuzk.cz/gu.php?1=07&2=06&3=015&4=a | titul= Geodetické údaje trigonometrického bodu | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | datum přístupu=2008-06-21}}</ref>

| světadíl = [[Evropa]]

| zeměpisná šířka = vypnuto

| hornina = [[znělec]]

| povodí = [[Lužická Nisa]]

}}

'''Hrad Tolštejn''' ({{Vjazyce2|de|''Tollenstein''}}, dříve ''Dohlenstein'' znamenající „Kavčí skála“) je zřícenina [[středověk]]ého [[hrad]]u na severní straně [[Lužické hory|Lužických hor]] na jihu [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] v&nbsp;severních Čechách. Nachází se přibližně 7&nbsp;km jihozápadně od města [[Varnsdorf]] a 2&nbsp;km jižně od centra obce [[Jiřetín pod Jedlovou]] v&nbsp;[[okres Děčín|okrese Děčín]], na jejímž katastrálním území leží.

== Popis hradu ==

=== Dolní hrad ===

Tolštejn je středověký gotický hrad, který obepíná dva znělcové [[Sopouch (geologie)|sopouchy]],<ref>{{Citace monografie

| příjmení =

| isbn = 80-903128-1-0

| strany = 10

 

Brána měla velkou hranolovou věž vysokou až&nbsp;20&nbsp;metrů. Součástí věže byla [[kuchyně]] se dvěma komorami, [[Pivnice (pohostinství)|pivnice]] a [[sklep]]. Brána byla zastřešena a byla nejspíše opatřena [[padací most|padacím mostem]], i&nbsp;když se nenašly žádné stopy po [[vodní příkop|vodním příkopu]]. Měla nejspíše průjezd lomeným obloukem<ref name="mosch9">Moschkau, str. 9.</ref> a její součástí byla i&nbsp;branka pro pěší.

 

 

Za branou je druhá bašta, která byla šestihranná. Ještě na počátku [[19. století|19.&nbsp;století]] byla 8&nbsp;metrů vysoká, obsahovala kromě přízemí ještě sklep, který je v&nbsp;současnosti zasypaný. Ve sklepě byla [[lázeň]], při vykopávkách se našly [[dlaždice]] a žlábky. V&nbsp;poschodí bašty byla nejspíše [[kaple]].<ref name="sedl116">{{Citace monografie

| strany = 116

| isbn =

 

 

Voda se na hradě Tolštejn nejspíše získávala z&nbsp;nádržky, do které se sváděla [[Povrchová voda|dešťová voda]]. Nádržka je však již dávno zasypána. V&nbsp;[[15. století|15.]] nebo 16.&nbsp;století byl na hradě postaven [[vodovod]]. Byly nalezeny zbytky vodovodních trubek vedoucích od Jedlové k&nbsp;Tolštejnu.<ref name="děčín">{{Citace periodika

}}</ref>

 

V&nbsp;[[15. století|15.&nbsp;století]] se [[Berkové z Dubé|Berkové z&nbsp;Dubé]] ještě před ztrátou hradu snažili zvýšit jeho obranyschopnost.<ref name="durd">{{Citace monografie

| příjmení = Durdík

}}</ref> Donutily je k&nbsp;tomu zkušenosti z&nbsp;obležení vojsky [[Lužické Šestiměstí|Lužického Šestiměstí]]. Postavili 6&nbsp;metrů silnou a 15&nbsp;metrů vysokou [[štítová zeď|štítovou zeď]], která jim umožňovala aktivní obranyschopnost. V&nbsp;15.&nbsp;století byla vystavěna také budova napojená na štítovou zeď v&nbsp;místě, kde stála brána hradu.

 

značně poškozen, a proto musely být v&nbsp;16.&nbsp;století hradby postaveny znovu. Hradby vedly od štítové zdi ukončené [[Bašta|baštou]] v&nbsp;nároží, které ze severní strany obklopily hrad. Na severu vznikla polygonální bašta, jejíž zdi byly široké 3,8&nbsp;metru a umožňovaly postavit děla. Autorem této přestavby byl údajně [[Wendel Rosskopf]], žák slavného [[Benedikt Rejt|Benedikta Rejta]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmtolsc

| titul= Lužické hory, zajímavá místa, Tolštejn

| vydavatel = Jiří Kühn, 1997&nbsp;– 2008

| datum přístupu=2008-06-29

 

V&nbsp;[[renesance|renesanci]] proběhly již jen malé úpravy hradu. Byla postavena příčná zeď, kterou byla uzavřena [[hladomorna]]. Tehdy se stavělo i&nbsp;v&nbsp;dnes již neexistujících obytných budovách. V&nbsp;roce [[1865]] byla v&nbsp;polygonální baště otevřena [[Restaurace (pohostinství)|restaurace]], o&nbsp;rok později byla postavena dnešní restaurace ve švýcarském stylu.<ref name="mosch49">Moschkau, str. 49.</ref>

=== Vartenberkové ===

{{viz též|Vartenberkové}}

Tolštejn, německy ''Tollenstein'' nebo dříve ''Dohlenstein'', česky ''Kavčí skála'', má jméno po skále, na které byl založen, nebo mu jméno Tolštejn bylo dáno po jeho založení. Jeho nejstaršími majiteli byli Vartenberkové.

 

| poznámka = [dále jen Heber]

| isbn = 80-7203-791-9

 

 

Vaněk z&nbsp;Vartenberka měl s&nbsp;manželkou dva syny, kteří si po jeho smrti v&nbsp;roce 1364 dědictví rozdělili.

Ke konci 14.&nbsp;století vlastnila Tolštejn větev Vartenberků, vlastníci původního rodového sídla ve [[Stráž pod Ralskem|Stráži pod Ralskem]]. Byli to vnukové Vaňka z&nbsp;Vartenberka. Jeden z&nbsp;nich, Václav, měl i přídavek „řečený z&nbsp;Tolštejna“. Nejpozději po jeho smrti před květnem [[1404]] hrad koupil další mocný severočeský [[šlechta|šlechtický]] rod Berkové.

 

připomínán jako patron kostela, další zmínka o něm je z&nbsp;roku [[1408]]. Měl dospělé syny a postoupil jednomu z&nbsp;nich, Jindřichovi Berkovi, Tolštejn do doby, než zemře. Když Hynek Berka z&nbsp;Dubé v&nbsp;roce [[1417]] zemřel, rozdělili se jeho synové tímto způsobem: Hynek starší dostal [[Ostrý (hrad, okres Děčín)|Šarfenštejn]], Jindřich [[Hohnstein|Hohnštejn]] v&nbsp;dnešním Sasku s&nbsp;polovinou panství, Beneš hrad [[Neurathen (hrad)|Ratný]], také v&nbsp;Sasku, Hynek mladší druhou polovinu hohnštejnského panství a Jan mladší Tolštejn a k&nbsp;němu [[Fredevald]], [[Falkenštejn]], [[Česká Kamenice|Kamenici]] a díl [[Chlum (okres Česká Lípa)|Chlumu]], [[Malešov]]a a [[Skalice u České Lípy|Skalice]].

 

Jan Berka z&nbsp;Dubé sympatizoval s&nbsp;myšlenkami mistra [[Jan Hus|Jana Husa]], za něhož se v&nbsp;roce [[1415]] přimlouval. Byl však obklíčen [[římskokatolická církev|katolíky]], a to jej po začátku husitských válek nutilo k&nbsp;taktizování a ke kompromisům. Nejprve v&nbsp;roce 1423 začal sjednávat spolek se zástupci lužického Šestiměstí, děčínskými Vartenberky a s&nbsp;pány z&nbsp;Michalovic, kteří všichni stáli na straně [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]]. V&nbsp;letech [[1422]] až [[1426]] jmenoval katolické faráře na svém panství.

 

Jan Berka z&nbsp;Dubé zemřel v&nbsp;roce 1426 bez potomků. Dědictví se ujali jeho bratři, s&nbsp;nimiž Lužičané v&nbsp;roce [[1427]] smlouvali. Chtěli Tolštejn obsadit či koupit, aby jej zničili. S&nbsp;tím ovšem Berkové nesouhlasili. Jindřich Berka z&nbsp;Kamenice se ujal Kamenice a Hynek mladší Berka z&nbsp;Dubé Tolštejna.<ref name="sedl118">Sedláček, str. 118.</ref> Ke své polovině hohnštejnského panství držel také nový hrad [[Neuer Wildenstein|Vildštejn]] a měl v&nbsp;roce 1427 ve své moci tři hrady. Za purkrabího měl Mikše z&nbsp;Chocebuze. Hynek Berka z&nbsp;Dubé jmenoval v&nbsp;roce [[1429]] faráře v&nbsp;Krásné Lípě a od té doby o něm není žádná písemná zmínka.

 

Vildštejn a Tolštejn pak byli v&nbsp;držení bratrů Beneše, Hynka a Albrechta Berků, kteří měli dlouhé spory s&nbsp;Lužičany a Sasy. V&nbsp;bojích s&nbsp;Lužičany byl Beneš Berka kolem roku [[1440]] zabit a Albrecht Berka zajat. Boje trvaly dál, po roce [[1442]] nejsou již o Hynkovi Berkovi zmínky a Albrecht Berka zůstal sám pánem na hradech Vildštejně a Tolštejně.

 

 

 

Albrecht Berka měl vliv na lidi v&nbsp;širokém okolí Tolštejna. Král proto nařídil lužickému fojtovi Janovi z&nbsp;Vartenberka, Jindřichovi Berkovi z&nbsp;Dubé a šesti lužickým městům, aby sebrali vojsko a obklíčili Tolštejn. K&nbsp;tomu došlo dne 29.&nbsp;června 1463.<ref name="mosch26">Moschkau, str. 26.</ref> Tolštejn byl v&nbsp;prvních dnech měsíce července téhož roku dobyt a obsazen lužickým vojskem. Albrecht Berka buď nebyl v&nbsp;době obléhání na hradě, nebo se mu podařilo ujet. Uchýlil se do [[Vratislav (město)|Vratislavi]], která od počátku byla proti králi. [[Papež]]skému legátovi Rudolfovi, biskupovi z&nbsp;Lavantu nyní šlo o to, aby byl Albrecht Berka vylíčen jako mučedník pro katolickou víru. Lužický fojt Jan z&nbsp;Vartenberka se jej z&nbsp;tohoto omylu snažil vyvést, že se tak nestalo pro víru a že nebyl, jak [[papežský legát]] Rudolf psal, nábožným a poslušným synem [[Římskokatolická církev|Římské stolice]], nýbrž zločincem, protivícím se spravedlnosti. Albrecht Berka ale dokázal legáta přesvědčit, a proto legát začal naléhat na fojta a dávat mu najevo, že jedině papeži přísluší rozhodnout o tom, zda Albrecht Berka je zločincem nebo mučedníkem. Legát o tom psal papeži, který si zas stěžoval na krále u&nbsp;císaře a argumentoval, že Albrecht Berka není povinen [[Hereze|kacíři]] slibovat poslušnost. Také vratislavští psali papežovi. Ani to však nevedlo k&nbsp;tomu, co si přátelé Albrechta Berky přáli.<ref name="sedl119">Sedláček, str. 119.</ref>

 

Král Jiří z&nbsp;Poděbrad dne 12.&nbsp;června 1464 prohlásil, že Albrecht Berka urazil důstojnost krále, a proto byl Tolštejn a Šluknov zkonfiskován. Jiří daroval Tolštejn Jindřichovi Berkovi a Janovi z&nbsp;Vartenberka, ale Jindřich Berka hned svá práva podstoupil Janovi z&nbsp;Vartenberka, ponechal si však [[Velký Valtinov|Valtínov]]. Věc byla provedena podle práva a manské statky byly jako propadlé provolány. Proti tomu se ozval Zbyněk Berka z&nbsp;Dubé, syn Jindřicha Berky.

 

Romberk potom vpadl se spojenci do [[Lužice]], loupil zde a s&nbsp;kořistí se vracel k&nbsp;Tolštejnu. U [[Breiteberg]]u poblíž [[Großschönau (Sasko)|Großschönau]] v&nbsp;dnešním Sasku na ně 14.&nbsp;listopadu 1467 Lužičané vypadli ze zálohy, asi 150 lidí pobili a ostatní zahnali na útěk.<ref name="heber433">Heber, str. 433.</ref> Mezi tím se papežský legát nepřestal starat o Albrechta Berku a nabádal Lužičany, aby vytáhli k&nbsp;Tolštejnu; k&nbsp;tomu však došlo až po druhé výzvě v&nbsp;roce 1469. Protože Lužičanům šlo nejvíce o to, aby vysvobodili králem obléhané hrady, poslali nejprve oddíl k&nbsp;[[Návarov|Navarovu]], ten se však bez úspěchu vrátil zpět do Lužice. Teprve potom vytáhli k&nbsp;Tolštejnu, který 3&nbsp;až 4&nbsp;dny obléhali. Dne 6.&nbsp;září vpadlo královské vojsko do Žitavska a donutilo lužické vojsko se vrátit domů. Za těchto potyček bylo poničeno mnoho vesnic v&nbsp;okolí a za své vzalo i sklářství o okolí Tolštejna, hlavně ves Glasendorf s&nbsp;jedlovskou sklárnou.

 

| isbn = 80-86204-16-2

| strany = 20

 

=== Šlejnicové ===

Saští vévodové v&nbsp;roce 1475 pronajali Tolštejn se Šluknovem dosavadnímu [[Královský hejtman|hejtmanovi]] Oldřichovi z&nbsp;Rechtenberka na šest let. Vyhradili si pouze světskou soudní moc a výnosy z&nbsp;rybníků, chovu ovcí a lesů. Po uplynutí této doby nechtěli již Tolštejn vlastnit, a proto jej v&nbsp;roce 1485 prodali Hugoltovi ze Šlejnic. Dne 27.&nbsp;května přikázali saští vévodové manům, Šluknovským a poddaným, aby slíbili věrnost novému pánovi. Protože prodával cizinec cizinci, nemohl být převod vnesen do [[zemské desky|zemských]] a [[Česká středověká diplomatika#Desky dvorské|dvorských desk]]. Přesto dovolil král [[Vladislav Jagellonský]] Kryštofovi z&nbsp;Vartenberka, aby provedl zápis do desk. Dne 10.&nbsp;června 1485<ref name="mosch35">Moschkau, str. 35.</ref>

byl Hugoltovi ze Šlejnic hrad Tolštejn s&nbsp;osmi vesnicemi zapsán do panských desk, Šluknov do dvorských desk.

Hugolt ze Šlejnic byl rytířského stavu, což bylo manům proti mysli. Měli nad sebou dosud vždy osobu panského stavu, a proto nechtěli poslouchat Hugolta, který jim byl rovný. Prosili krále, aby jim dal někoho z&nbsp;panského stavu, avšak Hugolt na dvorském soudu řekl, že Tolštejn koupil a draze zaplatil, a proto jim bylo 12.&nbsp;června 1487 rozkázáno, aby Hugolta poslouchali a byli mu poddáni podle starodávného práva.

 

Hugolt zemřel v&nbsp;roce 1490, Tolštejn po něm zdědil jeho syn Jindřich ze Šlejnic, který k&nbsp;Tolštejnu přikoupil další vesnice a statky. Jindřich zemřel slepý dne 14.&nbsp;května 1518 a jeho synové Volf, Arnošt, Kryštof, Jan a Jiří ještě toho roku slíbili věrnost králi Vladislavovi. Jan zemřel v&nbsp;roce 1520, v&nbsp;letech 1525 až 1526 zemřeli Volf a Kryštof, a tak zůstali Arnošt a Jiřík jedinými pány.

 

Ve stáří Jiřík opustil Tolštejn a přestěhoval se do Rumburka, kde v&nbsp;roce 1544 založil nový kostel. Zemřel dne 27.&nbsp;září 1565.

 

Jiřík ze Šlejnic roce 1560 odkázal hrad Tolštejn svým příbuzným, ale v&nbsp;roce 1562 závěť změnil a odkázal Šluknov, [[Lovosice]] a Tolštejn s&nbsp;Rumburkem svým synům Hugoltovi, Janovi, Arnoštovi a Hendrychovi rovným dílem. Synové se rozdělili dne 13.&nbsp;května 1566, čím vznikla tři nová panství. Hugolt získal Lovosice, Jan západní část šluknovského panství s&nbsp;[[Lipová (okres Děčín)|Lipovou]], Arnošt zbytek šluknovského panství se Šluknovem a Jindřich si ponechal vesnice okolo Rumburka a vesnice okolo Tolštejna. Samotný Tolštejn byl rozdělen na tři díly. Bratři na Tolštejně již nebydleli, žili v&nbsp;Lipové, Šluknově a Rumburku. Hendrych pak prodal Rumburk s&nbsp;vesnicemi a ponechal si svůj díl Tolštejna s&nbsp;Varnsdorfem, který přikoupil.

 

 

=== Zničení hradu ===

V&nbsp;roce [[1642]] vybíral švédský generál [[Carl Gustav Wrangel|Wrangel]] potraviny a peníze po okolí Tolštejna. Tehdy byla většina strategicky významných míst obsazena, většinou Švédy. Tolštejn však byl obsazen císařskými vojsky, jimž velel plukovník [[Mathlohe]]. Když švédské vojsko putovalo krajem v&nbsp;okolí Tolštejna, císařští vojáci na něj udeřili. Wrangler se rozhněval, začal obléhat Tolštejn, střílel na hrad z&nbsp;děl. Zapálil některá stavení, až donutil Mathloha, že v&nbsp;nouzi ustoupil do blízkého lesa. Císařští vojáci se střelbou bránili ještě při ústupu. Po odchodu vojsk Tolštejn zůstal v&nbsp;ohni a byl zčásti pobořen. To byla jeho konečná zkáza a od té doby je Tolštejn zřícenina.

 

 

== Pověsti ==

O hradu se zmiňuje již [[Bohuslav Balbín]] v&nbsp;díle ''Rozmanitosti z&nbsp;historie Království českého''. Píše o Tolštejnu jako o [[zlato]]nosném kopci. Podle Balbína vyvěrá před hradem pramen, z&nbsp;něhož s&nbsp;vodou tryskají i zrnka dobrého zlata. Dále lze prý u kopce, jemuž místní lidé říkají [[Malý Stožec]], v&nbsp;korytě potoka najít vzácné kameny a drahokamy. Balbínovi prý vyprávěl věrohodný muž, že se v&nbsp;korytě potoka nachází [[safír]]y a hyacinty.<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Balbín

 

== Turistika ==

V&nbsp;roce [[1865]] využil jiřetínský obchodník Johann Josef Münzberg přitažlivosti hradní zříceniny, zřídil zde jednoduché občerstvení a příští rok, se svolením knížete Jana z&nbsp;Lichtenštejna, vystavěl hostinec ve švýcarském stylu. V&nbsp;roce 1874 spojil obě skaliska spojovacím můstkem. Při stavbě hostince bylo nalezeno mnoho historických [[Artefakt (archeologie)|artefaktů]], které posloužily jako základ výstavy umístěné v&nbsp;restauraci. Byly zde vystavovány historické zbraně, hroty šípů, zámky, gotické i renesanční dlaždice a kachle.

 

Na hradě se v&nbsp;té době vystřídalo mnoho známých osobností, v&nbsp;roce 1887 zde byl básník [[Rudolf Bauchmach]], o dva roky později v&nbsp;roce 1889 drážďanský malíř [[Hermann Max Vogel]] a herečka ruského dvorního divadla z&nbsp;Petrohradu [[Charlotte Witt]].

 

| příjmení = Dvořák

| jméno = Jiří

Následujícího roku navštívil hradní zříceniny arcivévoda [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand Habsburský]]. V&nbsp;roce 1902 sem zavítal Enver Bej, známější jako [[Enver Paša]], později vrchní velitel turecké armády. O rok později Tolštejn navštívil saský korunní princ a pozdější král [[Fridrich August III. Saský|Fridrich August&nbsp;III.]] V&nbsp;roce 1904 zde byl hrabě Nikolaus Des Fours-Walderode.

 

| příjmení = Štika

| jméno = Jan

}}</ref>

 

Z&nbsp;vrcholového skaliska je výhled na okolní vrcholy Lužických hor a na údolí, v&nbsp;němž je vidět [[Jiřetín pod Jedlovou]], [[Dolní Podluží]] a [[Varnsdorf]].

 

 

== Výhled z&nbsp;Tolštejna ==

<center>

{| style="border-collapse: collapse; text-align: center;"