Wales: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ve frazi "Anglické jméno pro pochází" vynechan zbytek "pro", nedavajici zadny smysl, zrejme chyba pri minule editaci značka: editace z Vizuálního editoru |
m oprava linků značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 67:
Oblast Walesu je již osídlena minimálně 29 tisíc let, ačkoliv nepřetržité osídlení začíná až po poslední [[doba ledová|době ledové]]. Ve Walesu je mnoho památek z období [[neolit]]u (především hrobky), ale také z doby [[doba bronzová|bronzové]] a [[doba železná|železné]]. První psané historické záznamy pocházejí od [[římská říše|Římanů]], kteří začali dobývat Wales v roce [[48]]. V té době byla oblast současného Walesu rozdělena na mnoho [[klan]]ových území. Římané vybudovali řetěz [[pevnost (stavba)|pevností]] napříč jižním Walesem a těžili zlato v [[Dolaucothi]]. Založili také [[legionář]]skou pevnost [[Caerleon]] (latinsky: Isca Silurum), z níž se dochoval nejzachovalejší [[amfiteátr]] v celé Británii. Během [[4. století]] přinesli Římané do Walesu [[křesťanství]].
Kolem roku [[410]] Římané opustili Británii a velkou část nížin ve Walesu ovládly různé [[Germáni|germánské]] kmeny. Na druhou stranu vzniklo mnoho nezávislých velšských států, například [[Gwynedd (království)|Gwynedd]], [[Powys (království)|Powys]], [[Dyfed]] a [[Seisyllg]], [[Morgannwg]] a [[Gwent]]. Tyto státy přetrvaly především díky vhodným zeměpisným podmínkám (hory, řeky) a vytvořily tak základ toho, co známe jako dnešní Wales. V [[7. století]] budovaly státy na hranicích s Anglií opevněné valy (Wat's Dyke, Offa's Dyke). Po zbytcích Offa's Dyke vede dnes stejnojmenná turistická trasa napříč celým poloostrovem z jižního až na severní pobřeží.
Do pohraničních střetů mezi obyvateli Walesu a Anglie se zapojili i [[Vikingové|vikinští]] nájezdníci. Velšané uzavřeli s Vikingy dohodu o společném boji proti anglo-saské [[Mercie|Mercii]] a dočasně tak zabránili expanzi do Walesu.
| |||