Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 24471352 uživatele 193.164.219.35 (diskuse) zrušena – https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=notny
značka: vrácení zpět
 
(Není zobrazeno 24 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 3:
| titul = z Boží vůle nejkřesťanštější král Francie a Navarry, spolukníže Andorry
| obrázek = Louis XV France by Louis-Michel van Loo 002.jpg
| popisek = Portrét od [[Louis-Michel van Loo|Louise-Michela van Loo]], cca 17601763
| vláda = [[1. září]] [[1715]] – [[10. květen]] [[1774]]
| datum korunovace = 25. říjen 1722, [[Remeš]]
| celé jméno = Louis de France
| tituly = Vévoda z Anjou (1710-121710–12) <br /> Dauphin z Viennois (1712-151712–15)
| předchůdce = [[Ludvík XIV.]]
| následník = [[Ludvík XVI.]]
Řádek 18:
| otec = [[Ludvík Francouzský (1682–1712)|Ludvík Burgundský]]
| matka = [[Marie Adelaide Savojská]]
| datum narození = [[15. únor]]a [[1710]]
| místo narození = palác ve [[Versailles (zámek)|Versailles]]
| datum úmrtí = [[10. květen]] [[1774]] (64 let)
| místo úmrtí = palác ve [[Versailles (zámek)|Versailles]]
| místo pohřbení = [[Katedrála Saint-Denis]], [[Saint-Denis]]
| podpis = SignatureLouisXV.svg
| podpis = Signature of Louis XV in 1753 at the wedding of the Prince of Condé and Charlotte de Rohan.jpg
}}
'''Ludvík XV.''' ([[15. únor]]a [[1710]] [[Versailles (zámek)|Versailles]] – [[10. květen|10. května]] [[1774]] tamtéž), přezdívaný '''Ludvík Milovaný''' (''le Bien-Aimé''), byl [[Francie|francouzský]] [[panovník|král]] z rodu [[Bourboni|Bourbonů]] vládnoucí v letech 1715–1774. Byl pravnukem „krále Slunce“ [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] a po předčasné smrti [[Ludvík Francouzský (1682–1712)|svého otce]] v roce 1712 se jako dvouletý stal oficiálním následníkem trůnu, který zdědil v pěti letech po smrti svého [[Ludvík XIV.|slavného praděda]] v roce 1715. Na trůn usedl po období [[Régence|regentství]] svého strýce, [[Filip II. Orleánský|Filipa II. Orleánského]]. Jeho vláda trvala bezmála šedesát let.
 
== Život ==
 
=== První léta vlády ===
Ludvík, obdařený značnou inteligencí, ale i notnou dávkou arogance a lhostejnosti k potřebám [[stát]]u, se ujal řízení státních záležitostí roku 1723, nedlouho před smrtí [[regent]]a [[Filip II. Orleánský|Filipa II. Orleánského]]. Byl původem z mladší linie Bourbonů a po smrti Ludvíka XIV. spravoval stát v době tzv. [[Régence|regentství]]. V patnácti letech ho oženili s o šest let starší dcerou svrženého polského krále [[Stanislav I. Leszczyński|Stanislava Leszczyńského]], [[Marie Leszczyńská|Marií]] (1703–1768), jejíž rodina se po útěku z [[Polsko|Polska]] uchýlila do exilu v [[Paříž]]i. Ludvík XV. se později snažil Stanislavovi znovu zajistit polskou korunu, ale neúspěšně (1733).
Řádek 34 ⟶ 33:
 
=== Úspěchy a nezdary ===
Na krále měl dlouho velký vliv jeho rádce [[kardinál]] [[André Hercule de Fleury|Fleury]] (1653–1743); dokudbyl státníto záležitostipoměrně schopný politik a dokud řídil onstátní záležitosti, dosahovala Francie určitých úspěchů na zahraničněpolitickém i vnitropolitickém poli. Fleuryho snahou bylo především vyhnout se rozsáhlejším válečným konfliktům, což se mu víceméně dařilo. Po kardinálově smrti však Ludvíka XV. ovládly jeho milenky [[madame de Pompadour]] (s níž začal poměr na ''[[Bal des ifs]]'') a později [[madame du Barry]]. Obě dámy zasahovaly do záležitostí vnitřní i zahraniční politiky, přestože postrádaly jakýkoli rozhled v politických a ekonomických záležitostech. To mělo zejména v posledních dvou desetiletích Ludvíkovy vlády nepříjemné důsledky pro celou zemi.
 
Roku 1737 věnoval lotrinské vévodství svrženému polskému králi [[Stanislav I. Leszczyński|Stanislavu I. Leszczyńskému]], aby zamezil posílení rakouské přítomnosti na Rýnu po sňatku [[Lotrinské vévodství|lotrinského vévody]] [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka I. Štěpána]] s rakouskou arcivévodkyní [[Marie Terezie|Marií Terezií]]<ref>{{Citace periodika
V letech 1740–1748 se Ludvík zapletl do [[Války o rakouské dědictví|válek o dědictví rakouské]], jež mu prakticky nevynesly nic. V lednu roku 1757 krále pobodal kapesním nožíkem jistý Robert F. Damiens. Motiv činu se nepodařilo objasnit. Útočník byl uvězněn v Bastile a, přestože byl zjevně psychicky vyšinutý, odsouzen k smrti. O dva měsíce později, 28. března, byl [[Poprava rozčtvrcením|popraven rozčtvrcením]] na [[Place de Grève]]. Během [[sedmiletá válka|sedmileté války]] ([[1756]]–[[1763]]) s [[Anglie|Anglií]] [[Francie]] ztratila [[Kanada|Kanadu]], část [[Louisiana|Louisiany]] a většinu držav v [[Indie|Indii]]. Tato porážka znamenala výrazné oslabení velmocenského postavení země, zostření napětí uvnitř společnosti a sílící kritiku [[absolutismus|absolutismu]] ([[Osvícenství|osvícenci]], [[encyklopedisté]]). Ludvík sám však jakékoli reformy odmítal a své kritiky přímo či nepřímo vyháněl do [[exil]]u. V ekonomické oblasti došlo po polovině století k jistému oživení (rozvoj [[Manufaktura|manufaktur]]).
| příjmení = Sucha
| jméno = Marian
| titul = Nancy - město osvícených vévodů a secese
| periodikum = Země světa
| datum vydání = 4.6.2024
| ročník = 23
| číslo = 6
| strany = 48–53
| url = https://zemesveta.cz/nancy-mesto-osvicenskych-vevodu-a-secese/
}}</ref>. V letech 1740–1748 se Ludvík zapletl do [[Války o rakouské dědictví|válek o dědictví rakouské]], z nichž ale neměl prakticky žádný prospěch.
V lednu roku 1757 krále pobodal kapesním nožíkem jistý Robert F. Damiens, povoláním sluha, silně věřící a pravděpodobně psychicky narušený. Motiv činu se nepodařilo objasnit, útočník tvrdil, že chtěl krále pouze varovat a odvrátit od zhýralého života. Útočník byl uvězněn v [[Bastila|Bastile]] a, přestože byl zjevně psychicky vyšinutý, odsouzen k smrti. O dva měsíce později, [[28. březen|28. března]], byl [[Poprava rozčtvrcením|popraven rozčtvrcením]] pomocí čtyř koní na [[Place de Grève]]. Taková [[středověk]]á krutost byla v polovině 18. století naprostým anachronismem a dočkala se kritiky jak od francouzských intelektuálů (zejména [[Voltaire|Voltaira]]), tak hlavně v zahraničí.
V letech 1740–1748 se Ludvík zapletl do [[Války o rakouské dědictví|válek o dědictví rakouské]], jež mu prakticky nevynesly nic. V lednu roku 1757 krále pobodal kapesním nožíkem jistý Robert F. Damiens. Motiv činu se nepodařilo objasnit. Útočník byl uvězněn v Bastile a, přestože byl zjevně psychicky vyšinutý, odsouzen k smrti. O dva měsíce později, 28. března, byl [[Poprava rozčtvrcením|popraven rozčtvrcením]] na [[Place de Grève]]. Během [[sedmiletá válka|sedmileté války]] ([[1756]]–[[1763]]) s [[Anglie|Anglií]] [[Francie]] ztratila [[Kanada|Kanadu]], část [[Louisiana|Louisiany]] a většinu držav v [[Indie|Indii]]. Tato porážka znamenala výrazné oslabení velmocenského postavení země, zostření napětí uvnitř společnosti a sílící kritiku [[absolutismus|absolutismu]] ([[Osvícenství|osvícenci]], [[encyklopedisté]]). Ludvík sám však jakékoli reformy odmítal a své kritiky přímo či nepřímo vyháněl do [[exil]]u. V ekonomické oblasti došlo po polovině století k jistému oživení, (rozvojspojeném s rozvojem [[Manufaktura|manufaktur]]).
 
V architektuře, umění a módě převládal za Ludvíka XV. aristokratický styl [[Rokoko|rokoka]]: dekorativní interiéry, jemné figurky z [[porcelán]]u, krinolíny a vysoké účesy dam, paruky, trojrohé klobouky, ozdobné kordy šlechticů a jiné. Francie zůstala hlavním [[Kultura|kulturním]] centrem [[Evropa|Evropy]] – místo, které si vydobyla již za [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]]
 
== Potomci ==
 
* [[Luisa Alžběta Francouzská|Luisa Alžběta]] (14. srpna 1727 – 6. prosince 1759), ⚭ [[1738]] [[Filip Parmský]] (15. března 1720 – 18. července 1765), [[Seznam parmských vévodů|vévoda z Parmy, Piacenzy a Guastally]]
* [[Anna Jindřiška Francouzská|Anna Jindřiška]] (14. srpna 1727 – 10. února 1752), zemřela na [[neštovice]]
* Marie Luisa (28. července 1728 – 19. února 1733)
* [[Ludvík Ferdinand Bourbonský|Ludvík Ferdinand]] (4. září 1729 – 20. prosince 1765), [[dauphin]] z Viennois (otec tří francouzských králů),
*: ⚭ 1744 [[Marie Tereza Bourbonská (1726–1746)|Marie Tereza Bourbonská]] (11. června 1726 – 22. července 1746)
*: ⚭ 1747 [[Marie Josefa Saská (1731)|Marie Josefa Saská]] (4. listopadu 1731 – 13. března 1767)
 
* [[Filip Ludvík]] (30. srpna 1730 – 7. dubna 1733), vévoda z Anjou
* [[Marie Adéla Francouzská|Marie Adéla]] (23. března 1732 – 27. února 1800), vévodkyně z [[Louvois]], svobodná a bezdětná
Řádek 56 ⟶ 65:
* [[Luisa Marie Francouzská (1737)|Luisa Marie]] (15. července 1737 – 23. prosince 1787), [[Řád bosých karmelitánů|karmelitánská řeholnice]]
 
Z deseti dětí (dva synové a osm dcer), které se narodily z manželství Marie LescyńskéLeszczyńské a Ludvíka XV., mladší syn a dvě mladší dcerky zemřeli jako děti. Kromě nejstarší dcery Luisy Alžběty všechny další dcery zůstaly neprovdány.
 
Kromě manželských potomků měl Ludvík XV. i řadu potomků nemanželských.
Řádek 67 ⟶ 76:
Soubor:Koning Lodewijk XV- Child.jpg|Ludvík okolo roku 1715
Soubor:Musée Ingres-Bourdelle - Portrait de Louis XV enfant - Hyacinthe Rigaud - Joconde06070000235.jpg|Ludvík okolo roku 1720
Soubor:Louis-Michel van Loo (School of) - Portrait of Louis XV; Buste- Louvre - INV 6319.jpg|Ludvík roku 1748
Soubor:Louis xv roi de france 171048893 (1).jpg|Ludvík okolo roku 1750
Soubor:LouisXV-1.jpg|Ludvík okolo roku 1770
Řádek 79 ⟶ 88:
== Vývod z předků ==
{{Předkové5
| style = font-size: 90%; line-height: 110%;
| border = 1
| boxstyle = padding-top: 0; padding-bottom: 0;
| boxstyle_1 = background-color: #fcc;
| boxstyle_2 = background-color: #fb9;
| boxstyle_3 = background-color: #ffc;
| boxstyle_4 = background-color: #bfc;
| boxstyle_5 = background-color: #9fe;
| 1 = Ludvík XV.
| 2 = [[Ludvík Francouzský (1682–1712)|Ludvík Francouzský]]
| 3 = [[Marie Adelaide Savojská]]
| 4 = [[Ludvík Francouzský (1661–1711)|Ludvík Francouzský]]
| 5 = [[Marie Anna Bavorská (1660–1690)|Marie Anna Bavorská]]
| 6 = [[Viktor Amadeus II.]]
| 7 = [[Anna Marie Orleánská]]
| 8 = [[Ludvík XIV.]]
| 9 = [[Marie Tereza Habsburská (1638)|Marie Tereza Habsburská]]
| 10 = [[Ferdinand Maria Bavorský]]
| 11 = [[Jindřiška Adéla Marie Savojská]]
| 12 = [[Karel Emanuel II. Savojský]]
| 13 = [[Marie Johanna Savojská]]
| 14 = [[Filip I. Orleánský]]
| 15 = [[Henrietta Anna Stuartovna]]
 
| 16 = [[Ludvík XIII.]]
| 17 = [[Anna Rakouská]]
| 18 = [[Filip IV. Španělský]]
| 19 = [[Izabela Bourbonská]]
| 20 = [[Maxmilián I. Bavorský]]
| 21 = [[Marie Anna Habsburská (1610)|Marie Anna Habsburská]]
| 22 = [[Viktor Amadeus I.]]
| 23 = [[Kristina Bourbonská]]
| 24 = [[Viktor Amadeus I.]]
| 25 = [[Kristina Bourbonská]]
| 26 = [[Karel Amadeus Savojský]]
| 27 = [[Alžběta de Bourbon]]
| 28 = [[Ludvík XIII.]]
| 29 = [[Anna Rakouská]]
| 30 = [[Karel I. Stuart]]
| 31 = [[Henrietta Marie Bourbonská]]
}}
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Hartmann | jméno = Petr Claus | odkaz na autora = | příjmení2 = | jméno2 = | odkaz na autora2 = | příjmení3 = | jméno3 = | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové a císaři v novověku : od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870) | vydavatel = [[Argo]] | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 467 | isbn = 80-7203-517-7}}
 
=== Související články ===
* [[Dějiny Francie]]
* [[Smrt Ludvíka XIV.]]
* [[Ludvík XIV.]]
* [[Marie Leszczyńská]]
* [[Madame de Pompadour]]
* [[Madame du Barry]]
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 151 ⟶ 167:
[[Kategorie:Osobnosti Ancien Régime]]
[[Kategorie:Katoličtí panovníci]]
[[Kategorie:Narození v roce 1710]]
[[Kategorie:Narození 15. února]]
[[Kategorie:Narození ve Versailles]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1774]]
[[Kategorie:Úmrtí 10. května]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Versailles]]