Jehuda ben Becalel: Porovnání verzí

| jméno = Jehuda ben Becalel

'''Jehuda Liva ben Becalel''' ([[1512]]/[[1520]]/[[1525]] nebo [[1526]] – [[17. září|17. září]] [[1609]]) (ve starší literatuře uváděn také německým pravopisem jako '''ben Bezalel'''), známý též jako '''rabbi Löw''', '''Jehuda Arje ben Becalel''', '''Jehuda Löw ben Becalel''' (''Arje'' [hebrejsky Lev], ''Löw'' a ''Liva'' jsou synonyma), '''rabbi Löw''', případně hebrejským akronymem '''מהר״ל – MaHaRaL''' (''Morenu Ha-Rav Liva'' nebo též ''Morenu Ha-gadol Rabi Liva'', náš (velký) učitel rabbi Liva), byl [[judaismus|židovský]] [[rabín]] a učenec, legendární tvůrce pražského [[Golem (bytost)|golema]]a. Působil jako vrchní [[seznam moravských zemských rabínů|moravský zemský rabín]] v [[Mikulov]]ě a později jako vrchní rabín v [[Praha|Praze]] za vlády [[Rudolf II.|Rudolfa II]]. Rabi Löw založil a vedl v pražském [[Josefov (Praha)|židovském ghettu]] [[talmud]]istickou školu ([[ješiva|ješivu]], 1573), upravil též pravidla pro spolek [[Chevra kadiša]] (pohřební bratrstvo, založen [[1564]]). Ačkoli v Praze strávil pouze část svého života, je zde pohřben a v židovské literatuře je vždy nazýván '''מהר״ל מפראג''' – „Pražský Maharal“.

[[Soubor:Loew tombstone.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Hrob rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově v Praze]]

Rabi Löw se narodil s největší pravděpodobností v [[Poznaň|Poznani]] ([[Polsko]]) do vlivné rabínské rodiny, dle tradice sahal její původ až k [[david]]ovské královské dynastii. Podle starších a nepřesných pramenů se měl sice narodit ve [[Worms]]u ([[Porýní-Falc]], [[Německo]]), nicméně odtamtud jeho rodina pravděpodobně pouze pocházela snad několik generací nazpět. K záměně jmen mohlo dojít snadno – jeho otec [[Becalel ben Chajim]] (jenž svůj původ odvozoval z Wormsu) byl švagrem rabína [[Jicchak Klauber|Jicchaka Klaubera z Poznaně. Narodil se do vlivné rabínské rodiny, dle tradice sahal její původ až k [[David|davidovské]] královské dynastii. Měl tři bratry – podle jedné z verzí byl druhý nejstarší, podle jiné byl nejmladší. Jeho bratři Chajim, Sinaj a Samson byli rovněž renomovaní učenci. Jeho život je opředen mnoha pověstmi a legendami, z nichž řada zlidověla a je považována za fakt, ačkoli se historicky dají jen těžko doložit. Podle jedné z nich studoval na různých [[ješivaPoznaň|ješivách]] v Polsku a Německu, podle jiného podání se vzdělával sám a výuku v ješivách neabsolvoval. V roce [[1553]] poměrně brzy (ve 28 letech) přijímá úřad vrchního moravského zemského rabína v Mikulově. Po dvacetiletém působení na Moravě odešel roku [[1573]] do Prahy. V Praze zůstal do r. [[1584]], poté odešel – podle jedné z tezí do polské Poznaně, podle jiné na Moravu. Do Prahy se vrátil roku [[1588]]. Během tohoto působení se 16. 2. [[1592]] setkává s císařem Rudolfem II. – obsah jejich schůzky není znám, ale podle některých (samozřejmě neověřených) zkazek, které rovněž časem zlidověly, se týkala společné záliby v alchymii.

[[Soubor:Golem and Loew.jpg|thumbnáhled|Rabi Löw tvoří Golema (kresba [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]])]]

„Blázni dneška učí chlapce číst [[Bible|Bibli]] s komentářem [[Raši]]ho, kterému nerozumějí, a [[Talmud]], který nemohou pochopit,“ měla znít jeho slova na adresu tehdejšího systému výuky. Snažil se podpořit studium [[Mišna|Mišny]] a talmudické [[agada|agady]] namísto tehdy nového směru studia Talmudu zvaného ''pilpul''. Rovněž ale varoval proti přílišnému upnutí se na exaktní vědy, především v těchto věcech kritizoval [[AzarjaAzaria dedei Rossi|Azarju dedei Rossiho]].<ref>Be'er ha-gola, kap.&nbsp;6</ref>

* ''Derech chajim'' (komentář k [[Pirkej avot]])

* ''Netivot olam'' – pokračování Derech chajim

* ''Tif'eret Jisra'el'' – o výjimečnosti [[Tóra|Tóry]] a jejích přikázání

* ''Be'er ha-gola'' (přepisováno také jako ''Be'er ha-gole'' nebo ''Be'er ha-gula'', nevokalizovaný hebrejský název není jednoznačný) – pokračování Tif'eret Jisra'el, tentokrát soustředěné především na vysvětlení obtížných pasáží [[Talmud]]u a na obranu Talmudu jako celku

* ''Necach Jisra'el'' – o vykoupení, [[mesiáš]]ských nadějích a znameních, eschatologii jako celku

* ''Or chadaš'' – o [[Ester (biblická postava)|Ester]] a [[Purim]]

* ''Ner micva'' – o svátku [[Chanuka]]

* ''Gur arje'' – vysvětlení komentáře [[Raši]]ho, včetně komentářů k [[Tanach]]u, [[targum]]u a [[midraš]]ům

* Gvurot''Gevurot ha-Šem'' – o svátku Pesach, o vyvedení z Egypta, [[Hagada]]

* ''Pesachová [[hagada]]'' – včetně výkladu o [[šabat ha-gadol]]

* ''Chidušej Jore de'a'' – novely k druhému dílu [[Halacha|halachického]] kodexu [[Arba'a turim]]

Maharalovy spisy byly několikrát vydány v hebrejštině (naposledy v Izraeli u nakladatelství ''MossadMosad ha-rav Kook'') a v angličtině.

Jeho dílo nebylo dodnes vydáno v češtině. Pouze malý výběr textů ze spisů „Ner micva“ (SvíceLampa příkazupřikázání) věnovaného svátku [[Chanuka]] a, „Netivot olam“ (Cesty k věčnému životu) a „Derech chajim“ (Cesta života) vydalo nakladatelství [[P3K]]. V roce 2019 byl vydán v nakladatelství [[Academia]] úplný překlad spisu „Ner micva“, který přeložil Mirko Beneš.

* {{Citace monografie | jméno = Julius | příjmení = Košnář | titul = Staropražské pověsti a legendy | vydavatel = Vincentinum | místo = Praha | rok = 1933 | url = http://krameriuswww.mlpdigitalniknihovna.cz/krameriusmlp/handleview/ABG001/222680uuid:533352b0-1482-11de-bdac-0030487be43a?page=uuid:b6d70330-1233-11de-8b6a-0030487be43a }}

* [[Golem (bytost)|Golem]]

{{Portály|Hebraistika|Lidé|Morava|Praha}}